Mobilizace Čechoslováků proti Hitlerovi proběhla úspěšně. Interaktivní mapa ukazuje sílu naší obrany

Vláda republiky Československé vyhlašuje podle § 57 odst.1 a 3 zákona ze dne 13. května 1936 č. 131 Sb., z. a n., o obraně státu, den 23. září 1938, jimž byla nařízena presidentem republiky podle § 23 branného zákona mobilisace, za den vstupu státu Československého do branné pohotovosti. Jan Syrový v. r.

Takový je opis vládní vyhlášky, kterou naprostá většina národa uvítala se strachem z války na jedné straně a s nadšením bránit svou vlast na straně druhé. To, že ve válce jsou mrtví a zmrzačení, je všem jasné, ale všichni doufají, že mezi nimi nebudou ani oni, ani jejich blízcí.

Díky dokonalé přípravě včetně perfektně zpracovaných mobilizačních plánů proběhla mobilizace bez větších zádrhelů. Zejména záložníci odvodních ročníků pečlivě sledovali rozhlas (v podstatě hlavní sdělovací prostředek) a okamžitě po vyhlášení zodpovědně a ukázněně nastupovali u svých útvarů. Výjimku tvořili povolanci německé národnosti.

Mobilizace byla vyhlášena 23. září 1938 ve 22:20 hodin. Za 24 hodin byly u většiny vojenských útvarů prezentovány tři čtvrtiny povolaných záložníků.

Čtěte také: Hitlera k blitzkriegu a napadení Stalina donutila největší slabina jeho armády. Taky se mu stala osudnou

„Průběh mobilisace bezvadný, lid absolutně pevný, vláda plným pánem situace…“ napsal v depeši den po mobilizaci prezident Edvard Beneš. Sílu československého opevnění si můžete prohlédnout na interaktivní mapě, kde můžete vidět jak jednotlivé objekty, tak jejich palebné vějíře.

Síla československé armády v číslech

Počty válečné armády po ukončení mobilizace dosáhly 1 128 000 osob, z toho 48 000 důstojníků a 9 000 rotmistrů. Armáda se následně skládala z 12 hraničních oblastí, 21 divizí, 1 okrsku, 4 rychlých divizí, 2 skupin v síle divize a jedné skupiny v síle brigády, tvořících 4 armády a zálohu hlavního velitelství. K vedení boje mohla využít téměř 350 tanků, 5 000 dělostřeleckých hlavní a 950 bojových letounů. Kromě toho bylo ke 23. září stavebně dokončeno a z velké části i vyzbrojeno 263 těžkých objektů a 9 632 objektů lehkých.

Dodnes se vedou spekulace na téma alternativní historie, tedy jak by se situace vyvíjela, kdybychom se aktivně bránili a pohraničí odmítli vydat. Všeobecné nadšení a vůli bránit svou zem podrazila Mnichovská dohoda, v níž představitelé Německa, Francie, Británie a Itálie rozhodli o postoupení československého pohraničí hitlerovskému Německu. Vláda s prezidentem Benešem přes odpor armádních špiček, které věděly o připravenosti techniky a bojeschopnosti svých mužů, 30. září mnichovský diktát přijala.

Zdroj: Vojenský historický ústav / BBC