KGB mladého Putina nejprve odmítla. V Drážďanech tloustl a pálením svazků rozbil kamna

Mladý Vladimir Putin byl poté, co se sám pokusil přihlásit do řad KGB, odmítnut náborářem se slovy: „Snaživce a dobrovolníky do KGB nebereme. Člověk se k nám dostane až po vojně nebo po nějaké civilní vysoké škole.“ Jeho snaha však nakonec byla korunována úspěchem. Vladimir Putin totiž absolvoval studium práv na Leningradské státní univerzitě s jasným cílem dělat rozvědčíka. Po dokončení studia, ve chvíli, kdy měl být komisí přidělen na advokaturu, povstal v rohu pospávající příslušník tajné služby a prohlásil: „Putina bereme ke KGB.“ Tak to alespoň popisují novináři v knize rozhovorů Putin z první ruky, kde budoucí prezident odhaluje svou minulost.

Podle pravidel si nový člen KGB nemohl vybírat místo přidělení. Po vstupních pohovorech, testech a základním výcviku byl nakonec Putin přidělen ke kontrarozvědce, což znamenalo práci na území domovského státu. „Šlo o sledování cizinců v Leningradě,“ upřesňuje Martin Uhlíř. Teprve později byl jako mladý a perspektivní kádr přeřazen k rozvědce, což znamenalo práci v zahraničí. Podle toho, jak byl drilován v němčině, tušil, že se plánuje jeho nasazení v Německu. Netušil však, zda v západní nebo východní části.

Práce v Drážďanech, pivo z Radebeulu

KGB poslala manžele Putinovy s dcerkou Mášou do východoněmeckých Drážďan, přičemž bydlení měli v domě německé tajné bezpečnosti STASI. Podle vzpomínek Ljudmily Putinové, se kterou se v roce 2004 rozvedl, Putin během východoněmecké služby přibral. Mohl za to nejenom nedostatek pohybu (z bytu do pracovny to měl jen několik minut chůze), ale i obliba piva, pro které si jezdil do nedalekého Radebeulu. Ve městě, kde si koupil vilu i Karel May, literární otec Old Shatterhanda, měl Putin oblíbený pivovar, ve kterém si pravidelně nechával čepovat pivo do třílitrového kanystru.

Po pádu Berlínské zdi Němci rozbili úřadovny německé tajné policie a dav se srotil i před sovětskou rezidenturou KGB. Dožadoval se odpovědí, jak je možné, že Sověti jezdí v autech s východoněmeckými značkami, a jak je možné, že Putin, který s davem vyjednával, umí tak dobře německy. Později Putin o rozpadu sovětských satelitů řekl: „Upřímně mi bylo líto ztracených sovětských pozic v Evropě.“ Zároveň přiznal, že v Drážďanech měli Sověti vyšetřovací místnosti.

Poté, co padla Berlínská zeď, nastalo velké ničení kompromitujících materiálů a dokumentů. „Všechno jsme zlikvidovali. Všechna svá spojení, kontakty, agenturní sítě. Já osobně jsem spálil obrovské množství materiálů. Pálili jsme toho tolik, že nám až praskla kamna,“ svěřuje se budoucí prezident Ruska v knize rozhovorů.

Následně byl stažen do Sovětského svazu v době, kdy docházelo k velkým ekonomickým změnám a následně k jeho kolapsu. Přesto ale ještě nějaký čas jako agent působil. Nastoupil do leningradské univerzity v odboru mezinárodních vztahů, což bylo něco, v čem se díky své špionské specializaci vyznal. Přiznal to i Anatoliji Sobčakovi, starostovi petrohradské radnice, se kterým začal spolupracovat. Tím začala jeho politická kariéra, jež ho dostala až do prezidentského křesla.

Zdroj: Nina Gevorkjanová, Alexander Kolesnikov & Nina Timakovová: Putin z první ruky