Josef Mašín se sám postavil gestapu. Napínavá přestřelka jako by vypadla z hollywoodského filmu

Místo nich se však objevili Češi. Za vzpurným velitelem dorazila delegace z generálního štábu, aby Mašínovi vysvětlila, že se žádná jeho soukromá válka s Německem konat nebude. Nezůstalo jen u slov, důstojníci v čele s generálem a bývalým legionářem Václavem Šárou museli Mašína povalit na zem a fyzicky zpacifikovat. Zdrcený Mašín si strhal výložky a zapřisáhl se, že s touto armádou už nechce nic mít.

Ani den pro císaře pána

Cesta Josefa Mašína (*1896) do armády začala v roce 1914, když si služeb 19letého mladíka z Lošan u Kolína vyžádal císař František Josef I. Po krátkém působení na důstojnické akademii, kde se díky své upřímnosti a pramalé úctě k taktickým pokynům pocházejícím z napoleonských válek okamžitě dostal do konfliktu s autoritami, se kaprál Mašín v květnu 1915 ocitl na ruské frontě v Bukovině. Přestože byl vynikajícím střelcem, nevystřelil za císaře ani jednu kulku a hned první noc na frontě dezertoval k Rusům.

Ti už tehdy Čechy a Slováky zapojovali do bojů proti rakousko-uherské armádě. Mašín se stal průzkumníkem u České družiny, byl záhy vyznamenán za chrabrost a v roce 1916 odeslán do carské důstojnické školy, kde přijal pravoslaví a jméno Vladimír Alexejevič. V roce 1917 už jako nadporučík v bitvě u Zborova se svými muži prorazil tři rakouské linie, za což dostal od cara Svatojiřský kříž.

Po dvou revolucích a rozpadu ruské armády Mašín absolvoval ústupové boje československých legií v Kyjevě, troufalý výpad proti německé přesile u Bachmače i množství šarvátek podél transsibiřské magistrály. Byl několikrát raněn, jednou dokonce schytal z kulometu kulku do břicha. Do nově vytvořeného Československa se Mašín vrátil přes půlku světa až v únoru 1920.

Josef Mašín. Veliký český vlastenec, důstojník Československé armády za první republiky, příslušník protinacistického odboje v období protektorátu a člen legendární odbojové skupiny Tři králové. Bezpochyby jeden z největších hrdinů českého národa jaký kdy žil...! #protektorat pic.twitter.com/RoeQMGWacu

— Daniel Horáček (@DanyHorys) November 1, 2019

Pozdrav do Berlína

Ostřílený voják, který nesnášel teoretizování a s nadřízenými mluvil stejně jako s podřízenými, se ovšem do mírových dob moc nehodil. Zatímco mnozí jeho spolubojovníci ze Sibiře byli na prahu druhé světové války generály s teplými místy v generálním štábu nebo na ministerstvu obrany, nastupoval Josef Vladimír Alexejevič Mašín do mobilizace jako podplukovník dělostřelectva. Zato byl šťastně ženatý a pyšný na své syny Ctirada (*1930) a Josefa (*1932) a také dceru Zdeňku (*1933). Všechny jeho děti měly o mnoho let později za komunistického režimu názorně prokázat, že výchova a geny se dají jen těžko obelstít.

K tématu: Lidé si musí uvědomit, co byl odboj. Mašíny ovlivnili i Píka a Horáková, říká odborník

Potupné obsazení zbytku Československa Hitlerovým Německem vehnalo podplukovníka Mašína do odboje. Pro tajnou organizaci Obrana národa, kterou založili a vedli bývalí českoslovenští důstojníci, sháněl zbraně a vyráběl jednoduché, ale účinné bomby. Dvě z nich dokonce poslal po svém švagrovi v kufrech do Berlína. Ctibor Novák dal jednu z bomb ke zdi policejního ředitelství na Alexanderplatzu, druhou pak do výklenku dveří říšského ministerstva letectva. Bylo 15. září 1939 a silné výbuchy daly obyvatelům metropole třetí říše vědět, že souhlas s nacismem zdaleka není absolutní a bezpečnost Berlína je jen relativní.

Tři králové

To hlavní, co Mašínovi Obrana národa dala, bylo setkání se stejně nekompromisně smýšlejícími muži, podplukovníkem Josefem Balabánem a kapitánem Václavem Morávkem. Společně založili vlastní odbojovou skupinu, která vešla ve známost jako Tři králové. Pro gestapo brzy nebylo obtížnějšího a nebezpečnějšího protivníka než trio Mašín, Balabán, Morávek…

Kromě sabotáží čehokoliv, co mohlo mít pro Němce nějaký význam, a vytěžování příslušníka NSDAP a vysokého důstojníka německé zpravodajské služby Abwehr Paula Thümmela, který byl ve skutečnosti československým tajným agentem A-54, bylo hlavní činností Tří králů předávat pomocí vysílačky zprávy od Thümmela do Londýna. Jenže právě vysílačka velká a stejně těžká jako lednice se nakonec stala Mašínovi osudnou. Gestapo neustále utahovalo smyčku kolem odboje a vylepšovalo své technické možnosti, takže na jaře 1941 už dokázalo aktivní vysílačku zaměřit s přesností několika bloků domů.

Do vysílačky stačili jen říct: „Jsme přepadeni!“
Před 80 lety zatklo gestapo Josefa Mašína, legendu českého odboje. Zrovna vysílal do Londýna, ale nezaváhal a před přesilou ještě kryl prchající kolegy. Pak zažil pekelný rok mučení a výslechů. Zůstane pro nás hrdinou. pic.twitter.com/jsi5D9bPJc

— Armáda ČR (@ArmadaCR) May 13, 2021

Boj na schodech

V podvečer 13. května 1941 při vysílání z Morávkova tajného bytu ve čtvrtém patře domu v ulici Pod Terebkou, dnešní Čiklova 19, v Praze-Nuslích, zabušilo na dveře gestapo. Aby měli Václav Morávek a radista František Peltán čas vysílačku zničit a případně uprchnout oknem, rozhodl se Mašín postavit se přepadovému komandu se zbraní v ruce.

Vyřítil se ze dveří na chodbu, střelil kriminálního tajemníka Georga Mischkeho do břicha, dalšího příslušníka gestapa zasáhl do hlavy a vzápětí sám jednu kulku inkasoval. Došlo ke rvačce s několika dalšími gestapáky, z níž se jako zázrakem Mašínovi podařilo vyklouznout. Chtěl se vrhnout o patro níž, ale noha zaklíněná v zábradlí se zlomila. Těžce raněný Mašín klouzal po schodech dvě patra, nakonec utržil jednu kulku do boku a další do stehna. Křečovitě svíranou pistoli pustil až když mu gestapáci prostřelili zápěstí.

Zatímco Mašín zadržoval celé zatýkací komando, snažili se Morávek s Peltánem uprchnout. Zadní dvorek byl deset metrů pod oknem, takže skočit by znamenalo přinejmenším zlomenou nohu. Nakonec z okna spustili zemnící drát od vysílačky a sjeli po něm dolů. Morávek si při tom o tenký drát rozřezal dlaně a takřka uřízl jeden prst, Peltán se neudržel a z výšky třetího patra dopadl na beton a vážně si pohmoždil obě nohy. Přesto se oběma podařilo doběhnout z mírného kopce k tramvaji v Křesomyslově ulici a gestapu ujet.

Prominentní vězeň

Josef Mašín na tom byl hůř. Krvácející z několika průstřelů a se zlomenou nohou skončil v nemocnici SS v Podolí. Němci netušili, koho vlastně chytli, že nejde o řadového odbojáře jim ale došlo už v Nuslích. Lékaři dostali rozkaz zajatce za každou cenu zachránit, darovali mu krev, srovnali zlomeninu.

Mašín ale svou totožnost nemínil skrývat, stejně by ho odhalili, takže už po prvním výslechu gestapo vědělo, že jim do rukou padl jeden ze Tří králů. Zůstat v lazaretu ale prominentní pacient nechtěl. Týden po přestřelce se v noci pokusil omráčit strážného, byl ale silně zesláblý a neuspěl. Následoval převoz do věznice na Pankráci a pravidelné výslechy v Petschkově paláci.

Čtěte také: Mertlík: Mašínové nejsou vrazi, to říkají jen Čecháčkové. Jejich útěk na Západ byl zázrak

Tady Mašín nejprve padl do rukou sadistického ředitele Paula Soppy, aby se na něm v dalších dnech, týdnech a měsících vystřídalo množství dalších dozorců a vyšetřovatelů. „Traduje se, že Mašín u výslechů nic neřekl. Není to pravda, na gestapu nakonec mluvili všichni, to ani jinak nebylo možné,“ uvedl pro CNN Prima NEWS historik Jan B. Uhlíř. Sám Mašín si nejspíš riziko uvědomoval a pokusil se dvakrát neúspěšně o sebevraždu – jednou se rozeběhl hlavou proti radiátoru, podruhé se pokusil překousat si tepnu.

Poprava v Kobylisích

Gestapo drželo Josefa Mašína ve vězení i po atentátu na Reinharda Heydricha, k němuž došlo o rok později 27. května 1942. V důsledku represí po atentátu se ale věznice rychle plnily, a i to byl jeden z důvodů, proč na konci června rychlý soud vynesl nad Mašínem a desítkami dalších vězňů rozsudek smrti. Bylo úterý 30. června 1942, když Josef Mašín nastupoval do krytého nákladního auta, jehož cílem byla střelnice v Kobylisích na severním okraji Prahy. Popravčí četa mu ani neuvolnila pouta, takže voják Mašín jen vypjal hruď a vykřikl „Ať žije Československo!“. Spolu s ním bylo toho dne v 19:30 popraveno 72 českých vlastenců včetně například Františky Plamínkové.

Po komunistickém převratu se k odkazu svého otce přihlásili jeho synové Ctirad a Josef, kteří založili odbojovou protikomunistickou skupinu a na podzim 1953 se prostříleli do Západního Berlína. V roce 2022 Josefu Mašínovi staršímu při předávání státních vyznamenání udělil prezident Miloš Zeman Řád Bílého lva I. třídy.

ZDROJ: Jan Novák: Zatím dobrý, Brno 2004, Vojenský historický ústav