I Josefu Mašínovi gestapo rozvázalo jazyk, dokazují archivní materiály. Hrdinu nezpochybňují

„Traduje se, že Mašín své spolupracovníky nevyzradil,“ uváděla ještě v květnu 2021 encyklopedie Wikipedie. Poté, co historik Jan B. Uhlíř poskytl veřejnosti ukázky z výslechových protokolů Josefa Mašína na gestapu, Wikipedie přidala větu: „Z nalezených záznamů výslechů vyplývá, že tomu bylo jinak.“

Jak se může stát, že historik tak zásadním způsobem pozmění encyklopedické heslo? Přední odborník na dějiny protektorátu Jan B. Uhlíř zkrátka v článku pro CNN Prima NEWS zveřejnil část výslechových protokolů z gestapa, které odbojář Josef Mašín podepsal. Našel je v Archivu bezpečnostních složek v Praze. Unikátní objev vyvolal bouřlivý ohlas a o Mašínovi se teď rozvíjí nová veřejná diskuse. „Pořád ale platí, co jsem deklaroval v květnu. Historik musí být maximálně objektivní a vždy se přiklonit k variantě padni, komu padni, byť to může vyvolat i negativní reakce,“ říká historik čtyři měsíce po nálezu protokolů.

Dotknout se ikony

Příběh hrdinství asi nejslavnějšího českého odbojáře a jednoho ze Tří králů historik pouze doplnil o nová fakta. „Předpokládal jsem, a evidentně právem, že části veřejnosti se nebude líbit, dotknu-li se ikony. A přesně to se stalo. Historik vždy musí počítat s neporozuměním, chce-li dostát svému povolání,“ uvědomoval si Uhlíř již ve chvíli, kdy zveřejnil svůj objev.

Gestapo totiž Mašína konfrontovalo s jinými odbojáři, kteří byli později popraveni v berlínské věznici Plötzensee. A právě v „berlínském fondu“, který je dnes uložen v pražském archivu, našel Uhlíř protokoly i s podpisy Josefa Mašína. Odbojář při výsleších na pražském gestapu například vyšetřovatelům vypovídal o plánu, jak do odboje zapojit civilní protileteckou ochranu. A konfrontován byl i například se členy podpůrných skupin, kteří pro skupinu Tří králů zajišťovali zbraně.

Vzpomínám si nyní…

Odbojář se u výslechu mimo jiné vyjadřoval k dalším zatčeným důstojníkům bývalé československé armády, kteří se společně s ním podíleli na ilegální činnosti v rámci Obrany národa. Konkrétně třeba 16. října 1941 jmenoval Mašín i prvního náčelníka štábu hlavního velitelství Obrany národa plukovníka Čeňka Kudláčka, který ovšem již v listopadu 1939 emigroval z Protektorátu. V protokolu zazní i jméno jistého Melichara. „Vzpomínám si nyní, že z podnětu Kudláčka jsem skutečně někdy v lednu 1940 byl u Melichara v paláci elektrických podniků, abych zjistil organizaci civilní protiletecké ochrany. Kudláček chtěl protileteckou ochranu vřadit do ilegální vojenské organizace,“ uvedl Mašín.

Jak už bylo řečeno, historik nezpochybňuje odvahu odbojáře. Mučení gestapa dlouho odolával a teprve pod nelidským a surovým nátlakem promluvil. „Ano, Mašín sice hovořil, ale až s takovým odstupem, že nikoho dalšího nemohl příliš ohrozit. Nezbytnou lhůtu pro mlčení – anebo pro mlžení a svádění na falešnou stopu, kterou odboj obecně stanovil na tři dny, tak podle dochovaných výslechových protokolů překonal zhruba padesátkrát,“ vysvětluje.

V kritických chvílích nepromluvil

Vypracované vyšetřovací metody gestapa byly podle znalce nacismu (ten je dnes i jediným tuzemským soudním znalcem v otázkách neonacismu) téměř nepřekonatelné. „A proto je třeba vážit si každého, kdo jim odolal v prvních kritických hodinách a dnech hned po zatčení. Mašín tedy rozhodně neselhal,“ zdůrazňuje 48letý badatel. Uhlíř dokonce Josefa Mašína ctil už jako chlapec, aniž by tušil, že jednou bude historikem. „Vyrůstal jsem v rodině, kde se doma mluvilo beze strachu nejen o něm, ale i o jeho synech. Vždycky jsem Mašína považoval za vzor vrcholného vlastenectví, pro nějž byly výrazy národ a vlast absolutnem.“ Historik ale zároveň nechce, aby se životopis odbojáře překrucoval. To by zavánělo metodami, které komunističtí historici aplikovali například na osudu Julia Fučíka.

K tématu: Mertlík: Mašínové nejsou vrazi, to říkají jen Čecháčkové. Jejich útěk na Západ byl zázrak

„Nenarazil jsem dosud na odbojáře, který by na gestapu nakonec nepromluvil. To byla krutá realita,“ míní. „Mluvili téměř všichni. Někdo dobrovolně s vyhlídkou na zmírnění trestu, někdo až po týdnech takzvaných zostřených výslechů spojených s mučením, jak tomu bylo v případě Josefa Mašína, a někdo pod pohrůžkou likvidace rodiny,“ konstatuje Uhlíř. Mnozí také promluvili za příslib záchrany života, který býval spojen s nabídkou spolupráce s gestapem. Nabídka přežití, to byl v každém případě návrh zásadního kalibru. „Že by se ale někdo úspěšně promlčel výslechy gestapa? O tom nevím.“

Poklona německého prezidenta

Jan B. Uhlíř nyní vědecky zpracovává spisy Lidového soudního dvora v Berlíně (Volksgerichtshof, soud zřízený nacisty pro potírání nejtěžších politických trestných činů – velezrady a zemězrady), který poslal na smrt i stovky českých odbojářů. A právě v soudních protokolech (nyní uložených v Praze) s jinými českými odbojáři našel i ony protokoly podepsané Mašínem, když byl odbojář vyslýchán v souvislosti s případy obviněných u „lidového“ soudu.

Konfrontován byl se členy odboje, jejichž protiněmeckou činnost soudil právě berlínský Lidový soudní dvůr, zatímco rozsudek nad Mašínem byl vynesen podle stanného práva v Praze za druhé heydrichiády. Hrdinský příběh Josefa Mašína je podle Jana B. Uhlíře nezpochybnitelný, jen se musí upřesnit detaily téhle ikonické story. A historik kvituje, že oběti heydrichiády, a tím i Josefa Mašína, uctil i německý prezident Frank-Walter Steinmeier při návštěvě Prahy.

Berlín myslí na české oběti

Uhlířova specializace na protektorát a jeho publikační činnost je také důvodem, proč se na něho loni obrátil vedoucí Památníku německého odboje v Berlíně (Gedenkstätte Deutscher Widerstand) Johannes Tuchel. Památník spravuje i bývalou věznici Plötzensee a Tuchel se rozhodl interaktivně přiblížit příběhy všech asi 2 800 popravených v tomto areálu během nacistické éry. Příbuzný, badatel či turista si pouze zadá jméno a dostane digitální informace o celém procesu, který skončil nejvyšším trestem.

Čtěte také: Lidé si musí uvědomit, co byl odboj. Mašíny ovlivnili i Píka a Horáková, říká odborník

„Potíž nastala v tom, že němečtí historici napřed nemohli najít dokumenty týkající se protektorátních příslušníků,“ vypráví historik. Ten ale věděl, že se fond nachází v pražském Archivu bezpečnostních složek. Památník německého odboje nakonec Uhlíře pověřil, aby pro digitální archiv zmapoval oběti z českých zemí. „První příběhy už návštěvnicí památníku mohou číst v těchto dnech. Bezejmenní konečně dostávají jména.“

Odkaz na obrázkovou licenci CC BY-SA 3.0.