Postrach Rusů vstupuje do NATO. Stovky tanků a masivní dělostřelectvo jsou jen zlomkem finské síly

Přijetí Finska do Severoatlantické aliance symbolicky v den výročí, kdy NATO 4. dubna 1949 vzniklo, je pro Českou republiku mimořádně dobrou zprávou. Citlivé severní křídlo aliance, nad nímž v Pobaltí pravidelně patrolují české gripeny, získá odhodlanou posilu, která má navíc s Rusy historicky nenapodobitelnou zkušenost.

Mohlo by vás zajímat: Kolik tanků jsme poslali na Ukrajinu a kolik nám jich zbylo? Globální žebříček odhaluje i stav v Rusku

Finů je sice jen kolem 5,5 milionu, v případě nouze ale dokážou povolat až 280 000 vojáků. Přestože většinu z nich (asi 180 000) tvoří vycvičení rezervisté, jde o víc mužů, než má v tuto chvíli se svými 80 000 profesionály, 28 000 rezervisty a 4 000 Gurkhy celá Velká Británie.

Velká část Finska je zalesněná nebo pokrytá jezery. Platí to i pro 1 340 km dlouhou hranici mezi Finskem a Ruskem, která se od 4. března 2023 stala další hranicí NATO. Obtížný terén zasahující do studené Arktidy přiměl už v minulosti finskou armádu využívat speciální techniku i pomůcky, které nebyly běžné.

Motivovaná armáda nejen na lyžích

Velkou tradici mají ve Finsku oddíly na lyžích. Projevilo se to hlavně v zimní válce (finsky talvisota) v letech 1939–40, kdy Finové na lyžích využívali lesnatý zasněžený terén k rychlým a nepozorovaným přesunům. V bitvě u Soumussalmi tak tři finské lyžařské pluky (11 000 mužů) drtivě porazily dvě sovětské mechanizované divize o síle 45 000 mužů.

J. V. Stalin tehdy ve své první útočné válce napadl Finsko s ohromující silou až 700 000 vojáků, 6 500 tanků a 3 880 letadel, a i když nakonec přinutil Finy, aby se vzdali části území, zaplatil za to 350 000 mrtvými a raněnými a ztrátou 3 859 tanků oproti finským ztrátám necelých 100 000 padlých a zraněných a 30 zničených tanků.

V takzvané pokračovací válce (finsky jatkosota) v letech 1941–44 pak Finsko na Sovětském svazu dobylo zpět všechna ztracená území a získalo nová s tím, že se jeho jednotky zastavily 30 kilometrů od Leningradu a účastnily se jeho blokády ze severního směru. I díky těmto dvěma krvavým konfliktům dnes ochota Finů bojovat za obranu vlasti proti silnějšímu nepříteli dosahuje 83 %, což je jedna z nejvyšších hodnot v Evropě.

Přečtěte si také: Boje se Stalinem i Hitlerem, neutralita a vstup do NATO. Jak se vyvíjela politika Finska?

Přehlídka zbraní

Finové pochopitelně nespoléhají jen na své přepadové oddíly z dob zimní války. S arzenálem více než 700 houfnic, 700 těžkých minometů a stovkou raketometů mají silnější dělostřelectvo než Francie a Německo dohromady. Mezi raketomety přitom najdeme i 35 původních 120mm raketometů vz.  70/85, které pod označením 122 RAKH 89 M1 přešly do výzbroje finské armády po zániku Německé demokratické republiky.

K finským trumfům patří AMOS, tedy Advanced Mortar System, vyvinutý ve spolupráci se Švédskem. Jde o 120mm automatickou dvouhlavňovou a závěrem nabíjenou minometnou věž s rychlostí palby 12–16 ran/min a dostřelem 10 km. Věž se montuje na různé typy obrněných vozidel a může střílet nejen horní skupinou úhlů, ale také vést velmi ničivou přímou palbu. TOP 10 finských zbraní a vojenské techniky najdete tady:

Kromě toho má Finsko 239 tanků Leopard 2A4 a 2A6, kolem 1 100 pásových i kolových obrněných vozidel pěchoty různých typů, více jak 1 000 protiletadlových děl a 346 raketových systémů protivzdušné obrany včetně americko-norského systému NASAMS. Mobilitu v obtíženém terénu zajišťuje i množství typů nákladních terénních automobilů Sisu B13TP/E15TP a také zejména na sněhu nedostižné spřažené pásové soupravy Sisu Nasu a jejich modernější švédská verze Bandvagn 206.

Základem vojenského letectva je 55 víceúčelových bitevníků americké provenience F/A-18C Hornet doplněných o množství cvičných, průzkumných a transportních letadel včetně obřích Boeing C-17 Globemaster III. Finsko nicméně počínaje rokem 2026 chystá velké přezbrojení na nejnovější americké letouny Lockheed Martin F-35 Lightning II. Vzdušné síly doplňuje i 27 vrtulníků a nižší stovky vojenských dronů.

Na moři se Finové opírají o čtyři raketové lodě třídy Hamina s výtlakem 250 tun a od roku 2020 staví i čtyři dvojnásobně větší korvety o výtlaku 4 300 tun.

Zdroj: Foreign policy

Sledujte seriál Války za polárním kruhem právě teď: