Proražení hráze na Žluté řece: Zoufalý válečný manévr zabil 800 000 lidí

Válečné proražení hráze je zoufalstvím. Manévr na Žluté řece zabil 800 000 lidí

Důsledky protržení hráze Žluté řeky v srpnu 1938 Zdroj: Getty Images

V lásce i válce je prý dovoleno všechno. Manévr, jenž se odehrál v roce 1938, ale způsobil pohromu nedozírných rozměrů.

Po dobytí Šanghaje v listopadu a pádu Nankingu v prosinci 1937 se japonská vojska valila do čínského vnitrozemí. Japonci mířili hlavně na Čeng-čou, po Wu-chanu druhé největší město ve střední Číně. Ustupující čínská vojska se rozhodla postup Japonců na západ a jih země zastavit na 5 464 km dlouhé Žluté řece.

Čtěte více: Téměř milion mrtvých. Protrženou přehradou hromadně zabíjeli Britové, Stalin nebo Čankajšek

Ke slovu přišel zoufalý plán, když vrchní velitel čínské nacionalistické armády generál Čankajšek nařídil 9. srpna 1938 podtunelování a protržení hrází u Chua-jüan-kchou. Taktika byla úspěšná jen z části – strategické proražení hrází na Žluté řece způsobilo masivní záplavu a masy vody a bahna zalily japonské kolony včetně tanků, vozů a koní. Přestože stovky japonských vojáků zemřely a mnoho dalších skončilo v čínském zajetí, Japonce to nezastavilo, jen zpomalilo. Voda ale okupantům zabránila využít letiště a komunikace proti Číňanům.

Země se změnila v jezero

Využití řeky jako zbraně ovšem zasáhlo nejen japonská vojska, ale znamenalo také katastrofu pro miliony čínských civilistů. Podle dokumentu Zapomenutá čínská válka si jeden z čínských důstojníků zapsal do deníku, že „valící se voda vypadala jako desetitisíce pádících koní“. Využití poslední obranné linie Číny si vyžádalo krutou daň.

Japonští vojáci oslavují dobytí Šanghaje v prosinci 1937

5 Zobrazit galerii

5 Zobrazit galerii

Důsledkem byla jedna z největších tragédií způsobených válečným využitím přírodních sil. Voda zalila 54 000 kilometrů čtverečních a posunula ústí Žluté řeky sto kilometrů dál na jih. Ve třech zasažených provinciích Che-nan, An-chuej a Ťiang-su se nejméně 800 000 Číňanů utopilo nebo následně zemřelo hladem a z přibližně pěti milionů lidí se stali uprchlíci. „Země se změnila v jezero a vesnice se staly součástí řeky,“ vzpomínal později jeden z přeživších. Mnozí vesničané v okolí řeky se pokoušeli hráze opravovat, Čankajškovi vojáci je ale naopak nutili prorážet další otvory.

Protržení hrází na Žluté řece sice zabránilo japonské císařské armádě obsadit Čeng-čou, lidnatý Wu-chan, kde sídlil generální štáb Čankajškovy armády, ale padl do japonských rukou. Jedním z důsledků potopy byl mezi postiženými obyvateli i růst sympatií k čínské komunistické straně, která nakonec v občanské válce Čankajška porazila a Čínu ovládla. Protržené hráze byly opraveny až v letech 1946–47 a Žlutá řeka se poté vrátila do původního koryta.

ZDROJ: War in History