Noc dlouhých nožů: Hitler chtěl být vůdcem za každou cenu. Zabil i nejlepšího přítele
Vzestup nacistů (3) – Hitlerova pozice
Hitlerovy ambice po dobývání a uzurpaci moci vedly ke krveprolití milionů lidí. Ještě před startem druhé světové války však zabíjel i své blízké spojence. Tím nejlepším byl šéf hnědých košil Ernst Röhm.
S Ernstem Röhmem a jeho polovojenskými oddíly SA Hitler již před svým kancléřstvím s oblibou spolupracoval. Jenže jakmile se dostal do úřadu, zjistil, že mu spolupráce s problematickými hnědými košilemi ubírá kredibilitu v očích státních autorit, kterými byli nejen aristokraté či vojenští generálové, ale především stárnoucí, leč stále při smyslech úřadující prezident Paul von Hindenburg.
Hitler v kleštích moci
Na toho se Hitler snažil uplatňovat svůj šarm a relativně se mu dařilo, zvyšující se násilí na občanech ze strany SA však Hitlerově pozici ubližovalo, neboť prezidenta opakovaně rozčilovalo a on požadoval, aby kancléř svého nacistického kolegu srovnal tzv. „do latě“. Jenže jak ukazuje dokument Vzestup nacistů na Prima ZOOM, pro Hitlera se jednalo o nesnadný úkol. Röhmovi byl v mnohém zavázán a udržoval i blízký kontakt s jeho rodinou. Röhm byl pro Hitlera natolik dobrým přítelem, že toleroval i nepříliš skrývanou homosexualitu šéfa SA.
Hitler byl již po roce v roli kancléře v politických kleštích a musel začít vymýšlet plán, jak Röhma umírnit, případně odstranit. Myslel si, že Röhma upokojí funkce ministra bez portfeje, avšak ten toužil po moci nad armádou, na niž Hitler neměl jako kancléř vliv. Dokonce se za jeho zády pokoušel pokoutně k armádnímu velitelství dostat, což Hitlera i prezidenta rozčílilo.
Hitler počítal s útokem 500 000 vojáků na Československo Zdroj: Getty Images
Zleva: britský premiér Neville Chamberlain, francouzský premiér Edouard Daladier, německý kancléř Adolf Hitler, italský premiér Benito Mussolini a italský ministr zahraničí Galeazzo Ciano. Zdroj: Getty Images
Italský fašista Benito Mussolini podepisuje Mnichovskou dohodu za přítomnosti německého ministra zahraničí Joachima von Ribbentropa. Zdroj: Getty Images
Čechoslováci byli připraveni se bránit, pokud by Němci zaútočili. Proti politické dohodě ale byli bezbranní. Zdroj: Getty Images
První německé oddíly překročily bývalou hranici Československa hned 1. října 1938 ve 14 hodin. Zdroj: Getty Images
Chamberlain po návratu do země prohlašoval, že dohoda zajistila mír pro naši dobu. Zdroj: Getty Images
Zleva: britský premiér Neville Chamberlain, francouzský premiér Edouard Daladier, německý kancléř Adolf Hitler, italský premiér Benito Mussolini a italský ministr zahraničí Galeazzo Ciano. Zdroj: Getty Images
Italský fašista Benito Mussolini podepisuje Mnichovskou dohodu za přítomnosti německého ministra zahraničí Joachima von Ribbentropa. Zdroj: Getty Images
Čechoslováci byli připraveni se bránit, pokud by Němci zaútočili. Proti politické dohodě ale byli bezbranní. Zdroj: Getty Images
Noc dlouhých nožů
Jestli ale někdo Hitlerova kumpána nemohl vystát, byl to šéf gestapa Hermann Göring, který se obával, že by Röhm mohl chtít zaujmout druhé místo v hierarchii, případně by se mohl pokusit Hitlera svrhnout. Proto nechal svého soka sledovat a odposlouchávat a postupně přibral na pomoc i Henricha Himmlera. Himmler měl do roku 1934 pod kontrolou většinu policejních složek, až díky Göringovi ale dostal i gestapo. Společně zintenzivňovali tlak na Hitlera a předkládali nové materiály mluvící proti Röhmovi. Když pak na nerozhodného budoucího diktátora v červnu 1934 zatlačil znovu i prezident hrozbou vyhlášení stanného práva, rozhodl se Hitler zasáhnout čistkami v SA, které dnes známe jako Noc dlouhých nožů.
30. června 1934 byl Röhm vytažen z postele v Bad Wiessee, kde spal se svým přítelem, a byl odvezen do vězení Stadelheim. Do cely mu byl přinesen revolver, přičemž Röhm okamžitě odhadl, co má se zbraní udělat. Odmítl. Chtěl být zabit samotným Hitlerem. Po hádce s důstojníkem SS Theodorem Eickem byl zastřelen, přičemž jeho posledními slovy mělo být spojení „Můj vůdce…“. Hitler samozřejmě potřeboval oficiální záminku k Röhmově odstranění a s chutí použil právě homosexualitu svého blízkého spolupracovníka, který se při honu za mocí změnil v největšího soka. Což je o to pikantnější, že se dodnes spekuluje i o Hitlerově sexuální orientaci.
Zdroj: Conan Fischer: The SA of the NSDAP