Nacisté v Americe: Führer severního Kavkazu vedl popravčí čety. Usmrtil ho jednoduchý trik

Novinář Eric Lichtblau ve své knize o nacistech, kteří se dostali do USA, popisuje Tscherima Soobzokova jako hubeného čahouna „s hustým knírkem, zarudlou pletí a pohlednou tváří, která se dala spojit s různým etnickým původem.“ Zároveň dodává, že lidé, kteří proti němu vznášeli obvinění mu tímto jménem neříkali. Raději používali výrazně děsivější označení „Führer severního Kavkazu“.

Kavkazský dezertér

Svazek, který na něj CIA vedla, udává, že pocházel z farmářské rodiny a narodil se 1. ledna 1918 jako nejmladší z deseti dětí, z nichž ne všechny se dožily dospělosti. Otec vlastnil 75 hektarů půdy, což se v nově zrozeném Sovětském svazu ukázalo jako handikep. Mladík Tscherim absolvoval sovětskou vojenskou školu, kterou opustil v roce 1939 jako poručík. Nesl si s sebou stigma kulackého původu, což mu zabránilo ve vstupu do Komsomolu a komunistické strany. V letech 1939–41 byl nasazen v Polsku jako člen pěchoty a v roce 1942 byl převelen do Rostova, kde měl bránit SSSR před německou invazí.

V sovětských silách se mu nelíbilo, a tak dezertoval, vrátil se zpět na Kavkaz a po okupaci Kavkazu nacisty se stal velitelem místní policie. A právě tady se začala psát temná stránka jeho minulosti. Jako člen místní bezpečnosti se plně zapojil do spolupráce s nacisty a podílel se na množství akcí. Následně byl naverbován do německého vojenského útvaru známého jako Bergkaukasien Legion. Ten byl složen převážně ze zajatců a emigrantů sovětského původu.

Padnout do zajetí Sovětů by pro něj znamenalo jistou smrt, proto se na konci války vzdal Britům, kteří jej umístili do internačního tábora. Z britského zajetí se mu podařilo uprchnout a pomocí padělaných dokladů se dostal přes Itálii do Jordánska. Už tam si ho všimla americká tajná služba, pro kterou pozdějí verboval další lidi, nejlépe z jemu blízké kavkazské skupiny. Byla to právě CIA, jež mu pomohla získat vízum do USA a následně zajistila proces emigrace.

Ve službách CIA

Erich Lichtblau tvrdí, že CIA měla od počátku podezření, že Soobzokov byl aktivním nacistou. Při výslechu ostatně přiznal, že vstoupil přímo do jednotek SS, byť svou přímou účast na vraždění a popravách, kdy měl být dokonce velitelem popravčích čet, popřel. Dokonce podstoupil výslech na detektoru lži, nesrovnalosti vyšetřovatel vyhodnotil tak, že se vyslýchaný podílel na menších válečných zločinech a velké zločiny mu nebyly prokázány.

Navíc si podle Lichtblaua CIA byla vědoma, že své podezření může použít k vydírání a posílení jeho loajality. Posléze se o jeho válečné poklesky přestala zajímat a Soobzokov dostával jeden tajný úkol za druhým, vrátil se zpět na Blízký východ a pro FBI začal shánět kompromitující materiály na lidi sympatizující s komunisty.

Smrtící výbuch

Americkým tajným službám možná nestála válečná minulost jejich agenta za pozornost, zejména CIA ho považovala za skutečně loajálního a pracovitého. Nicméně byla tady i jiná strana, která se o něj začala zajímat. Imigranti, kteří v něm poznali „Führera severního Kavkazu“ a začali na něj čím dál více poukazovat. Podezření se dostalo do tisku a později i ke členům židovské obce. Dokonce se jeho jméno ve spojení s nacistickými zločiny ocitlo v knize Wanted!, bestselleru z roku 1977.

Dne 15. srpna 1985, krátce po čtvrté hodině ranní, vybuchla v jeho domě bomba. Trik byl jednoduchý. Před domem bylo zapálené auto, které ho mělo vylákat ven. Odpalovací zařízení trubkové bomby o délce přes 20 cm přitom bylo připevněno k síťce proti hmyzu ve dveřích a následná exploze měla kromě značných materiálních škod za následek utržení Soobzokovy levé nohy těsně nad kolenem.

Smutné na celém plánu bylo, že si požáru auta všimla sousedka, která ho přišla upozornit. Oběti ale nakonec byly jen dvě. Pes Tampa usmrcený na místě a samotný Soobzokov, který sice výbuch i následnou operaci v nemocnici přežil, ale později zraněním podlehl. Strůjci atentátu nebyli nikdy odhaleni.

Zdroj: Eric Lichtblau: Nacisté ve službách USA