Japonský masakr 250 pacientů a zdravotníků ve vojenské nemocnici uspíšil pád Singapuru
Nemocnice Alexandra v Singapuru se stala dějištěm masakru. Japonci zde na den svatého Valentýna v roce 1942 povraždili všechny lékaře, zdravotníky i pacienty. Šlo o jeden z nejhorších masakrů úvodní části války v Pacifiku.
Zatímco Britové očekávali od prosince 1941 japonský útok na britskou kolonii z moře, vylodily se japonské elitní oddíly již den po útoku na Pearl Harbor nečekaně na severovýchodě Malajského poloostrova. Za podpory 211 tanků a 560 letadel, vůči nimž byli Britové v Malajsku téměř bezbranní, dobyli k boji v džungli vycvičení Japonci do 30. ledna 1942 celý poloostrov.
#OnThisDay in 1942, Japan began an invasion of the British stronghold of Singapore, and after just over a week of fighting forced a British surrender. Churchill called the defeat 'the worst disaster and the largest capitulation' in his country's history.#otd #wwii #history pic.twitter.com/lKeH2YGley
— Military History Matters (@MilHistMag) February 8, 2021
V noci na 1. února se poslední britské jednotky stáhly přes Johorskou úžinu na ostrov Singapur, přičemž za sebou vyhodily do povětří jediný most spojující Singapur s pevninou. Japonci jim ale dopřáli jen krátký oddech. Brzy ráno 8. února se za dělostřelecké palby a letecké podpory dvě japonské divize vylodily na severozápadě ostrova. „Japonské granáty dopadaly v předních liniích v celých salvách, zatímco japonské letouny útočily na obránce naprosto beztrestně z malé výšky pumami a kulometnou palbou,“ popsal situaci korunní kolonie dopisovatel tiskové agentury United Press.
Situace obránců se v následujících dnech neustále zhoršovala, mnohé jednotky se stahovaly do města, další byly téměř zničeny. Přestože posádka singapurské pevnosti byla mnohem početnější, než útočící Japonci, začala se v britském velení vzmáhat poraženecká nálada. Umocnila ji událost, k níž došlo 14. února, tedy na den svatého Valentýna. O den později se Singapur vzdal.
Japanese tanks make their way through Singapore in 1942. #Japan #Japanese #Tank #Tanks #WW2 #WWII #WorldWarII #WorldWar2 #SecondWorldWar #Singapore pic.twitter.com/mRmvZS26pq
— Dr. George Yagi Jr. (@gyagi_jr) May 20, 2021
Nemocnice v zemi nikoho
Vojenská nemocnice Alexandra v Singapuru, známá také jako Britská vojenská nemocnice, byla s plochou 110 000 m2 jednou z největších a nejmodernějších nemocnic v Asii. Britové ji dokončili v roce 1938 a v únoru 1942 byla napěchovaná raněnými a nemocnými vojáky, především Brity a také Australany, kteří drželi pobřeží ostrova v první den japonské invaze. Jak se fronta na ostrově neustále posouvala směrem k městu, ocitla se nemocnice na den svatého Valentýna v zemi nikoho a v dosahu útočících Japonců.
Jejich postup byl tak rychlý, že Britové nestačili nemocnici evakuovat – nejspíš doufali, že Japonci budou účel velké koloniální budovy označené červeným křížem podle mezinárodních úmluv respektovat. Bohužel se tak nestalo.
This day in 1942, the Alexandra Hospital massacre, Singapore.
— WWII Pictures (@WWIIpix) February 14, 2021
A British lieutenant carrying a white flag was killed with a bayonet. The Japanese troops entered the hospital and killed up to 50 soldiers, including some undergoing surgery. Doctors and nurses were also killed. #WW2 pic.twitter.com/VwxhlzNyTX
S bajonety na operační sál
V době útoku byla nemocnice zcela přeplněná – byl v ní dvojnásobek raněných, než byla kapacita lůžek. Japonští vojáci hlásili, že z areálu na ně ustupující indičtí sapéři stříleli, což později po válce vyvolalo spory a konspirační teorie o tom, kdo byl vlastně za masakr odpovědný. Vojáci nejprve svými bajonety ubodali 50 pacientů a členů nemocničního personálu. Vpadli dokonce na operační sál, kde zabili všechny přítomné včetně operovaného pacienta.
V další fázi Japonci sehnali dohromady na 200 pacientů, zdravotníků a lékařů a zavřeli je přes noc bez vody a jídla v barácích pro technický personál. Mnoho mužů zemřelo už v noci, další pak Japonci další den vyváděli po malých skupinkách ven a popravovali. Uniknout se podařilo jen několika lidem, kteří pak o masakru podali zprávu. Mezi obětmi masakru byl pravděpodobně i československý dobrovolník, baťovec Silvestr Němec, další českoslovenští vojáci se podíleli na obraně Singapuru.
Bílá vlajka nad Singapurem
Týž den se generál Percival objevil s bílým praporem před japonskými liniemi a celá posádka Singapuru čítající na 90 000 britských, australských a indických vojáků se týden po vylodění Japonců na ostrově vzdala. V bojích o Malajský poloostrov a Singapur Britové ztratili na 130 000 mrtvých, raněných nebo zajatých vojáků, zatímco Japonci přišli o 9000 mužů.
Vítězové přejmenovali Singapur na Šónan, tedy Světlo jihu a velitel japonské 25. armády generál Tomojuki Jamašita, který bleskovou operací město dobyl, se stal národním hrdinou a vysloužil si přezdívku Malajský tygr. Pro Brity byl pád Singapuru naopak katastrofu srovnatelnou s pádem Francie.
ZDROJ: Singapore in Warld War II