Proražení hráze na Žluté řece: V roce 1938 ho nařídil Čankajšek

Zoufalý válečný manévr zabil 800 000 lidí. Šlo o jednu z největších katastrof svého druhu

V lásce i válce je prý dovoleno všechno. Manévr, jenž se odehrál v roce 1938, ale způsobil pohromu nedozírných rozměrů.

Po dobytí Šanghaje v listopadu a pádu Nankingu v prosinci 1937 se japonská vojska valila do čínského vnitrozemí. Japonci mířili hlavně na Čeng-čou, po Wu-chanu druhé největší město ve střední Číně. Ustupující čínská vojska se rozhodla postup Japonců na západ a jih země zastavit na 5 464 km dlouhé Žluté řece.

A bit of tragic #Wuhan history
During preparation of the defense of Wuhan, KMT Chinese opened up dikes of Yellow River. The flood, known as 1938 Yellow River flood, forced Japs to delay attack on Wuhan but caused around 500,000 to 900,000 civilian deaths https://t.co/aBXnRGGeH3 pic.twitter.com/rK0RsUCv3H
— Billy Bostickson 🏴👁&👁 🆓 (@BillyBostickson) February 19, 2020

Ke slovu přišel zoufalý plán, když vrchní velitel čínské nacionalistické armády generál Čankajšek nařídil 9. srpna 1938 podtunelování a protržení hrází u Chua-jüan-kchou. Taktika byla úspěšná jen z části – strategické proražení hrází na Žluté řece způsobilo masivní záplavu a masy vody a bahna zalily japonské kolony včetně tanků, vozů a koní. Přestože stovky japonských vojáků zemřely a mnoho dalších skončilo v čínském zajetí, Japonce to nezastavilo, jen zpomalilo. Voda ale okupantům zabránila využít letiště a komunikace proti Číňanům.

Země se změnila v jezero

Využití řeky jako zbraně ovšem zasáhlo nejen japonská vojska, ale znamenalo také katastrofu pro miliony čínských civilistů. Podle dokumentu Zapomenutá čínská válka, který můžete vidět ve čtvrtek večer na Prima ZOOM, si jeden z čínských důstojníků zapsal do deníku, že „valící se voda vypadala jako desetitisíce pádících koní“. Využití poslední obranné linie Číny si vyžádalo krutou daň.

Důsledky protržení hráze Žluté řeky v srpnu 1938

5 Zobrazit galerii

Japonští vojáci oslavují dobytí Šanghaje v prosinci 1937

5 Zobrazit galerii

Důsledky protržení hráze Žluté řeky v srpnu 1938 Zdroj: Getty Images

Japonští vojáci oslavují dobytí Šanghaje v prosinci 1937 Zdroj: Getty Images

Japonská armáda v Číně v roce 1938 Zdroj: Getty Images

Důsledky protržení hráze Žluté řeky v srpnu 1938 Zdroj: Getty Images

Japonští vojáci oslavují dobytí Šanghaje v prosinci 1937 Zdroj: Getty Images

Japonská armáda v Číně v roce 1938 Zdroj: Getty Images

Důsledkem byla jedna z největších tragédií způsobených válečným využitím přírodních sil. Voda zalila 54 000 kilometrů čtverečních a posunula ústí Žluté řeky sto kilometrů dál na jih. Ve třech zasažených provinciích Che-nan, An-chuej a Ťiang-su se nejméně 800 000 Číňanů utopilo nebo následně zemřelo hladem a z přibližně pěti milionů lidí se stali uprchlíci. „Země se změnila v jezero a vesnice se staly součástí řeky,“ vzpomínal později jeden z přeživších. Mnozí vesničané v okolí řeky se pokoušeli hráze opravovat, Čankajškovi vojáci je ale naopak nutili prorážet další otvory.

Generál Čankajšek (sedící vlevo) v roce 1943 na konferenci v Káhiře spolu s Winstonem Churchillem a Franklinem D. Rooseveltem Zdroj: Getty Images

Protržení hrází na Žluté řece sice zabránilo japonské císařské armádě obsadit Čeng-čou, lidnatý Wu-chan, kde sídlil generální štáb Čankajškovy armády, ale padl do japonských rukou. Jedním z důsledků potopy byl mezi postiženými obyvateli i růst sympatií k čínské komunistické straně, která nakonec v občanské válce Čankajška porazila a Čínu ovládla. Protržené hráze byly opraveny až v letech 1946-47 a Žlutá řeka se poté vrátila do původního koryta.

ZDROJ: War in History