Podívejte se, jak vypadal výstřel z největšího děla v dějinách – nacistického Těžkého Gustava
Adolf Hitler a Albert Speer při inspekci Gustava v roce 1943 Zdroj: Neznámý autor / Wikimedia Commons / Public Domain
Ta největší a nejsilnější děla na bitevních lodích měla ráži kolem 460 milimetrů. A teď si představte kanón, který byl téměř dvakrát větší.
Říkalo se mu Schwerer Gustav neboli Těžký Gustav a šlo o německé železniční dělo s ráží 80 centimetrů. Vyrobily ho během 30. let dvacátého století slavné Kruppovy zbrojovky – jeho hlavním účelem měla být palba proti hlavním pevnostem francouzské Maginotovy linie. Protože Maginotova linie byla v té době nejlepší obrannou stavbou světa, mělo ji zničit nejsilnější a největší dělo na světě.
Těžký Gustav byl pořádný macek
Plně sestavený Gustav vážil přibližně 1 350 tun, tedy asi jako tisícovka škodovek typu Octavia. Jen náboj vážil sedm tun, mohl přitom doletět až do vzdálenosti 42 kilometrů! Vývoj tohoto monstra (pro jeho kritiky), respektive technického zázraku (pro jeho obdivovatele) byl však natolik náročný, že Němci nestihli vyrobit ani jediný kus do doby, než na Francii zaútočili. Navíc blitzkrieg stejně Maginotovu linii obešel, takže by Gustav zřejmě nenašel na frontě žádné uplatnění.
Na výstřel z největšího děla na světě se podívejte tady:
Nasazení v Sevastopolu
Tedy na frontě západní, nakonec se totiž ukázalo, že na východě by se toto dělo zřejmě použít dalo. A tak byl Gustav nasazen při dobývání Sevastopolu v rámci operace Barbarossa. A zapůsobil tam: jeho největším úspěchem byla likvidace muničního skladu, který byl umístěný hluboko ve skále slavného přístavu. Stačilo na to jen několik výstřelů…
Pak Němci Těžkého Gustava přesunuli k Leningradu a na konci války zřejmě doufali, že ho využijí při potlačení povstání ve Varšavě. Naštěstí se to nestalo, Gustav se totiž přesunoval i po železnici tak pomalu a obtížně, že ho Němci museli při přesunu na západ sami zničit – v obavě, aby nepadl do rukou Rudé armády a pak nebyl použit na ostřelování německých měst…
Odkaz na obrázkovou licenci Wikimedia Commons.
Zdroj: Express
Martin Kolář
Externí redaktor Prima COOL a Prima ZOOM
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
