Ztracená kapitola lidské evoluce: V Etiopii objevili nový druh žijící po boku našich předků
Vědci objevili v Etiopii pozůstatky dosud neznámého druhu pravěkých lidí, který před 2,8 miliony let žil vedle nejstarších známých zástupců rodu Homo. Podle odborníků z Arizonské státní univerzity jde o zásadní nález, protože právě období mezi 2,6 a 2,8 miliony let je považováno za kritickou etapu lidské evoluce. V té době se totiž objevují naši první přímí předci a po čem jiném pátrat, než po vlastních kořenech?
Nové nálezy pochází z oblasti Ledi-Geraru v etiopském regionu Afar, kde byly kromě zubů tohoto nového druhu objeveny také nejstarší pozůstatky kultury, která již využívala ruční nástroje. V roce 2013 zde jiný tým nalezl čelist rodu Homo starou 2,8 milionu let, nicméně zmiňované nově objevené zuby – konkrétně jich bylo objeveno třináct – žádnému našemu předku nepatřily.
Why is #Ethiopia the origin of plenty? Well in its Afar Region, teeth dating 2.8 to 2.6 million years found recently reveal a new Australopithecus species, related to “Lucy.” This newly discovered relative lived alongside early members of Homo. #VisitEthiopia 🇪🇹 pic.twitter.com/cWk9EKQvaw
— Billene ቢልለኔ Aster Seyoum (@BilleneSeyoum) August 13, 2025
Nový zástupce australopitéků
Fosilie ukázaly, že jde o dosud neprozkoumaného člena rodu australopitéků, který v Africe žil zhruba před dvěma až čtyřmi miliony lety. Byl blízce příbuzný moderním lidem, ale od známého rodu australopitéka afarského se lišil. Objev proto podporuje myšlenku, že se v oblasti vyvinula úplně nová vývojová linie, která existovala zároveň s ranými zástupci našeho rodu. Lidská evoluce tak s největší pravděpodobností nebyla jen jednoduchým přechodem od lidoopů k člověku, ale spíše složitým stromem s mnoha souběžně žijícími druhy.
„Nový výzkum ukazuje, že představa o plynulém přechodu od opice k neandrtálci a od něj k modernímu člověku, je mylná. Evoluce takto nefunguje,“ uvedla paleontoložka Kaye Reedová v prohlášení pro portál Eurekalert. Doplnila, že i na základě nového objevu můžeme sledovat dvě hominidní linie vedle sebe, což je dalším důkazem, že evoluce není lineární jako strom, ale má mnoho slepých větví. Je proto možné, že známý australopiték afarský žil déle, než se dosud myslelo – možná až ke hranici 2,95 milionu let – a nebyl na planetě sám.
Čtěte také: Pravěké ženy byly mnohem silnější, než si myslíte. Překonaly by i dnešní elitní sportovce
Podle vědců bude další výzkum zaměřen na analýzu zubní skloviny, která může prozradit více o stravě obou druhů a o tom, zda mezi sebou například soupeřili o potravu, nebo žili v různých částech afrického prostředí vedle sebe a nekonkurovali si.
Zdroj: The Daily Mail, Eurekalert
Video, které jste mohli minout: Národní muzeum vystaví unikátní 3,2 milionu let starou fosilii Lucy. Bude první v Evropě
Adam Vala
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
