31. července 2022 06:00

Číňané odráželi drtivou přesilu i československými kulomety. Napínavá bitva je dnes legendární

Zapomenutá čínská válka 1 – oddíl 800

Dobýt Šanghaj ležící při ústí řeky Jang-c’ do Východočínského moře bylo na podzim 1937 pro japonská vojska naprostou prioritou. Šlo o bránu do vnitřní Číny, po řece navíc mohlo japonské loďstvo proniknout do vnitrozemí a podporovat pozemní jednotky.

Klíčovou roli v tři měsíce trvajícím boji o důležitý přístav sehrála obrana skladiště Sihang, která probíhala od 26. října do 1. listopadu 1937. Mohutná šestipatrová budova se železobetonovým skeletem, kterou od mezinárodní čtvrti kontrolované Velkou Británií a Spojenými státy oddělovala pouze řeka Su-čou, se stala symbolem čínského odporu proti japonské agresi.

Obranou skladiště Sihang byla pověřen 524. prapor 88. divize čínské nacionalistické armády, kterou vycvičilo a vystrojilo Německo. V čínské historii je jednotka 414 čínských vojáků známá jako oddíl 800 – jejich velitel, podplukovník Sie Ťin-jüan, totiž nechtěl skutečný počet obránců skladiště prozradit. Průběh bojů zachycuje dokument Zapomenutá čínská válka, který můžete vidět v neděli odpoledne na Prima ZOOM.

Německé helmy a československé kulomety

Na poměry čínské armády byla jednotka poměrně dobře vybavena. Muži měli opakovací pušky čínské výroby vycházející z úspěšné německé opakovačky Gewehr 88, ke každé 300 nábojů 7,92×57 mm Mauser. K jejich výbavě patřila také plynová maska a německá helma typu M1935. Jednotka měla i dvě bedny granátů a 27 československých lehkých kulometů vzor 26. Nejtěžšími zbraněmi byly čtyři vodou chlazené těžké kulomety Typ 24 Maxim.

Boje o skladiště začaly 28. října 1937. Japonci postupně obsazovali budovy nedalekých bank a skladiště ostřelovali z děl. Z obavy, aby některé z granátů nedopadly do mezinárodní čtvrti, což by k válce v Číně přitáhlo nežádoucí pozornost západních velmocí, omezili Japonci použití letectva i námořního dělostřelectva. Proti skladišti ale mohli nasadit dostatek pěchoty podporované lehkými obrněnými auty, tančíky, minomety a plamenomety.

První útoky Japonců byly odraženy, skladiště ale přišlo o dodávky elektřiny a vody. V noci se nicméně podařilo několika nákladním autům dovézt do skladiště potraviny a také čtyři metry širokou čínskou národní vlajku, která ráno hrdě zavlála nad střechou skladiště. Do bezpečí se naopak dostalo deset těžce raněných vojáků.

Takto pojal obranu skladiště čínský film The Eight Hundred z roku 2020:

Boj o vlajku

Následujícího dne se na protějším břehu řeky shromáždil dav nejméně 30 000 Číňanů, kteří z dálky sledovali boj a provolávali slávu čínské republice. Japonci se vlajku hystericky snažili zničit pomocí letadel, nebyli však úspěšní. Na skladiště se valila jedna vlna Japonců za druhou, na stěny dopadaly dělostřelecké granáty, které v západní zdi prorazily otvory, jež vzápětí obráncům posloužily jako střílny.

Číňané se bránili palbou z pušek a kulometů, pokus Japonců podkopat západní stěnu pak překazil jeden z obránců, když se v sebevražedném vzepětí vrhnul dolů mezi útočníky s granáty připevněnými na těle a nejméně 20 jich zabil. Na jiných místech se Japonci snažili pomocí přistavených žebříků proniknout do druhého patra nebo použít k proražení zdí opuštěný bagr. Ani v jednom případě však neuspěli.

Následujícího dne ráno japonští útočníci změnili taktiku. Do skladiště bušili dělostřeleckými granáty, které podle jednoho z přihlížejících dopadaly s frekvencí jeden za vteřinu. Následovaly útoky pěchoty, při kterých obránci zničili několik obrněných aut. Japonci pokračovali v ostřelování i v noci za pomoci světlometů, železobetonová konstrukce vyztužená pytli s pískem ale odolala.

Čestný ústup

Intenzivní boje v těsné blízkosti mezinárodní čtvrti pochopitelně vyvolaly obavy u jejích obyvatel. Přestože se oficiálně nestavěli na žádnou stranu, hrdinný odpor malé čínské jednotky nakonec vedl k nabídce, aby obránci ukončili zoufalý boj a stáhli se na neutrální území. Velitel 524. praporu podplukovník Sie Ťin-jüan nejprve chtěl ve skladišti zůstat a bojovat až do nevyhnutelného hořkého konce, nakonec však s nabídkou britského generála Telfer-Smolletta souhlasil.

Boj nepřežilo 10 Číňanů, dalších 27 bylo těžce raněných. Ti se dobrovolně rozhodli zůstat ve skladišti a krýt ústup svých druhů kulometnou palbou, což se ukázalo jako prozíravé řešení. Když se po půlnoci 1. listopadu 1937 celkem 376 zbylých obránců v malých skupinkách plížilo k mostu New Lese Bridge vedoucímu na Brity spravované území, Japonci na ně zahájili palbu z děl a kulometů a deset jich zabili.

Dlouhá cesta ke svobodě

Ani na britském území ale neměli obránci skladiště vyhráno. Britové je odzbrojili a zavřeli za ostnatý drát – museli totiž Japoncům slíbit, že se zajatci z Šanghaje se svými zbraněmi nedostanou. Jejich odpor umožnil čínskému velení stáhnout a přeskupit síly a při ztrátě třetiny armády a velkého území vytvořil pro čínské síly vzor odvahy a odolnosti.

O tři roky později po útoku na Pearl Harbor Japonci mezinárodní čtvrť v Šanghaji obsadili, zbylé členy „oddílu 800“ zajali a rozvezli do různých pracovních táborů včetně Nové Guineje. Tady se v roce 1945 tři desítky vojáků a důstojníků původní jednotky vzbouřily a zajaly své japonské stráže. Po druhé světové válce a čínské občanské válce mnozí z obránců skladiště Sihang následovali generála Čankajška na Tchaj-wan. O jejich boji byly natočeny tři filmy, poslední z nich pod názvem The Eight Hundred šel do kin v září 2020.

ZDROJ: The Guardian

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský