Nacisté postavili v Česku obří výcvikový prostor. Obyvatele vystěhovali nebo zotročili

Součástí germanizačního procesu bylo ze středních Čech udělat obrovské nacistické cvičiště. Nápad zřejmě pocházel od Heinricha Himmlera a počítal s vystěhováním desítek vesnic a zničení života tisícům lidí.

Myšlenka na zřízení prostoru SS v srdci Čech pochází nejspíše od Heinricha Himmlera a jednalo se o součást snahy o germanizaci zdejšího prostoru. Definitivní rozhodnutí na vybudování padlo v létě roku 1941. Následně tlačil na co nejrychlejší vystěhování tamních obyvatel. „Cvičiště Benešov připravit do 20. 3. 1942. V nejbližším okolí zajistit nouzové ubytování pro divizi SS. Nepřeji si žádné hlášení nebo dopis, že termín je nemožný,“ píše 27. 2. ve spěšném telegramu. První představení nového výcvikového prostoru proběhlo 18. a 19. listopadu 1942 a zahrnovalo jak cvičné dělostřelecké palby, tak ukázky maskování či práci úderných protitankových komand.

Vystěhujte Čechy

Nacisté pro účely výcvikového prostoru zabrali území o celkové rozloze 433,5 km čtverečných. To sebou neslo vystěhování 65 obcí a 144 osad s celkem 30 986 českými obyvateli. Podle přísně důvěrného dokumentu ze dne 12. března 1942 se zřídila přesídlovací kancelář v Benešově. Jejím úkolem bylo „pečovati o přesídlení obyvatelstva, které bude nuceno opustiti svá dosavadní bydliště v obcích dotčených zřízením vojenského cvičiště u Benešova.“ Ministerstvo vnitra nařídilo do 15. září 1942 vyklidit 9 obcí i s přilehlými osadami. A protože se zřejmě očekávaly násilnosti, bylo v rozkazu výslovně uvedeno, že v každé obci musí být dva příslušníci četnické hlídky.

Prostor SS-Truppenübungsplatz Beneschau se rozkládal kolem soutoku Vltavy a Sázavy a dosahoval až k Příbrami. Postupně zde došlo ke zřízení dělostřelecké školy, školy tankových granátníků, jejíž hlavní sídlo bylo v sanatoriu v Prosečnici, ženijní školy, školy stíhačů tanků a školy útočných děl. Do Benešovského vojenského prostoru se dokonce dostalo i 11 sovětských tanků T-34, které nacisté ukořistili u Charkova a v protektorátu sloužily k nácviku protitankového boje.

Malá část lidí, která nebyla vystěhována, dál hospodařila a zajišťovala německým posádkám zemědělskou produkci. Německé velitelství bylo umístěno nejprve v Benešově, později se přesunulo do prestižnějších prostor nedalekého zámku Konopiště. Češi, kteří zůstali ve vzniklém výcvikovém prostoru, spadali pod německé říšské zákony a v podstatě byli zotročeni prací pro vojenské jednotky.

Pozůstatky bunkrů a zákopů

Dodnes lze najít pozůstatky stavebních zásahů, které měly sloužit vojskům SS ve středních Čechách k výcviku. Od bunkrů a zákopů po malá kotviště. Kromě jiného u nás totiž cvičily jednotky ovládající útočné čluny. „Pamatuji si, jak jsme kousek za Benešovem v roce 1989 cvičili s houfnicemi ráže 120 mm, v samotném Benešově byly tehdy dokonce dvoje kasárna, pražská a táborská. To, že cvičiště původně patřilo esesákům, bylo veřejným tajemstvím,“ vzpomíná Tomáš Vrána, který sloužil u benešovského útvaru jako velitel děla. Dodnes je možné vidět celou řadu nacistických bunkrů například v prostoru mezi obcemi Chlebany a Úročnice-Chrášťany.

Zdroj: Statní ústřední archív

Topi Pigula

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom