Rozkaz k vyhlazení Židů: Göring napsal Heydrichovi dopis s třemi odstavci zla

Bez ohledu na hrůzy jakékoliv války se systematické vyhlazování Židů ve 40. letech 20. století řadí k nejtemnějším kapitolám lidských dějin. Nacisté ve druhé světové válce začali s vražděním Židů po přepadení Sovětského svazu v červnu 1941, o měsíc později – tedy přesně 31. července 1941 – pak dali do pohybu mechanismus, který eufemisticky označovali jako finální řešení židovské otázky. Jeho vykonáním byl pověřen Reinhard Heydrich, a to dopisem od Hermanna Göringa, jehož samozřejmě pověřil přímo Adolf Hitler.

Important: The letter Hermann Göring sent to SS Reinhard Heydrich ordering the "Final Solution" on this day in 1941. pic.twitter.com/2mPrLAYASp

— European History VU (@EuropeanHistVU) August 1, 2013

Genocida Židů

Pomineme-li, že se genocida Židů probírala v nejvyšších nacistických kruzích už několik let, samotný rozkaz pro Heydricha měl pouhé tři odstavce. Na základě nich se dala do pohybu nejen výstavba vyhlazovacích táborů, ale také hledání způsobu co nejefektivnější likvidace Židů a příslušníků takzvaných podřadných národů, jak na ně nacistické Německo nahlíželo. Co přesně Göring Heydrichovi napsal, bylo předmětem zjišťování během Norimberského soudního procesu, jehož se Göring účastnil a odešel od něj s trestem smrti.

„Jako doplněk k úkolu, který Vám byl svěřen výnosem ze 24. ledna 1939 – tedy vyřešit židovskou otázku emigrací a evakuací co nejpříznivějším způsobem – Vás vzhledem k současným podmínkám pověřuji, abyste po organizační, věcné a finanční stránce podnikl všechny nezbytné přípravy k finálnímu řešení židovské otázky v německé sféře vlivu v Evropě. Pokud se kompetence týkají dalších ústředí, je třeba je zapojit. Dále Vás pověřuji, abyste mi neprodleně předložil celkový plán, v němž budou uvedena předběžná organizační, věcná a finanční opatření pro provedení zamýšleného konečného řešení židovské otázky.“

Tak zní v českém překladu Göringův rozkaz, na který Heydrich okamžitě zareagoval a už o půl roku později na konferenci ve Wannsee seznámil s nezbytnými kroky 14 vysokých představitelů nacistického Německa. Schůze byla přísně tajná a účastnili se jí nejen příslušníci SS, ale také tajemníci ministerstev vnitra, zahraničí, spravedlnosti či ministerstva pro okupovaná východní území. Až v roce 1947 nalezli američtí vyšetřovatelé v jednom z bývalých říšských ministerstev zápisky podtajemníka ministerstva zahraničí Martina Luthera, který byl rovněž 20. ledna 1942 ve Wannsee účasten. Díky vyšetřovatelům dostalo lidstvo možnost nahlédnout, jak rozsáhlé plány oné židovské otázky byly a nakolik děsivě systematicky nacisté postupovali.

6 milionů mrtvých

Než válka skončila, přišlo o život téměř 6 milionů Židů, oběti holokaustu ale zahrnují také 2–3 milionů ruských válečných zajatců, bezmála 2 miliony Poláků, až 1,5 milionů Romů a přibližně 250 000 mentálně postižených lidí. Nacisté nejdříve likvidovali vězně koncentračních táborů výfukovými plyny, hledali však efektivnější a masovější způsoby vyhlazování, jejichž symbolem se staly plynové komory. Mezi lety 1941 a 1942 se výfukovými plyny vraždilo v táborech v Chelmnu, Belzecu, Sobiboru, Treblince a rovněž v Majdanku a Osvětimi. V roce 1943 se právě z posledního jmenovaného tábora (výstavbou čtyř nových plynových komor, v nichž nacisté používali plyn Cyklon B) stalo místo s největším počtem zabitých Židů. Zemřelo jich tam až k 1,5 milionu.

Zdroj: Encyclopedia Britannica / Holocaust Museum / Dokument Heydrich: Konečné řešení