Hitler měl u Leningradu nečekané posily. Sověti tisíce postříleli, stovky roky mučili
Španělsko po válce 1 – Rusko je viníkem
Po napadení Sovětského svazu Německem 22. června 1941 se k Hitlerovi přidaly tisíce španělských dobrovolníků, kteří na východní frontě vytvořili takzvanou Modrou divizi. Houževnaté armádě Sověti přichystali patřičné přivítání.
V červnu 1941 se frankistické Španělsko rozhodlo porušit svou neutralitu a připojilo se k německé invazi do Sovětského svazu. Už necelý měsíc od zahájení útoku zorganizovalo jednotku dobrovolníků tvořenou převážně mladými falangisty a odeslalo ji na ruskou frontu. Jejích 18 000 příslušníků vytvořilo v rámci wehrmachtu 250. pěší divizi, která byla podle modrých košil příslušníků Falangy ve Španělsku známá jako Modrá divize.
Prvním úkolem Španělů bylo vůbec se na frontu dostat. Celá divize byla přepravena vlaky do polského Suwalki, odkud měli vojáci pěšky urazit 900 km, dojít do Smolenska a pak se v rámci německé skupiny armád Střed účastnit zdrcujícího útoku na Moskvu. Během pochodu německé velení rozhodlo jinak a otočilo Španěly na sever k Novgorodu.
Operation Barbarossa, Adolf Hitler's invasion of the Soviet Union was launched 22 June 1941. This blitzkrieg attack on Russia and its leader Joseph Stalin would ultimately help to decide the outcome of the Second World War.
— Imperial War Museums (@I_W_M) June 26, 2021
Learn what happened next: https://t.co/i1uCtlXH1X pic.twitter.com/nbPnRlVrn3
Kříž na památku
Tady se Modrá divize v říjnu 1941 poprvé dostala do ostré akce. Španělé dostali na starost 50kilometrový úsek fronty od řeky Volchov k jezeru Ilmeň, přičemž do srdcí místních obyvatel se nesmazatelně zapsali zničením jednoho z hlavních zdejších kostelů, v jehož věži si zbudovali kulometné hnízdo. Kříž z vrcholku cibulovité kopule si Španělé odvezli na památku na Pyrenejský poloostrov a vrátili ho až v roce 2004.
Německé velení nechalo Španěly několik měsíců na místě, než v srpnu 1942 dostali rozkaz přesunout se k 160 kilometrů vzdálenému obleženému Leningradu. Tady už šlo do tuhého. Jak připomínají tvůrci dokumentu Španělsko po válce, který můžete vidět v úterý večer na Prima ZOOM, proti Modré divizi zde stály nejen oddíly sovětské 305. střelecké divize, ale také zima, hlad a vyčerpání.
V oblasti Krásného Boru se odehrály nejkrutější boje za účasti Španělů - Modrá divize. pic.twitter.com/HMOAlYcbTo
— El Cid (@ElCid30639603) February 10, 2022
Tisíce mrtvých Španělů
Španělé bojovali statečně, o čemž svědčí i tisíce udělených záslužných a železných křížů. Dvě vysoká vyznamenání osobně od Adolfa Hitlera převzal i velitel Modré divize, generál Agustín Muñoz Grandes. Zároveň narůstaly ztráty, k jejichž nahrazení byly třeba další tisíce dobrovolníků. Modrou divizí tak nakonec prošlo přes 47 000 Španělů.
Po německém fiasku u Stalingradu byla činnost španělské divize v řadách německé armády postupně tlumena, až nakonec v říjnu 1943 Franco znovuobjevil kouzlo pojmu neutralita a Modrou divizi definitivně rozpustil. Většina Španělů se vrátila domů, mnozí ale zůstali a vstoupili do jednotek SS. V dubnu 1945 pak někteří bránili Berlín proti Rudé armádě. Během celé války padlo na východní frontě na 5 000 španělských dobrovolníků, dalších 8 500 jich utrpělo zranění a nemalý počet jich Sověti zajali. Posledních 286 zajatců se vrátilo ze SSSR až 2. dubna 1954.
ZDROJ: Warfare History Network