Je Rusko skutečně velmocí? Statistiky ukazují smutnou realitu Putinova režimu

O Číně, USA nebo Rusku se často jako o velmocech mluví, jenže v případě Ruska se stačí podívat na několik základních parametrů a přesvědčení o tom, že je velmocí, se začne drolit. V dobách Sovětského svazu, který se na konci roku 1991 rozpadl, o skutečnou velmoc nicméně šlo. SSSR měl v rámci RVHP výsadní postavení a měl zajištěné dodávky zahraničních technologií a zdrojů včetně československého uranu. Po rozpadu přišlo Rusko o část východoevropských trhů i výhodné ceny.

Rozvoj a válečný potenciál

Nynější Rusko má vzhledem k obrovskému území extrémně velké bohatství, ať už v nerostných (ropa, plyn, zlato), nebo obnovitelných zdrojích (dřevo, kožešiny). Přesto mělo v roce 2020 nižší HDP (1,483 bilionu dolarů) než Itálie (1,886 bilionu dolarů) a ve srovnání s USA (20,94 bilionu dolarů) hrubě zaostává.

Čína byla v minulosti zemí izolovanou a regionální velmocí byla zejména díky své rozloze, v současnosti se naopak stala velmocí ekonomickou. Stačí se podívat do nejbližšího okolí a najdete výrobky „made in China“. Od triček přes komponenty počítačů až po telefony či televizory. Rusko má hlavně ropu či plyn a zdaleka není tak monopolním dodavatelem.

Aktuálně probíhající konflikt na Ukrajině zase ukazuje, že Rusko není ani z pozice válečníka zrovna silné. Nejde jen o Ukrajinu, podobný vývoj měly války v Afghánistánu či Čečensku. Rusko sice patří k několika zemím s jadernými zbraněmi, podle analytiků však mají mít spíše výhrůžný a odrazující potenciál, podobně jako tomu bylo v dobách studené války. Rusko rovněž v posledních letech zvyšovalo své investice do armády, což brzdilo jeho technický a vědecký rozvoj v civilním sektoru.

Korupce a spojenectví

Stát zkrátka není velmocí jen proto, že je velký. Důležitou roli hraje i schopnost vyjednávat a družit se s ostatními zeměmi nejen v blízkém okolí. SSSR mělo Varšavskou smlouvu, RVHP a vliv na celou řadu afrických a středoamerických zemí. Současné USA mají celou řadu přátel a podporovatelů, s nimiž si mimo jiné vyměňují citlivé zpravodajské informace. Rusko o tyhle vazby velmi rychle přichází a neschopnost udržet si přátele je v přímém rozporu se snahou o dosažení velikosti, kterou si Putin tolik přeje.

Alarmující je i míra korupce, v tomto ohledu je na tom Rusko v porovnání s Českem bídně. Podle nejnovějších údajů Transparency International je Česko za Gruzií na 49. místě ze 180 sledovaných zemí, Rusko se umístilo mezi Mali a Myanmarem na 136. místě. USA jsou zase na 27. místě. Korupce a neschopnost vytvářet přátelské koalice jsou zásadním problémem pro rozvoj demokracie a budování skutečně velkého impéria, jakým byla v minulosti například Velká Británie se svými zámořskými državami včetně Indie.

Vladimir Putin několikrát prohlásil, že by se stav světa měl vrátit do roku 1997. Žádná z jím vedených válek – od Čečenska po Ukrajinu – ale nedokládá, že by šlo o velmoc, která by měla uznání svých sousedů a respekt zbytku světa. Proto je nutné uchýlit se k vyhrožování jadernými zbraněmi a vydírání (ne)dodáváním ropy či plynu.

Zdroj: Charles A. Conant: Russia as a World Power