1. června 2022 17:00
Adam Vala

Plán Fall Grün: Hitler chtěl drtit Československo s půl milionem vojáků. Ubránili bychom se?

Plán Fall Grün se rodil déle než rok a Německo mělo tehdy zaútočit silou, které by se Československo mohlo i s ohledem na pohraniční pevnosti rovnat.

Osud Československa během druhé světové války je přímo spojen s Mnichovskou dohodou, na které Adolf Hitler, Benito Mussolini, Édouard Daladier a Neville Chamberlain rozhodli o postoupení Československého pohraničí Německu. Už v den podepsání dohody, tedy 30. září 1938, proto došlo k obsazování území, které o půl roku později vedlo k zřízení Protektorátu Čechy a Morava.

Toto období našich dějin je spojeno se slovy jako zrada či křivda a zůstává předmětem spekulací, jak by se situace vyvíjela, kdyby k podepsání Mnichovské dohody nedošlo nebo kdyby se ji vláda rozhodla nepřijmout. Pak by totiž téměř jistě došlo na vojenský střet s Německem, ve kterém by Československo nemuselo být bez šance.

Plán Fall Grün

Vojenské napadení naší země ze strany Německa bylo skutečnou hrozbou, která se zhmotnila coby plán Fall Grün. Pokyn k jeho vypracování dal Adolf Hitler ze své pozice říšského kancléře 1. června 1937 generálovi Wernerovi von Bolombergovi, byť v průběhu nadcházejících měsíců došlo několikrát k jeho přepracování. Důvodem byl proaktivní přístup československé vojenské rozvědky, která se k plánům dostala a připravila Německo o prvotní moment překvapení. Navíc tak rozsáhlou vojenskou operaci nebylo možné ani v roce 1937 příliš utajit, obzvlášť když jí předcházelo několikeré cvičení.

V květnu roku 1938 pak získala československá rozvědka informaci o postupu německých vojsk k hranicím země ve Slezsku, na což reagovala částečnou mobilizací. Bohužel, informace poskytnutá místní rozvědce byla klamná a měla posloužit nejen k odkrytí nástupového plánu československých vojáků, ale také jako poukázání na provokaci, která by mohla plnit roli záminky pro vojenskou invazi. S tím vším Fall Grün počítal stejně jako s množstvím rizik spojených například s možným postupem Francie či Velké Británie. Československo se totiž mohlo stát roznětkou druhé světové války a na tu ještě nebylo Německo v roce 1937 připraveno.

Velikost armád

Co se týče samotného plánu, ten počítal s útokem pěti armád disponujících čtyřiceti útvary o velikosti divize. Nejvíce z nich bylo pěších a dále 3 lehké, 3 pancéřové, 4 motorizované a 2 horské. Vyjádřeno čísly, Německo chtělo zaútočit na Československo přibližně 500 000 vojáky, 2 400 letadly a 720 tanky. Československá armáda se však opírala o 37 pěších divizí, 1 500 letadel a 400 tanků s tím, že disponovala na německé frontě rozsáhlým a komplexním systémem těžkého i lehkého opevnění, které mohlo sehrát v postupu Německa směrem do vnitrozemí naší země klíčovou roli.

Bez ohledu na to se ale Německo na útok chystalo s vidinou zaútočit od východu, aby se československá vojska nemohla stáhnout dál od hranic. Následně měl být zasazen zničující úder přes Plzeň do hlavního města. Německu měla navíc pomoci i kolaborantská strana Konrada Henleina se svými polovojenskými jednotkami, s nimiž plán Fall Grün přímo počítal. Henleinovy jednotky se měly postarat o vyvolání nepokojů v pohraničí a o sabotáže důležitých struktur, které měly stát Německu v cestě.

Jiný vývoj války

Dnes už se ovšem nikdo nedozví, jak by operace probíhala, případně jaký vliv by měla na druhou světovou válku. Při nahlížení do všech možných souvislostí se ale zdá, že pokud by Německo neuspělo v útoku na Československo, případně by přinutilo okolní země k vojenské reakci, moderní evropské dějiny by se odvíjely podstatně jinak.

Zdroj: K. Pacner: Osudové okamžiky Československa

Adam Vala

Adam Vala

Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom