Stalin mučil vlastního doktora a rozjel vlnu lidové nenávisti. Paranoidní vůdce se ale přepočítal

V úterý 13. ledna 1953 zveřejnila klíčová sovětská média tiskovou zprávu agentury TASS, že byla zatčena skupina lékařů, která v napojení na tajné služby západních mocností a sionistické organizace usilovala o život nejvyšším představitelům Sovětského svazu. Do historie tento incident vstoupil jako tzv. případ lékařů a stal se jednou z připomínek stalinského antisemitismu, který vycházel z tehdejšího procesu proti Židovskému antifašistickému výboru.

Vlna antisemitismu v Sovětském svazu

Už v roce 1950 byl zatčen profesor 2. moskevského lékařského institutu Jakov Etinger, který se po psychickém a fyzickém nátlaku přiznal, že na konci druhé světové války úmyslně nedostatečnou péčí zapříčinil smrt tajemníka ústředního výboru Alexandra Ščerbakova a mnoho svých kolegů s židovským původem označil za nacionalisty. To zavdalo příčinu domněnkám o sionisticky motivované kolaboraci v řadách židovských lékařů a dalo straně i Stalinovi veřejný mandát proti této skupině vystoupit.

OTD Jan 13, 1953 Doctors' Plot announced in USSR. Motivated by antisemitism. pic.twitter.com/3uxpvlY5C8

— SPIES&VESPERS (@SpiesVespers) January 14, 2018

Dosah a naléhavost zprávy z 13. ledna zvedla v Sovětském svazu silnou vlnu odporu proti židovským obyvatelům, ze kterých se rychle zformovala nová podstata veřejného nepřítele. Ve zprávě agentury TASS byli lékaři označeni za teroristy, vrahy, vlastizrádce i agenty či špiony a spadla na jejich hlavu velmi silná obvinění hnaná propagandou médií, která zprávu přebírala. Došlo na karikatury, silná zvolání i přísliby odplaty, na které navazoval apel ke zvýšené politické bdělosti a ostražitosti. Co se však dělo s lékaři a proč byli zatčeni?

Vykonstruovaný proces

Hlavním důvodem bylo přesvědčení, že lékaři pohybující se v nejvyšších kruzích a uchovávající styky s politickými představiteli země budou ze své pozice systematicky usilovat o jejich životy. Odhalení skupiny s sebou přirozeně přineslo i konkrétní jména jako Miron Vovsi – Stalinův osobní lékař, dále terapeuté Michail a Boris Koganové, zmíněný Jakov Etinger nebo neuropatolog Aleksandr Grinshtein. Zatčeno bylo devět lékařů, z čehož šest mělo židovský původ s tím, že postupně číslo narostlo až na 37. V dalších vlnách byli zadržování lidé, kteří měli s židovskými lékaři spolupracovat, tedy ne nutně pouze lékaři, a všichni byli následně mučeni a nuceni k přiznání.

To vše se ale dělo ještě před osudným 13. lednem 1953 a výše popisovaná zpráva je podle zveřejněných dokumentů KGB výsledkem Stalinova tlaku proces uspíšit. Doznání zatčených lékařů totiž nepřicházelo, chyběly přesvědčivé důkazy o sionistickém spiknutí a sám Stalin označoval vyšetřovatele za nekompetentní. Ať už ale byly jeho záměry jakékoliv, sovětský vůdce se konce procesu nedožil. S jeho smrtí 5. března 1953 přišlo i poměrně rychlé ukončení celého případu, který byl označen za vykonstruovaný.

Ve svém slavném projevu to o tři roky později potvrdil také Nikita Chruščov, který poodhalil a odsoudil Stalinovy diktátorské praktiky a nastartoval tím odvrat od stalinismu jako takového. Vysvětlil rovněž, že Stalin plánoval použít následný soudní proces s židovskými lékaři jednak k dalším velkým čistkám ve straně a jednak k dalšímu velkému odsunu Židů do autonomních oblastí, podobně jako se to dělo s dalšími menšinami.

Zdroj: K. Šímová - Odrodilci, zrádci, vrazi v bílých pláštích, Macmilan - Encyclopedia Judaica