Stalin oslavil porážku Německa velkolepou přehlídkou. Podívejte se, jak to v červnu 1945 vypadalo na Rudém náměstí
Slavné tanky T-34 nesmí chybět na žádné novodobé vojenské přehlídce v Rusku
Zdroj: profimedia.cz
Slavné tanky T-34 nesmí chybět na žádné novodobé vojenské přehlídce v Rusku
Zdroj:
profimedia.cz
Konec druhé světové války v Evropě a pro Stalina i konec Velké vlastenecké války připadl na první minutu po půlnoci 9. května 1945. Stalin totiž odmítl uznat podpis kapitulace Německa z Remeše 7. května 1945, protože u něj chyběli sovětští důstojníci. Kapitulace se tedy musela podepsat znovu, tentokrát v Berlíně-Karshorstu. Protože se ale až do noci čekalo na Francouze, vstoupila kapitulace v platnost až 8. května ve 23.01, což znamená, že v Moskvě bylo v tu chvíli kvůli časovému posunu už 00.01 následujícího dne, tedy 9. května.
Konec Velké vlastenecké války v Evropě bylo nutné v Sovětském svazu náležitě oslavit, nejlépe vojenskou přehlídkou. S těmi měli Sověti bohaté zkušenosti – vojenské přehlídky se konaly obvykle 1. května (Svátek práce) nebo 7. listopadu (výročí bolševického převratu). S malou vojenskou přehlídkou přišel Stalin už 1. května 1945, kdy bylo všem jasné, že zhroucení třetí říše je otázkou dnů, ne-li hodin. Jenže v den podpisu kapitulace Německa po Rudém náměstí nikdo pochodovat nemohl, protože se nic takového neplánovalo.
June 24, 1945, on the Red Square of Moscow, the Victory Parade was held. It was a triumph of the victorious Soviet people led by Comrade. Stalin, who defeated Nazi Germany in World War II. pic.twitter.com/JQKhlGG4oH
Už 30. dubna 1945 spáchal Adolf Hitler ve svém podzemním bunkru na zahradě Říšského kancléřství v centru Berlína sebevraždu a o dva dny později už zavlála nad budovou Říšského sněmu rudá vlajka. Praha byla jako poslední metropole pod vládou nacistů díky Pražskému povstání a vlasovcům osvobozena 9. května 1945 a 12. května v Čechách u městečka Milín a osady Slivice padly poslední výstřely druhé světové války v Evropě.
This day in 1945, Soviet Victory Parade in Moscow, involving 40,000 Red Army soldiers and 1,850 vehicles. This was the longest and largest military parade ever held on Red Square in Moscow. #WW2pic.twitter.com/Myx5IsLkrb
Pro Spojence válka ještě neskončila, stále bylo potřeba zdolat císařské Japonsko. Stalin přislíbil výměnou za území na Dálném východě pomoc, to mu však nebránilo v uspořádání velkolepé přehlídky vítězství. Pokyn k ní vydal 18. května a překvapeným soudruhům na její přípravu poskytl jen měsíc. Protože ale generalissimus Stalin nesnesl odpor, bylo vše 24. června 1945 připraveno.
The Moscow Victory Parade 1945 - the longest and largest military parade ever held on Red Square in the Soviet capital Moscow, involved 40,000 Red Army soldiers and 1,850 military vehicles and other military hardware. #VictoryDay#Victory76pic.twitter.com/lLOvEMeCll
— Russian Mission to ASEAN (@ASEANRussia) May 9, 2021
Tedy téměř vše. V Moskvě se po náročných přípravách a mnohadenních zkouškách, které trvaly často až do noci, k vítěznému pochodu seřadilo na 40 000 sovětských vojáků a 1 850 kusů vojenské techniky. Jediné, co chybělo, bylo letectvo – ani Stalin totiž nedokázal zabránit vytrvalému dešti, takže stovky letadel, která měla burácet nad Rudým náměstím, měly pohov. Maršálové Konstantin Rokossovskij a Georgij Žukov, kteří německou kapitulaci přijímali, veleli dvouhodinové přehlídce na koních, kvůli čemuž se musela část náměstí vysypat pilinami.
Na dobový barevný záznam části přehlídky se můžete podívat tady:
Zajatci tentokrát chyběli
Sověti kladli důraz na symboliku celé akce. Příslušníci divize zvláštního určení sovětské tajné služby NKVD nesli k zemi skloněné zástavy poražených německých jednotek, které pak odhazovali před tribunu mauzolea Vladimíra Iljiče Lenina. Byly mezi nimi i zástavy 1. tankové divize SS Leibstandarte Adolf Hitler, která původně vznikla jako osobní stráž vůdce třetí říše.
This day in 1945, Soviet Victory Parade in Moscow, involving 40,000 Red Army soldiers and 1,850 vehicles. This was the longest and largest military parade ever held on Red Square in Moscow. #WW2pic.twitter.com/Myx5IsLkrb
Symboliku vítězství tentokrát nepodtrhli váleční zajatci – ty nechal Stalin pochodovat Moskvou už 17. července 1944 (ulicemi tehdy prošlo 57 000 německých vojáků), jelikož jich Rudá armáda v té době zajímala stále více. V sovětském zajetí nakonec skončilo přes 2,5 milionů Němců a nejméně milion jich v zajetí v důsledku hladu, nemocí a těžké práce zemřel.
