20. června 2022 09:41 Filip Šula

Největší katakomby světa vedly k šílenství i krvavému masakru partyzánů

Rozsáhlé podzemní tunely pod Oděsou pamatují nejednu krvavou tragédii. Jednou z nejvýznamnější a nejděsivějších je masakr ukrajinských partyzánů.

Pod ukrajinskou Oděsou leží podzemní labyrint, jehož rozloha se odhaduje na 2 400 kilometrů a platí za největší podzemní systém na světě. Jeho zdmi nepronikne žádný signál, takže každý, kdo se do něj vydá, je odkázán jen na vlastní smysl pro orientaci a své znalosti. V bludišti ale vládne absolutní tma a orientaci komplikuje nejen spletitost tunelů, ale i skutečnost, že chodby leží i v několika úrovních nad sebou. Ze samotného města se dá do obřích katakomb dostat 800 vstupy. Dostat se ven je ale o dost složitější.

Temný prostor pod městem

Město Oděsa v roce 1794 založila Kateřina Veliká, která chtěla jeho prostřednictvím otevřít Rusko obchodu. Na místě vzniku města však nebyly žádné stromy. Byl zde však vápenec, který posloužil jako stavební materiál stejně dobře. Jeho vytěžováním tak vznikl obrovský podzemní komplex, jenž za svou existenci získal působivou minulost. Jedním z nejsmutnějších a nejděsivějších příběhů, které se ke katakombám vážou, je historie dvou partyzánských skupin z období druhé světové války.

Krvavá historie

Okupace Oděsy ponoukla důstojníky tajné policie k činu. Ukrajinští důstojníci Kuzněcov a Kološin založili dva oddíly, které se skryly v podzemním komplexu a řídily odtud partyzánské akce. Dlouhý pobyt v temných jeskyních jim ale postavil do cesty mnohem strašnějšího nepřítele, než byli nacisté. Absence denního světla, spletité chodby a úkladné pokusy nacistů otrávit podzemní tunely plynem dohnaly partyzány přes okraj stihomamu. Obě skupiny začaly bojovat mezi sebou.

Nakonec vyhrála Kuzněcovova skupina. Samotného Kuzněcova však v tunelech zavraždil jeho vlastní člověk, jenž se tak stal jediným přeživším děsivého masakru. Sám byl však po konci války a po rekonstrukci hrůzných událostí zavražděn příslušníky sovětské tajné policie. Podzemní labyrint dodnes téměř není možné spolehlivě zmapovat a kontrolovat, ač se o to místní úřady stále pokoušejí. Zmapovaná část podzemí, kterou si můžete prohlédnout i v dokumentu Zapomenuté megastavby na Prima ZOOM, dnes slouží jako muzeum.

Zdroj: Wikipedie

Filip Šula

Filip Šula

Redaktor FTV Prima, Prima ZOOM

Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom