Hledání Eldorada skončilo masakry a popravami. Slavný dobyvatel založil extrémně suché město
Příběh založení hlavního peruánského města Limy není nepodobný jiným událostem z první poloviny 16. století, kdy se po objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem vydávaly objevné výpravy přes oceán a zabíraly nová území ve snaze obrátit původní obyvatele na křesťanskou víru a získat nemalé bohatství.
Francisco Pizarro byl jedním z dvanácti španělských conquistadorů, kteří dobývali Střední a Jižní Ameriku ve jménu španělské koruny. Poprvé vyplul do Ameriky 13. února 1502 ve službách nově jmenovaného guvernéra Hispanioly (dnešní Haiti) Nicoláse de Ovando y Cácerese. Flotila 30 lodí vezla více než 2 500 kolonistů. Ambiciózní a neklidný Pizarro, toužící po slávě, bohatství a uznání, zůstal v guvernérských službách až do roku 1509. V roce 1510 se účastnil své první objevné expedice do Urabá v severní Kolumbii.
Pod vedením Vasca Núñeze de Balboy v roce 1513 prozkoumal oblast Panamské šíje a stal se jedním z prvních Evropanů, kteří na vlastní oči z amerického pobřeží spatřili Tichý oceán. Úřadujícím guvernérem Pedrem Ariasem de Ávila byl jmenován starostou a soudcem v nově založeném městě Panama City.
Jižní Amerika – Pizarrův splněný sen
Na začátku dvacátých let 16. století se mezi španělskými dobyvateli stále častěji objevovaly zprávy o říši zlata zvané Eldorado. Není divu, že si Francisco Pizarro usmyslel tuto legendami a bájemi opředenou zemi najít. Podnikl několik neúspěšných výprav. Úspěšná byla až plavba uskutečněná v letech 1526–1528. S neočekávaně velkou kořistí se od pobřeží Peru vrátil do Panamy. Pro své další působení v oblasti potřeboval požehnání španělského krále. Vypravil se tedy do Španělska, kde byl jmenován generálním kapitánem s pověřením dobýt Peru.
V roce 1531 odplul s malou flotilou a několika stovkami vojáků do Peru. Po roce putování založil asi 50 km od pobřeží dnešní město Piura. Následoval strastiplný pochod džunglí do vnitrozemí přes Andy na území Inků. Incký král Atahualpa očekával Pizarra u města Cajamarcy. Historické prameny uvádějí, že Atahualpa měl k dispozici armádu čítající 20–80 000 bojovníků. I přes značnou početní převahu měli Inkové z moderně vyzbrojených španělských válečníků na koních strach a město opustili. Pizarro nakonec nechal Atahualpu zajmout a později vydal i rozkaz k jeho popravě.
Cesta k založení nového hlavního města vedla přes incké hlavní město Cuzco, které Španělé získali 15. listopadu 1535 bez boje. Město později vyplenili, vypálili a 18. ledna 1535 pak nedaleko pobřeží založili město Ciudad de las Reyes (Město králů), pozdější Limu.
Lima – perla jižní Ameriky
Slunce tu svítí průměrně jen 1 284 hodin za rok a za stejné období tu spadne průměrně jen 20 mm srážek. Lima je tak jedním z nejsušších hlavních měst na světě.
Město bylo od samého počátku své historie sídlem peruánských místokrálů. Teprve 16 let po založení města zde byla v roce 1551 zřízena nejstarší univerzita v Latinské Americe a v roce 1563 ji následovalo i divadlo. Lima se tak stala nejen správním a ekonomickým, ale i kulturním a vzdělanostním centrem země. Když v roce 1821 bylo vyhlášeno samostatné a nezávislé Peru, byla Lima ustanovena jeho hlavním městem. Za dalších 167 let bylo historické centrum Limy zařazeno na seznam kulturního dědictví UNESCO.
Zdroj: Encyclopedia Britannica