Jak daleko doletí pták bez mávnutí křídly? Vědci změřili u kondora nový rekord

Kondor andský (Vultur gryphus) má rozpětí křídel až 3,2 metrů, což z něj dělá největšího létajícího ptáka. Tohle prvenství ale dnes řešit nebudeme, o mohutném rozpětí jeho křídel se ví už docela dlouho. Pro tenhle článek je důležité, že se kondor čerstvě stal absolutním rekordmanem také v dálkovém letu bez mávnutí křídel.

Jak toho docílil? Díky své schopnosti využívat vzdušných proudů. Je to právě velká plocha křídel, do které se může vítr opřít. Hodina plachtění se u kondora z hlediska fyzické náročnosti vyrovná pouhopouhým čtyřem minutám aktivního letu, což znamená, že se mu umění plachtit skutečně vyplácí.

Kolik tedy uletěl?

Změřit přesnou délku ptačího letu jde v zásadě dvojím způsobem. Skutečně ho fyzicky sledovat, nebo využít lokátor, který sledování zastane. Vědci sledující kondory vypozorovali, že nejvíce mávnutí křídel je spojeno se startem. Rekordman, který letěl bez mávnutí křídel po více než pět hodin, přitom uletěl neskutečných 172 km.

Ve studii, jíž publikoval prestižní časopis americké akademie věd PNAS, se počítalo s rozdílnými podmínkami (síla a směr větru, nadmořská výška atd.). Právě proto bylo registrováno každé mávnutí křídel - a tudíž i jeho absence.

Hlavně si neslepit peří

Kondoři se díky svým výkonům v přemisťování z místa na místo řadí k nejúspornějším obratlovcům na světě. Nejde ale mimochodem o žádné ptačí hezouny. Papoušci, rajky, papuchalkové nebo i u nás žijící vlhy jsou mnohem elegantnější než ptáci s lysou hlavou, kterou u samců navíc „zdobí“ lysý hřeben ne nepodobný kohoutímu.

Důvod lysiny tkví v tom, že se kondoři často přiživují na mršinách a při vyžírání dutiny břišní by jim krev (spolu s případným obsahem střev a žaludku) znečistila a slepila peří. To by pak ztrácelo svou funkci a logicky by tedy omezovalo délku letu.