Pravěké ženy byly mnohem silnější, než si myslíte. Překonaly by i dnešní elitní sportovce

Zahradničení nám jako kdovíjak těžká práce nepřijde. Ovšem nenechte se mýlit, tato činnost byla v době úsvitu lidského pokolení nepředstavitelně náročnější a tehdejší farmaření mělo zcela zásadní důležitost pro přežití našeho druhu. A nejen to, rozvoj technik umožňoval osidlování většího množství lokalit, v nichž následně mohla skupina déle vydržet. To všechno nám může přijít celkem jasné, avšak méně se mluví o tom, že tuto těžkou práci většinou vykonávaly ženy. A procházka růžovým sadem (sic!) to pro ně rozhodně nebyla.

Kosti v pravěku zásadní

Pokud archeologové chtějí zkoumat pravěkou společnost, kosterní pozůstatky jsou jedním z užitečných zdrojů informací. Proměna fyzické stránky v průběhu určitých období totiž často trefně reflektuje charakteristické znaky daných společností. A jelikož jsou mužské ostatky nepoměrně dostupnější, dostalo se jim větší péče zkoumání, nemluvě o tom, že muži jsou historicky považováni za ty, kteří se starali o získávání potravy. Tento výzkum však nutí k zamyšlení, že ženy nejspíš byly mnohem podstatnější součástí tehdejšího hospodářství, než jsme si mysleli.

Vědci z Cambridgeské univerzity se totiž právě na tuto otázku zaměřili a zkoumali kosterní pozůstatky žen z mnoha evropských pohřebišť. Konkrétně sledovali důkazy z mladší doby kamenné, doby bronzové a doby železné, tedy poměrně širokého časového spektra zasahujícího od zhruba šesti tisíc let před naším letopočtem až po několik set let před údajným Kristovým narozením. Výsledky jejich zjištění nám navíc mohou být blízké, v hledáčku zájmu totiž byla především středoevropská pohřebiště.

Nejsilnější ženy?

Ke srovnání vědci využili naskenované kosti cambridgeských veslařek – tedy sportovkyň velmi vysoké úrovně, o síle jejichž paží rozhodně pochybovat nemusíme. Asi si nedokážeme představit, že by v dnešní době byl někdo v lepší kondici nežli profesionální sportovci, jenže před několika tisíci lety byly zemědělské práce spočívající v zasazování plodin či péči o hospodářská zvířata zjevně tak náročné, že je možné kosti obou sledovaných skupin bez problémů srovnat.

Ba co víc, pravěké ženy dokonce současné sportovkyně v mnoha ohledech překonávají; především v síle pažních kostí, které svědčí o obrovské zátěži, kterou tehdejší ženy musely na svých rukách nést. Za neolitickou revolucí, která posunula lidstvo od kočovných skupinek zaměřených na lov k ustáleným společnostem dnešního typu, tak zřejmě z neoddiskutovatelné míry stojí i ženy, které spoustu těchto nových činností musely zastat. „Jedná se o první studii, která srovnává kosti prehistorických žen s těmi žijícími a umožňuje nám pochopit skrytý příběh dlouhodobé a těžké manuální práce, jíž byly ženy po tisíciletí vystaveny,“ řekla Alison Macintosh, spoluautorka výzkumu. Takže, klobouk dolů, dámy!

Zdroj: Science Advances