Gestapo a jeho velitelé za protektorátu. Neuvěříte, co to bylo za lidi

Obávané gestapo (zkratka z Geheime Staatspolizei, česky tajná státní policie) byla tajná policie nacistického Německa, která ale nepůsobila jen na území Německa, nýbrž její pravomoci zasahovaly i na Hitlerem zabraná území, tedy včetně protektorátu Čechy a Morava. Gestapo, založené na základech pruské tajné státní policie, vzniklo 26. dubna 1933 a za zakladatele je udáván Hitlerův oblíbenec Hermann Göring. V roce 1934 se správa a vedení gestapa dostaly pod SS. Gestapo v podstatě nepřežilo konec války, k jeho zrušení došlo ve stejný den, který se stal i naším státním svátkem – 8. května 1945. Je jen logické, že následně došlo k jeho prohlášení za zločineckou organizaci.

Gestapo v Praze

Hlavní úřadovnou gestapa se v Praze stal Petschkův palác. Nepřehlédnutelnou čtyřpatrovou budovu stojící mezi Václavským náměstím a pražským Hlavním nádražím v ulici Politických vězňů nechal v letech 1923–1929 postavit pražský bankéř Julius Petschek. Po obsazení zbytku Československa 15. března 1939 dorazili příslušníci gestapa takřka současně s vojáky wehrmachtu a jako první tu začali úřadovat členové Operační skupiny Drážďany v čele s SS-Standartenführerem Ottou Emilem Raschem.

Nevzdělaní, ale mocní

Není bez zajímavosti podívat se, co byli protektorátní velitelé gestapa zač. Většina z nich byla bez valného vzdělání, 54,6 % dokonce ani nemělo maturitu. Současnou hantýrkou by se dalo říci, že měli „vysokou školu života“, tedy vyšplhali se spíše po politickém než znalostním žebříčku. Zároveň takřka polovina z nich byla ve věku, kdy by studia měli mít dávno za sebou – 49,9 % jich spadalo do kategorie 30–39 let.

Z logiky věci bylo mezi protektorátními veliteli tajné policie nejvíce Němců, celkem 70,5 %, ale našli se i čeští Němci, byť jejich zastoupení bylo pouhopouhých 1,6 %. Přestože se jednalo o zločineckou organizaci (za niž bylo gestapo prohlášeno po válce), 41,6 % protektorátních velitelů nebylo souzeno, 35,5 % z nich se odsouzení dočkalo a 13,1 % si sáhlo na život vlastní rukou nebo zemřelo v zajetí. Ústav pro studium totalitních režimů publikoval Seznam příslušníků gestapa, který je přístupný on-line.

Zesílené výslechy

Gestapo mělo na starosti obrovské množství úkolů od rasové politiky, zejména s ohledem na židovskou otázkou, likvidaci „nepřátel“ z řad inteligence či církví; mezi nepřátele byly zahrnuty takřka všechny politické strany od komunistů po liberály. Některé úřady měly na starosti špionáž, jiné kontrašpionáž. Vojenská rozvědka Abwehr byla samostatnou, na gestapu nezávislou organizací.

Tajná policie byla známá svou efektivitou, nicméně i tady se staly chyby. Gestapo například neobjevilo bombu, která měla v listopadu 1939 zabít samotného führera během mnichovského projevu. Výslechy gestapa byly proslulé svou brutalitou, mučení mělo dokonce svůj vlastní terminus technicus – zesílený výslech. Součástí nátlaku na zatčené bylo zatýkání celých rodin, gestapo mohlo nařídit, a taky nařizovalo, popravy bez soudu.

Zdroj: Encyclopedia Britannica