Naštvali jsme Hitlera: Jak Československo mobilizovalo už v květnu 1938

Historici se dlouho přeli, zda byly události z května 1938 zralé na ozbrojený konflikt mezi Německem a Československem. „K jistým pohybům německých vojsk před kritickými dny skutečně docházelo. Nejnovější výzkum ale závažně naznačuje, že měly jiný smysl, než napadnout čs. území, případně demonstrovat vojenskou sílu Hitlerovy říše v době konání obecních voleb v Československu,“ shrnuje nejnovější poznatky historik Karel Straka z Vojenského historického ústavu.

Mohlo by vás také zajímat: Českoslovenští vojáci 15. března 1939 bojovali. Bránili proti Maďarům nejzazší východ republiky

Zpravodajské informace

Československé vojenské zpravodajství nicméně 18. a 19. května 1938 hlásilo přesuny německých vojsk do rozlehlých výcvikových prostorů Grafenwöhr v Bavorsku a Königsbrück v Sasku, které mohly sloužit jako nástupní prostory k útoku na Československo. Zprávy pocházely od agenta zpravodajského oddělení hlavního štábu československé armády, jímž byl bývalý sociálně-demokratický starosta Lipska Willy Lange, který emigroval před nacisty do Československa.

Lange žil v Karlových Varech, kde působil jako dopisovatel listu Prager Presse a podle Straky byl veden jako agent-chodec. K tomuto agentovi se pak sbíhaly informace od sítě 34 subagentů pokrývající celé Německo. Síť byla velmi efektivní a tvořili ji například železničáři nebo obchodní cestující, u nichž nebyly časté přesuny tak nápadné.

Částečná mobilizace

Na zprávy vojenské rozvědky reagovala vláda 20. května vyhlášením částečné mobilizace. Armáda chtěla povolat pět ročníků, prezident Edvard Beneš se však obával eskalace napětí a požadavky vojáků mírnil. V 19:55 večer vyhlásil Hlavní štáb československé armády velitelskou pohotovost všech stupňů. Na výjimečné cvičení se povolávali branci odvodního ročníku 1935, tedy 1. ročníku I. zálohy, a dále starší záložníci předem vybraní za účelem aktivování zvláštních útvarů. Početní stav armády se tak rychle zvýšil na 383 000 mužů, kteří měli obsadit pohraniční oblasti.

Šlo o oblast Sudet s převažujícím podílem německy mluvícího obyvatelstva, kde byla mimořádně aktivní Sudetoněmecká strana (Sudetendeutsche Partei – SdP) vedená Konradem Henleinem. Ten společně s Hitlerem a říšským ministrem propagandy Josefem Goebbelsem podporoval nároky československých Němců, které se stále stupňovaly až k faktickému vytvoření státu ve státě. Henleinovci byli z Německa zásobováni nejen letáky, ale především zbraněmi, které se chystali použít v připravovaném povstání proti ústřední vládě v Praze.

Stráž obrany státu nastupuje

Mobilizační rozkaz znamenal i bojovou pohotovost jednotek Stráže obrany státu (SOS) v celé republice. Tyto jednotky podléhaly ministerstvu vnitra a jejich základem byli příslušníci Finanční stráže. Úkolem oddílů SOS bylo střežit státní hranici a udržovat pořádek. Na jaře 1938 byla oddělení Finanční stráže vybavena lehkými kulomety vzor 26, ručními granáty a vojenskými přilbami.

Jak uvádí historik Jindřich Marek, který se problematice jednotek SOS dlouhodobě věnuje, v noci z pátku 20. května na sobotu 21. května na většině území Československa vydatně pršelo, v horách místy ještě ležel sníh. Do služby v jednotkách SOS v oněch hodinách nastoupilo celkem 27 710 mužů, kteří si na mnoha místech hranice zřizovali opěrné body.

Jak vyplývá ze vzpomínek tehdejších příslušníků SOS, jednalo se mnohdy o velmi provizorní postavení. „V noci dvacátého jsem měl službu na celnici u hranic. Na Bundeshöhe nad městečkem již naši budovali bojové stanoviště SOS. V boudě, v starém kuželníku, si udělali pryčny, ve stráni zakopali kulomet a rouru od kamen v křoví zamaskovali z hecu jako polní dělo. Největší změny nastaly ráno. Henleinovci. Moc je to zaskočilo. Chodili nejistí jak zmoklé slepice. Kdepak byla jejich obvyklá zpupnost. Najednou dokonce všichni uměli i česky,” cituje Jindřich Marek z deníku dozorce finanční stráže Josefa Mately z Dolní Poustevny.

Přečtěte si také: KOMENTÁŘ: Rudoarmějci při osvobozování Československa také znásilňovali. Tečka

Nejisté příměří

Úspěšná mobilizace části československé armády a nástup jednotek SOS do pozic přímo na hranicích zastrašily henleinovce a zcela umrtvily agitaci maďarské menšiny na Slovensku za vytvoření Velkého Maďarska. Pohotovost jednotek SOS a příjezd vojáků s lehkými tanky a další technikou do měst jako byl západočeský Cheb povzbudil místní Čechy a zvedl morálku armády i sebevědomí politické reprezentace. A to bez ohledu na skutečnost, že už 18. června 1938 došlo k částečnému odvolání pohotovosti a k 20. červnu byla do civilu propuštěna většina vojenských posil z řad záložníků.

Na druhou stranu svou aktivitou Československo prozradilo nástupní prostory pro ochranu pohraničí, což z vojenského hlediska znamenalo odkrytí karet Němcům. Hitler rozzuřený částečnou mobilizací do již rozpracovaného plánu útoku na Československo (Fall Grün) podle historika Igora Lukeše připsal zlověstný úvod: „Je mým nezvratným rozhodnutím zničit Československo vojenskou akcí v nejbližší budoucnosti...“ Jak víme, Mnichovská dohoda střetu obou armáda zabránila a Hitler se v září 1938 zmocnil československého pohraničí bez boje. Zbytek republiky pak okupoval 15. září 1939.

Zdroj: VHÚ