Operace Bagration: Největší porážka německé historie stála Hitlera 500 000 mužů

Operaci Bagration plánoval Stalin několik měsíců a její začátek stanovil na 22. června 1944, tedy na den přesně tři roky po napadení Sovětského svazu Německem a jeho spojenci. Tehdy v roce 1941 Adolf Hitler překvapivým útokem v rámci Operace Barbarossa šokoval Stalina natolik, že nebyl dva týdny schopen opustit svou chatu a ujmout se velení. Teď měla podceňovaná Rudá armáda úder vrátit.

Aerial reconnaissance of Operation Bagration - poor horses a real feeling of movement unlike photos of motorised convoys . The poor horses must have been so frightened and panicked @LMBD1418 pic.twitter.com/Tsg0UeUlKg
— Robert Lock (@RobertL02984137) June 19, 2022

Utajená operace

Cílem Operace Bagration bylo zaútočit na stovky kilometrů široký výběžek sovětsko-německé fronty v Bělorusku. Zatímco na jihu, tedy na Ukrajině, už zatlačila Rudá armáda německé jednotky hluboko na západ, neschůdný terén na pravém břehu Dněpru v rozlehlé bažinaté oblasti protkané sítí řek zdánlivě velký útok vylučoval. Pokud by tady Rudá armáda prorazila, měla by otevřenou cestu nížinou přes Polsko až k Berlínu.

Stalinův elitní velitel maršál Konstantin Žukov soustředil nenápadně podél 350 km dlouhé fronty impozantní sílu. Šlo o 2,3 milionu vojáků, 4 000 tanků, 5 000 letadel, 2 000 kaťuší a neuvěřitelných 22 000 děl, jejichž palba měla rozmetat vše, co sovětským vojákům bude stát v cestě. „Němci až do 22. června 1944 netušili, že se na ně valí takové vojsko,“ potvrdil v dokumentu Válka Adolfa Hitlera vysílaném na Prima ZOOM australský historik David Stahel.

Skupina Střed mohla proti této síle postavit 800 000 vojáků, 9 500 dělostřeleckých zbraní, kolem 550 tanků a samohybných děl a asi 840 bojových letadel. Tyto jednotky ale měly v zádech kolem 112 000 běloruských partyzánů, kteří v roce 1944 ovládali už 60 % běloruského území. Těsně před zahájením operace Bagration partyzáni začali Němcům ničit koleje i celé vojenské transporty a způsobili chaos v dodávkách munice a pohonných hmot i v přesunech celých jednotek.

Zdrcující nástup

Vlastní útok začal v noci z 21. na 22. června 1944 omezenými údery s cílem zjistit slabá místa německé obrany, na které brzy ráno 22. června navázala dělostřelecká příprava dosud nevídaného rozsahu. Tisíce dělostřeleckých granátů dopadaly každou minutu na německé pozice a většinu z nich zcela eliminovaly. Vzápětí se daly do pohybu úderné jednotky podporované modernizovanými tanky T-34/85 vybavenými vylepšenými děly ráže 85 mm a novými typy samohybných děl ISU-152 a ISU-122 schopnými poradit si i s německými těžkými tanky Panzerkampfwagen VI Tiger.

German soldiers of the 9th Army (Army Group Centre) in Soviet captivity, Bobruisk, Belarus, late June/early July 1944.

In the Bobruisk ‘Kessel’, c.16,000 soldiers died, and the Red Army took c.18,000 German soldiers prisoner.

(DHM Berlin) pic.twitter.com/EX3ipd4pI6
— Jake Holliday (@J_O_Holliday) February 1, 2022

Prakticky ihned se podařilo ve frontové linii vytvořit průlomy, takže už po prvním dnu bojů byli Němci nuceni ustoupit o 16 kilometrů. Mezi první cíle patřila města Vitebsk, Mogilev a Bobrujsk, který bylo třeba dobýt, aby mohla Rudá armáda obklíčit Minsk. Přestože Hitler v zoufalé snaze sovětský postup zastavit nařídil přeměnit všechna tato města v pevnosti, sovětské jednotky se jich postupně v těžkých bojích a s pomocí obkličovacích operací zmocnily.

Masakrem skončila bitva o běloruský Bobrujsk ležící na řece Berezině, kde se v roce 1917 nacházel výcvikový tábor československých legionářů. Sověti ve městě a jeho okolí obklíčili zkušené jednotky 35. sboru včetně 6. pěší divize opírající se o části 40. tankového sboru a 20. tankové divize. K obklíčeným jednotkám se sice večer 27. června probojovala 12. tanková divize, vzniklý ústupový koridor ale ostřelovalo sovětské dělostřelectvo a letectvo vším, co mělo po ruce. Uniknout se podařilo jen 12 000 vojáků, dalších 20 000 Sověti zajali a zbývajících 50 000 padlo.

This day in 1944, the Red Army launched Operation Bagration, which eventually involved 3.5 million men and 7,000 tanks. This offensive led to the destruction of German Army Group Center and was the greatest military defeat ever experienced by the German Army during WWII. #WW2 pic.twitter.com/ioBRFGDUz3
— WWII Pictures (@WWIIpix) June 22, 2022

Nejpozději po pádu Bobrujsku Němcům došlo, že Sověti míří na Minsk, kde sídlilo velitelství celé skupiny armád Střed. Na její pozice už 28. června 1944 zaútočily síly 1. s 3. běloruského frontu a vzaly Minsk do kleští. Minsk, který jako první velké sovětské město padl do rukou Němců už týden po zahájení invaze v červnu 1941, Rudá armáda obsadila 3. července 1944. Německá posádka se bránila pouhé jedno dopoledne.

Největší porážka německé historie

Operace Bagration probíhala úspěšně i na dalších úsecích fronty. Na severu se 1. pobaltský front probil ke břehům Baltu, rozťal skupinu armád Sever na dvě části a až do konce války izoloval v Kuronském kotli na 300 000 německých vojáků. Na jižním úseku operace se na konci června tanky maršála Konstantina Rokossovského objevily u neprostupných Pripjaťských bažin, které k údivu Němců zdolaly po dřevěných haťových cestách. Už 21. července 1944 obsadil Rokossovského 1. běloruský front Brest, jehož pevnost byla v roce 1941 jedním z prvních cílů původní operace Barbarossa.

22 June 1944: The #Soviet Union begins the #Belorussian Strategic Offensive Operation, codenamed Operation #Bagration. The Red #Army destroys German Army Group Center, disrupting the German front line during World War II. #WWII #WW2 #history #ad https://t.co/l1UVjlyb2T pic.twitter.com/zz2UdYWWge
— Today In History (@URDailyHistory) June 22, 2022

Sověti během operace Bagration vrhli německou frontu o 300 km dál na západ a stáli jen 650 kilometrů od Berlína. Za pouhých pět týdnů bylo zničeno 28 ze 34 německých divizí a největší německá armáda, skupina armád Střed, prakticky přestala existovat. Němci v bojích ztratili 450 000 mrtvých, zraněných a zajatých vojáků. Jednalo se tak o největší jednotlivou porážku v německé vojenské historii.

Katastrofa německých vojsk ovšem měla dále pokračovat. Jestliže do července 1944 Němci přišli o 2,8 milionu vojáků, ve zbývajících devíti měsících roku 1944 jich zahynulo dalších téměř pět milionů. Narůstajícím ztrátám by mohlo zabránit odstranění Adolfa Hitlera, atentát na vůdce třetí říše, provedený 20. července 1944 skupinou důstojníků, ale neuspěl.

ZDROJ: War History Online