Nejlepší tankista všech dob se narodil v Československu. Zaznamenal téměř 200 zásahů
Když se řekne válečné eso, většina lidí si vybaví stíhací piloty. Ale za esa se označovali i nejúspěšnější tankisti. Ten nejlepší se narodil v Československu.
Jména německých tankových velitelů jako Otto Carius či Michael Wittmann, kteří patřili mezi vůbec nejúspěšnější tankisty druhé světové války, jsou dobře známa. Ale v řadách wehrmachtu bojoval i vůbec nejúspěšnější tankista všech dob – Kurt Knispel.
Ačkoliv měl na svém kontě nejvíce zničených tanků, jeho jméno je dnes spíše pozapomenuté. Knispel se narodil v Československu, a to 20. září 1921 v malé obci Salisov nedaleko Zlatých Hor na Jesenicku. Byl československým občanem německé národnosti a většinu svého dětství strávil v Mikulovicích, odkud pocházel jeho otec.
Z mechanika lovcem tanků
Později se vyučil automechanikem a pracoval v autodílně. Tak jej zastihl v jeho 17 letech mnichovský diktát a okupace pohraničních oblastí Československa nacistickým Německem. Knispel jako Němec automaticky dostal německé občanství, a tak jej běh dějin dovedl až do řad wehrmachtu.
Do armády nastoupil v září 1940 a dostal se k obrněné výcvikové jednotce v Saganu v německém Slezsku. Tam si poprvé osahal tankovou techniku a prodělal výcvik na tancích typu PzKpfw I, II a IV. Zhruba po měsíci jej odveleli k 3. a pak 9. kompanii 29. tankového pluku. Výcvik v podstatě dokončil v červenci roku 1941, když se po různých kurzech v Saganu a Putlosu stal nabíječem a střelcem na typu Pzkpfw IV.
Čtěte více: Postrach Rusů vstupuje do NATO. Stovky tanků a masivní dělostřelectvo jsou jen zlomkem finské síly
Hned po ukončení výcviku byl poslán na východní frontu a jako střelec v posádce „čtyřky“ poručíka Hellmana se zúčastnil bojů v oblasti Smolenska a Minsku. A 25. srpna si připsal první úspěšný zásah, když zničil jednou ranou sovětský T-34 na vzdálenost 800 m. Už v listopadu 1941 dostal za své bojové úspěchy Železný kříž druhé třídy. Mezi tím však byla jeho jednotka přesunuta k Leningradu, kde se účastnil jeho obléhání až do ledna roku 1943. Knispel byl na začátku ledna 1942 přidělen k posádce desátníka Rubbela a s ní absolvoval i boje nejen v okolí Leningradu, ale i u Volchova a Ladožského jezera. Za onen rok si připsal na své konto 12 přiznaných zničených tanků.
Lovec na tygru
Od Leningradu byl na začátku roku 1943 povolán zpět do Německa. Ve výcvikovém středisku v Putlosu se pak přeškolil na typ PzKpfw VI, známý také jako Tiger. Po výcviku se Knispel opět dostal na východní frontu, a to hned do největšího tankového pekla v dějinách – bitvy u Kurska. Byl přidělen k 1. kompanii 503. oddílu těžkých tanků, jenž spadal pod 7. pancéřovou divizi. Během bojů v rámci operace Citadela, jak boje v Kurském oblouku nazývali Němci, se naplno projevil Knispelův střelecký um.
Podle svědectví dokázal zasáhnout pohybující se sovětský tank na 2 km a stojící i na 3 km. Je třeba si uvědomit, že tehdejší tanky neměly žádnou stabilizaci kanonu jako ty dnešní, ani střelecké balistické počítače. Vše záleželo na dovednostech a zkušenostech střelce. V bojích u Kurska Knispelovi uznali 27 zničených sovětských tanků a samohybných děl.
Jak to ten Knispel dělá?
Během německého ústupu od Kurska na západ nasbíral další zářezy v bitvách v čerkasském kotli a také u Bělgorodu a Tarnopolu. Tam všude byly pancéřové jednotky wehrmachtu zatlačovány do defenzívy, a díky intenzivním bojům tak měl Knispel dostatek cílů. Na konci července 1943 už měl na kontě 50 zničených nepřátelských obrněnců a dostal Železný kříž první třídy. Knispelova jednotka byla podobně jako ostatní německé jednotky systematicky decimována, a tak byla v květnu 1944 odvelena zpět do Německa na doplnění. Ke svým Tigerům dostala i vylepšené Tigery II (Panzerkampfwagen Tiger Ausf. B).
Čtěte více: Speciální antiruský tank téměř nikdy nemine cíl. Ochrání i před zbraněmi hromadného ničení
Knispel měl v té době na svém kontě 126 zářezů a dostal Řád německého kříže ve zlatě. Jenže na odpočinek nebyl čas. Spojenci se totiž vylodili v Normandii a 503. oddíl těžkých tanků putoval do Francie, kde čelil náporu invazních jednotek u Caen. Z Normandie jednotka ustoupila a po těžkých bojích byla na podzim opět stažena do Německa, znovu doplněna a vyzbrojena a poslána opět na východ. Tentokrát do Maďarska.
Neoblíbený hrdina
To už Knispel velel vlastnímu tanku typu Tiger II a jeho jednotka byla přejmenována na oddíl těžkých tanků Feldherrnhalle. Ta se v rámci stejnojmenného obrněného sboru zúčastnila poslední německé ofenzívy, při které se Němci chtěli opět zmocnit Budapešti. Operace skončila fiaskem, paradoxně ale Knispela v lednu 1945 povýšili, z rotného se stal šikovatel. Z toho je zjevné, že Knispel nebyl žádným miláčkem nacistického režimu a svých nadřízených.
Přestože měl úspěchy a dostal i vyznamenání, s povýšením se čekalo dlouho a nikdy jej nedekorovali Rytířským křížem. Pamětníci vzpomínali, že Knispel měl mnohé konflikty s nacistickými důstojníky a fanatickými stoupenci režimu. Dokonce prý napadl jednoho oficíra z vyhlazovací jednotky, když jej viděl mučit sovětského zajatce. I jeho zevnějšek moc neodpovídal představám o vzorném německém vojákovi. Nosil nepředpisové dlouhé vlasy i vousy a nelámal si hlavu s vojenským vystupováním. Kdyby prý nebylo jeho bojových schopností, skončil by v kriminále. Jeho kolegové jej však uznávali a byl mezi nimi oblíbený kvůli své přátelské povaze. Pomáhal jim, jak se dalo, a nikoho v boji nenechal na holičkách.
Kde leží Knispel?
Kolem Knispelova konce panovaly nejasnosti. Jeho jednotka ustupovala z Maďarska do Rakouska až k československým hranicím. Podle jedné verze zemřel v boji u české obce Vlasatice u Mikulova 28. dubna 1945. Podle jiných informací byl prý téhož dne v bitvě těžce zraněn u rakouské pohraniční vesnice Stronsdorf a zemřel kvůli nedostatečné lékařské péči v české obci Vrbovec u Znojma. A právě tam byl i pochován, což dokázali archeologové v dubnu 2013, když ve Vrbovci našli jeho hrob.
Kurt Knispel během války dosáhl jako střelec a velitel tanku 168 potvrzených zásahů (z toho 42 jako velitel). Pokud se připočítají i ty úředně nepotvrzené, pak jich bylo dokonce 195. Stal se tak vůbec nejúspěšnějším tankistou všech dob a asi jej již nikdo v lidských dějinách nepřekoná.
Zdroj: Franz Kurowski: Kurt Knispel - Nejúspěšnější tankový střelec 2. světové války