9. května 2022 14:45

Stalin oslavil porážku Německa velkolepou přehlídkou. Podívejte se, jak to v červnu 1945 vypadalo na Rudém náměstí

Konec druhé světové války v Evropě a pro Stalina i konec Velké vlastenecké války připadl na první minutu po půlnoci 9. května 1945. Stalin totiž odmítl uznat podpis kapitulace Německa z Remeše 7. května 1945, protože u něj chyběli sovětští důstojníci. Kapitulace se tedy musela podepsat znovu, tentokrát v Berlíně-Karshorstu. Protože se ale až do noci čekalo na Francouze, vstoupila kapitulace v platnost až 8. května ve 23.01, což znamená, že v Moskvě bylo v tu chvíli kvůli časovému posunu už 00.01 následujícího dne, tedy 9. května.

Konec Velké vlastenecké války v Evropě bylo nutné v Sovětském svazu náležitě oslavit, nejlépe vojenskou přehlídkou. S těmi měli Sověti bohaté zkušenosti – vojenské přehlídky se konaly obvykle 1. května (Svátek práce) nebo 7. listopadu (výročí bolševického převratu). S malou vojenskou přehlídkou přišel Stalin už 1. května 1945, kdy bylo všem jasné, že zhroucení třetí říše je otázkou dnů, ne-li hodin. Jenže v den podpisu kapitulace Německa po Rudém náměstí nikdo pochodovat nemohl, protože se nic takového neplánovalo.

Už 30. dubna 1945 spáchal Adolf Hitler ve svém podzemním bunkru na zahradě Říšského kancléřství v centru Berlína sebevraždu a o dva dny později už zavlála nad budovou Říšského sněmu rudá vlajka. Praha byla jako poslední metropole pod vládou nacistů díky Pražskému povstání a vlasovcům osvobozena 9. května 1945 a 12. května v Čechách u městečka Milín a osady Slivice padly poslední výstřely druhé světové války v Evropě.

Deštivá přehlídka

Pro Spojence válka ještě neskončila, stále bylo potřeba zdolat císařské Japonsko. Stalin přislíbil výměnou za území na Dálném východě pomoc, to mu však nebránilo v uspořádání velkolepé přehlídky vítězství. Pokyn k ní vydal 18. května a překvapeným soudruhům na její přípravu poskytl jen měsíc. Protože ale generalissimus Stalin nesnesl odpor, bylo vše 24. června 1945 připraveno.

Tedy téměř vše. V Moskvě se po náročných přípravách a mnohadenních zkouškách, které trvaly často až do noci, k vítěznému pochodu seřadilo na 40 000 sovětských vojáků a 1 850 kusů vojenské techniky. Jediné, co chybělo, bylo letectvo – ani Stalin totiž nedokázal zabránit vytrvalému dešti, takže stovky letadel, která měla burácet nad Rudým náměstím, měly pohov. Maršálové Konstantin Rokossovskij a Georgij Žukov, kteří německou kapitulaci přijímali, veleli dvouhodinové přehlídce na koních, kvůli čemuž se musela část náměstí vysypat pilinami.

Na dobový barevný záznam části přehlídky se můžete podívat tady:

Zajatci tentokrát chyběli

Sověti kladli důraz na symboliku celé akce. Příslušníci divize zvláštního určení sovětské tajné služby NKVD nesli k zemi skloněné zástavy poražených německých jednotek, které pak odhazovali před tribunu mauzolea Vladimíra Iljiče Lenina. Byly mezi nimi i zástavy 1. tankové divize SS Leibstandarte Adolf Hitler, která původně vznikla jako osobní stráž vůdce třetí říše.

Symboliku vítězství tentokrát nepodtrhli váleční zajatci – ty nechal Stalin pochodovat Moskvou už 17. července 1944 (ulicemi tehdy prošlo 57 000 německých vojáků), jelikož jich Rudá armáda v té době zajímala stále více. V sovětském zajetí nakonec skončilo přes 2,5 milionů Němců a nejméně milion jich v zajetí v důsledku hladu, nemocí a těžké práce zemřel.

ZDROJ: Boris Yeltsin Presidential Library

Miroslav Honsů

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom