Válku na Ukrajině rozhodne jediná věc. Nejsou to západní tanky, stíhačky ani vojáci

Ukrajina i Rusko pátrají po celém světě po nepoužitých zásobách cenné dělostřelecké munice. Nákupčí a vyjednavači z Kyjeva i Moskvy nenechají bez povšimnutí jediný zapečetěný sklad v zemích, jako je Korejská republika, Írán nebo Pákistán. Nahradit munici dosud vystřílenou ve válce na Ukrajině totiž bude zbrojovkám trvat několik let.

Logické tvrzení, že sebedokonalejší tank nebo houfnice je vám bez nábojů k ničemu, tak na Ukrajině získává děsivou naléhavost. Ukrajinci už v létě 2022 zjistili, že s municí pro houfnice, děla a tanky musí začít šetřit, protože za chvíli nebude co střílet. Jejich vlastní zásoby do postsovětských hlavní ráží 122 a 152 mm jsou vyčerpané a většina muničních továren se stala terčem ruských raket nebo dronů.

VÍCE K TÉMATU: 5 nejdůležitějších zbraní ukrajinské armády: Ruské vojáky drtí i desítky let stará výzbroj

Dědictví asymetrických válek

Nutnost rozjet co nejdřív výrobu dělostřeleckých nábojů bohužel na dlouhé měsíce zastínily nekonečné debaty o dodávkách západních tanků, raketových systémů nebo vyspělých stíhaček. Přitom podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga od objednávky munice velkých ráží, v případě NATO tedy hlavně 155 mm, k jejich dodání uplyne nejméně 28 měsíců.

Evropské země a do značné míry i Spojené státy totiž v posledních letech výrobu takové munice když ne rušily, tak alespoň významně tlumily. Důvodem bylo soustředění se na asymetrické konflikty například proti Al Káidě nebo Boko Haram. Technologicky vyspělé zbraně a malé profesionální armády byly v posledních letech hitem, nikdo nepředpokládal konflikt ve stylu první světové války, kdy se do sebe z obou stranách stovky kilometrů dlouhé fronty zakousnou statisíce vojáků.

Proč vybuchly Vrbětice?

Problém se týká hlavě munice velkých ráží. Spojené státy například dodaly Ukrajině 100 milionů kusů nábojů do malých zbraní, přičemž jich jsou schopny ročně vyrobit 8,6 miliardy kusů. Jenže třeba protitankových javelinů, kterých Američané na Ukrajinu poslali 8 500, dokážou ročně vyrobit jen 1 000…

Ukrajinské dělostřelectvo tak počítá každý výstřel. Tam, kde by běžná houfnice poslala proti nepříteli ideálně desítky nábojů denně, musí vystačit se dvěma. Podobně je na tom ale i ruská strana, která plení sklady ze sovětské éry. Svědčí o tom i dodávky prošlé a zrezivělé munice, kterou ruští vojáci rozhořčeně reklamovali na konci února 2023.

Zcela v novém světle se tak jeví speciální operace dvou ruských tajných agentů Anatolije Čepigy a Alexandra Miškina proti muničnímu sladu ve Vrběticích v roce 2014. V něm bylo uskladněno velké množství dělostřelecké munice ráže 152 mm, což je tradiční dělostřelecká ráže bývalého Sovětského svazu pocházející ještě z období 2. světové války. Munici této ráže už dnes vyrábí jen Rusko a v menší míře i Bulharsko. Odpálením skladů ve Vrběticích tak Moskva znemožnila dodat v budoucnu kritickou munici Ukrajině.

Pokročilé houfnice v akci

Média plní informace o dodávkách pokročilých zbraňových systémů na Ukrajinu, největší německý zbrojařský podnik Rheinmetall ale upozorňuje, že třeba tanky Leopard nebude schopen na bojiště poslat dřív než v roce 2024. A podobné je to i s kriticky důležitými houfnicemi.

Třeba švédská FH77BW Archer je 155mm houfnice s rekordním systémem palby. Zabere jí pouhých 75 sekund, aby vystřelila tři náboje a přesunula se na jinou pozici. Mobilita je pak největší devizou německé houfnice RCH 155. Dokáže pálit při jízdě až do rychlosti 30 km/h a dobíjí se automaticky ze zásobníku o 30 nábojích ráže 155 mm.

Munice pro Gepardy

Munici ale nepotřebují jen tanky, houfnice nebo děla. Nepřehlédnutelnou součástí protiletecké obrany Ukrajiny jsou třeba i silně pancéřované protiletadlové systémy Gepard na podvozku tanku Leopard, kterých Berlín dodal ukrajinské armádě už 32. Jsou osazené dvěma 35mm rychlopalnými automatickými kanóny Oerlikon, z nichž každý disponuje 310 náboji protiletadlové a 20 náboji protipancéřové munice a má rychlost střelby 550 ran za minutu. To znamená, že munice vystačí na 37 sekund nepřetržité palby.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Joch: Zbraně musí Ukrajina dostat teď, dlouhá válka je výhodná pro Rusko

Oerlikon je ale švýcarský kanón a neutrální Švýcaři odmítají zásobovat municí německé Gepardy, pokud budou nasazené na Ukrajině. Německý ministr obrany Boris Pistorius už proto podle Deutsche Welle vyzval koncern Rheinmetall, který je jedním z největších výrobců vojenského materiálu a zbraní v Německu i v Evropě, aby výrobu nábojů pro Gepardy obnovil. Podle listu Süddeutsche Zeitung má Rheinmetall počínaje červencem 2023 dodat Ukrajině 300 000 nábojů.

Jak Ukrajinci používají německý systém Gepard můžete vidět tady:

Jaká děla používají Ukrajinci?

Samohybné houfnice: Ukrajina má ve své výzbroji sovětské samohybné houfnice typu 2S3 Akatsiya a 2S1 Gvozdika. Tyto houfnice používají standardní explozivní nebo protitankové granáty. Maximální dostřel obou typů houfnic je přibližně 20 kilometrů.

Protitankové dělostřelectvo: Ukrajina používá protitankové dělo typu MT-12 Rapira, které může střílet protitankové náboje s kumulativním průbojem. Dosah děla je asi 7 kilometrů.

Raketomety: Ukrajinská armáda nasazuje raketomety typu BM-21 Grad, které mohou vypouštět různé druhy raket, včetně konvenčních výbušných a kumulativních průbojných raket. Dosah raketometů je asi 20 kilometrů.

Tanky: Ještě ze sovětské éry provozuje Ukrajina různé typy tanků včetně T-64, T-72 a novějších T-80. Tanky používají různé druhy munice včetně protitankových granátů, průbojných granátů a výbušných granátů.

ZDROJ: Deutsche Welle