Největší obklíčení historie: Sověti přišli u Kyjeva o 700 000 vojáků, Hitler pak krutě zaplatil

Dva měsíce po útoku na Sovětský svaz se v srpnu 1941 na jižním úseku sovětsko-německé fronty vytvořil západně od Kyjeva velký výběžek. Rudá armáda v něm soustředila početné síly ve snaze ubránit hlavní město Ukrajiny a německá Skupina armád Jih vedená generálem Gerdem von Rundstedtem tady narazila na vůbec největší odpor ze všech útočících armád wehrmachtu.

Aby měli Němci na jihu větší šanci na úspěch, souhlasil nakonec Adolf Hitler neochotně s odkloněním části tankových jednotek generála Hanse Guderiana určených k útoku na Moskvu směrem na Ukrajinu. Proti Guderianovým tankistům se měly z jihu vydat tanky generálplukovníka Ewalda von Kleista a pokusit se uzavřít sovětské jednotky v obřím kotli.

#German troops fire at encircled Red Army troops at the Battle of Kiev, 1941. pic.twitter.com/oxSxw6MpPE

— World War II History (@WW2Facts) May 12, 2018

Obklíčení, k němuž nemuselo dojít

Německé tankové armády rychle postupovaly. Už 12. září Kleistova 1. tanková skupina vyrazila ze svého předmostí na východním břehu Dněpru u měst Čerkasy a Kremenčuk na sever a přeťala týl Jihozápadního frontu. O čtyři dny později navázala u města Lochvica asi 200 km za Kyjevem kontakt s Guderianovou 2. tankovou skupinou postupující ze severu. V obřím kotli uvízlo pět sovětských armád.

Hrozba obklíčení nebyla pro Rudou armádu ničím novým. Už 1. srpna se tankistům Kleistovy 1. tankové skupiny podařilo v kotli u 45tisícového města Umaň obklíčit a zajmout přes 100 000 sovětských vojáků. I proto v případě Kyjeva žádal velitel Jihozápadního frontu a pozdější maršál Sovětského svazu Semjon Michajlovič Buďonnyj J. V. Stalina, aby povolil Rudé armádě taktický ústup. Stalin ale trval na obraně každého metru půdy a 13. září Buďonného odvolal. Obranu Kyjeva začal řídit generál Michail Kirponos.

Vlastní město Kyjev bránilo asi 100 000 mužů, kteří ale nakonec museli 19. srpna město vyklidit. Zničili za sebou všechny mosty přes Dněpr, jejich jediná ústupová cesta vedla do obřího kotle vytvořeného v zázemí Kyjeva německými tankovými svazy. Obránci Kyjeva se tak jen přidali k již obklíčeným jednotkám, díky čemuž se na konci září v kotli tísnilo již kolem 700 000 mužů.

V jediné vojenské operaci se tak Němcům podařilo obklíčit prakticky celý Jihozápadní front. Pomocí dělostřelectva, letadel, pěchoty a tanků v následujících dnech systematicky zmenšovali okruh obklíčení, přičemž likvidovali promíchané sovětské jednotky jednu po druhé. Do 2. října, kdy kotel zanikl, ztratila Rudá armáda přes 660 000 zajatých, zabitých a raněných vojáků. Bylo zničeno celkem 45 divizí, z obklíčení se probilo jen asi 15 000 mužů, generál Kirponos padl.

Adolf Hitler nazval bitvu o Kyjev největší bitvou historie, ve skutečnosti ale za drtivé vítězství zaplatil vysokou cenu. Útok na Moskvu se kvůli tomu opozdil o jeden cenný měsíc, což mělo mít později katastrofální následky.

ZDROJ: Wikipedia / War History Online