Co zabilo Ďatlovovu výpravu? Záhada století může mít jednoduché řešení
Zkáza Ďatlovovy výpravy (1) – smrt
Výprava Igora Ďatlova zůstává i po desítkách let opředená řadou záhad a konspirací. Ve skutečnosti ale může mít prosté řešení.
23letý instruktor Igor Ďatlov se na počátku roku 1959 vydal se skupinou 9 ruských studentů na horskou túru ve střední části uralského pohoří. Nikdo z nich se však už nevrátil a po 20 dnech bez kontaktu s civilizací vyhlásil turistický klub Uralského polytechnického institutu pátrání, které nakonec odhalilo stan zasypaný sněhem a posléze i první těla. Pro ta byl typický smrtelně vyděšený výraz v obličeji a také různorodá zranění od zlomenin po tržné rány.
Skupina devíti ruských studentů se vydává na horskou túru Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Igor Ďatlov Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Měla to být zimní turistická výprava na Ural Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Část cesty se výprava svezla na náklaďáku Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Výprava turistů skončila tragédií Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Ďatlovova výprava odchází do neznáma Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Ďatlovův průsmyk na Urale Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Místo, kde byl nalezen stan Ďatlovovy výpravy Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Vyšetřování zkázy Ďatlovovy výpravy stále není uzavřené Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Přečtěte si také: Masakr Ďatlovovy výpravy už není záhadou. Skupina šla smrti naproti
„Udělali spoustu věcí, které by jim normálně pomohly přežít. Jestli ne všem, tak alespoň části té skupiny. Možná ne týden, ale tu noc museli přežít,“ uvedla ruská lékařka Galina Sazonovová, která se okolnostmi úmrtí členů Ďatlovovy výpravy zabývala. Mrazivá scéna plná roztroušených, zdeformovaných těl, jež byla mnohdy bez oblečení i bot, vedla k řadě spekulací a samozřejmě i více či méně za vlasy přitažených historek. Mluvilo se o napadení lesními duchy i o vraždě místními obyvateli.
Počátkem roku 2021 se však objevila studie, která do záhady zapojila moderní technologie a počítačové simulace. Johan Gaume ze Švýcarského federálního technického institutu zastává názor, že za úmrtím všech členů výpravy nestálo nic jiného než nečekaná lavina, čemuž by nasvědčoval sklon zhruba 30 stupňů. Dříve se přitom tvrdilo, že svah není dostatečně příkrý, aby k podobné nehodě mohlo dojít.
Mohla za smrt lavina?
Další výraznou roli mohl sehrát vítr, o němž se dokonce našly zmínky v zápiscích skupiny. Vítr mohl navát sníh na vrcholek hory, přičemž později se sněhová pokrývka utrhla a vydala se směrem ke stanům s nic netušícími oběťmi. Gaume spolu s geotechnickým inženýrem Alexanderem Puzrinem vypočítal, že dokonce pouze pět metrů dlouhá lavina by za určitých podmínek dokázala polámat kosti a způsobit smrtelná zranění. A to vše bez toho, aniž by po sobě zanechala nápadné stopy. Což byl ostatně důvod, proč v době objevení těl byla teorie s lavinou zavržena. Zkrátka vyšetřovatelům nepřišla varianta s lavinou reálná, neboť po ní chyběly důkazy. Své teorie má pak i dokumentární seriál Zkáza Ďatlovovy výpravy, který můžete sledovat v pátek večer na Prima ZOOM.
Mohlo by vás také zajímat: Žádný Yetti. Vědci zřejmě definitivně rozluštili tragický osud Ďatlovovy výpravy
Členové výpravy si nicméně podle Gaumeho teorie měli laviny všimnout na poslední chvíli a následně v panice utíkat. Samozřejmě bez svršků, což je stav, v němž byli nalezeni. Tržné rány, chybějící oči a vytržené jazyky pak neměl způsobit žádný démon či duch, ale pravděpodobně potulná fauna. I když toto již Gaume a jeho tým ve své studii neřeší. Všechna tajemství záhadného skonu devítičlenné výpravy tudíž stále nejsou vysvětlena. Je ale jasné, že vědecko-fantastické řešení skrze nadpřirozeno je pro řadu lidí stále zajímavější.
Zdroj: The National Geographic, The New York Times