Stěna smrti Hacksaw Ridge byla noční můrou Američanů. Japonské děti pálili zaživa

Bitva o Okinawu (známá také jako Operace Iceberg) probíhala od 1. dubna 1945 do 22. června téhož roku a nabídla neuvěřitelné množství krutých bojů mezi agresivním vojskem USA, ztvrzeným předchozím bojem na Iwodžimě, a japonskou armádou, která se často opevnila v podzemních pevnostech s rozsáhlým labyrintem chodeb. Když se 26. dubna 1945 přes 180 000 amerických vojáků vylodilo pod 120 metrů vysokým útesem Hacksaw Ridge, očekávali tuhý odpor jako při Dni D na pláži Omaha. Odměnou jim však bylo jen přízračné ticho.

Skrytí Japonci

Američané nechtěli nic ponechat náhodě a prostor z dálky bombardovali, až poté se vojsko vydalo na vrchol útesu s vidinou snadno dobytého území. Jenže Japonci bojovali chytře a na Američany si počkali v zákrytu. Když se nic netušící vojáci vyšplhali na útes, Japonci spustili útok, který se brzy proměnil v masakr, který americké vojsko donutil k ústupu. Mezi spojeneckými bojovníky byl i proslulý adventista sedmého dne Desmond Doss, který odmítal vzít do rukou zbraň. Přesto byl jedním z největších hrdinů války, když jako medik zachránil 75 mužů před jistou smrtí.

Plánem Japonců bylo nebojovat s americkým nepřítelem otevřeně, ale postupně vojáky zatáhnout do chodeb své pevnosti, která umožňovala vyrovnanější boj muže proti muži. Měli k tomu jasné důvody, když jim mimo jiné docházeli dospělí bojovníci a museli nasazovat i děti. Frustrovaní Američané museli Japonce ze skalních komplexů doslova páčit všemi prostředky, k čemuž volili ty nejhorší představitelné metody. Detailně je popisuje dokument Zapomenuté megastavby, který vysílá Prima ZOOM každou sobotu večer. Cesta Američanů za vítězstvím tak vedla mimo jiné přes vypalování pevností plamenomety, přičemž oběťmi byli i ještě nezletilí japonští školáci.

Okinawa lehla popelem

Dobytí Okinawy se zapsalo do dějin jako jeden ze zlomových momentů druhé světové války, když právě odtud byli Američané schopní vést další fázi války, kterou posléze dokázali dotáhnout do vítězného konce. Okinawa a její obyvatelé za to však zaplatili krutou daň. Nejenže místní lidé sloužili Japoncům doslova jako lidské štíty, ale během válečných střetnutí se v prach proměnilo na 90 procent veškerých ostrovních budov. To s sebou neslo ztrátu i cenných historických dokumentů a kulturních památek.

Zdroj: Naval History and Heritage Command