Jak nacisté popravovali v Praze a Brně: Nástup Heydricha byl razantní a krutý
Adolf Hitler a Reinhard Heydrich (napravo)
Zdroj: Getty Images
Adolf Hitler a Reinhard Heydrich (napravo)
Zdroj:
Getty Images
Když Adolf Hitler v červnu 1941 zaútočil na Sovětský svaz, získal protifašistický odboj v Protektorátu Čechy a Morava novou energii. Hitlerův zástupce, říšský protektor Konstantin von Neurath, ale nebyl vůči Čechům dostatečně tvrdý a Hitler ho poslal na zdravotní dovolenou. Na jeho místo určil šéfa všech říšských bezpečnostních služeb Reinharda Heydricha.
Po svém příjezdu do Prahy 27. září 1941 se Heydrich pustil do práce. Okamžitě nechal zatknout předsedu protektorátní vlády generála Aloise Eliáše, o jehož spolupráci s odbojovou organizací Obrana národa Němci už dlouhou dobu věděli, a následujícího dne na den svátku svatého Václava vyhlásil v protektorátu stanné právo.
👁️ 21.9.1939 SS Reinhard Heydrich, vedoucí Hlavního říšského bezpečnostního úřadu, vydal všem velitelům operačních skupin Bezpečnostní policie v Polsku rozkaz k vyřešení "židovského problému na okupovaných územích". pic.twitter.com/NWXlSSjURm
V Praze a Brně začaly pracovat stanné soudy, jež měly pobočky v Olomouci a Ostravě a vynášely jeden ze tří možných rozsudků – trest smrti, odeslání do koncentračního tábora s poznámkou „návrat nežádoucí“ nebo propuštění. Podle Vojenského historického ústavu (VHÚ) do ukončení stanného práva 1. prosince 1941, respektive v Praze a Brně 20. ledna 1942, bylo provedeno téměř 500 poprav a dalších více než 2 100 lidí skončilo v koncentračních táborech. Jen malá část souzených, asi 30, byla zproštěna obvinění.
V Praze se během prvního stanného práva popravovalo v jízdárně kasáren v Ruzyni. První popravou fakticky bez soudu bylo zastřelení devíti studentských funkcionářů 17. listopadu 1939. Za Heydrichova působení zde pak bylo od 28. září 1941 do 19. ledna 1942 popraveno dalších 247 lidí.
Dějištěm drastických výslechů, mučení a poprav v Brně se staly vysokoškolské Kounicovy koleje v Žabovřeskách. Protože vysoké školy byly od podzimu 1939 v celém protektorátu zavřené, využili Němci rozlehlou budovu jako vězení. Koleje byly postaveny v roce 1922 a jejich křídla vytvářela obdélníkový dvůr krytý ze tří stran zdmi obytných budov. Tady si Němci zřídili popraviště.
Popravovalo se buď oběšením na jedné ze tří šibenic, nebo zastřelením popravčí četou, později mnohdy jen ranou z pistole do týla. Popravy prováděli příslušníci Strážního praporu Waffen-SS Böhmen-Mähren a výstřely se ozývaly prakticky denně – dokonce tak často, že se místní zprvu domnívali, že v areálu kolejí probíhá cvičná střelba.
Paradoxem bylo, že odsouzenci na smrt umírali pod dohledem patrona české země. Na čelní zdi dvora bylo totiž sgrafitové vyobrazení svatého Václava s nápisem Nedej zahynouti nám, ni budoucím. Pod něj pak Němci umístili lapač kulek.
Před 80 lety, 27. září 1941, přiletěl do protektorátu zastupující říšský protektor Reinhard Hedrich, jmenovaný s cílem potlačil zde sílící protinacistický odboj. Týž den nechal zatknout předsedu vlády generála Aloise Eliáše (†19.6.1942), vyhlásil stanné právo a rozpoutal teror. pic.twitter.com/k54HMrg5Yl
— Kramerius - Národní digitální knihovna (@kramerius_nkcr) September 27, 2021
Popravy řídil syn řezníka
V duchu Heydrichovy vyhlášky o stanném právu byli v Kounicových kolejích popravováni již dříve zatčení příslušníci odboje, členové vedení Sokola, komunisté, ale také šmelináři nebo lidé, které někdo udal za přechovávání zbraní nebo střeliva. Dopoledne probíhal soud, odpoledne popravy. Když bylo odsouzenců na smrt více, svítili si Němci po setmění reflektory. Těla popravených byla v dřevěných bednách převážena do brněnského krematoria a jejich popel skončil neznámo kde.
Velitelem věznice byl německý důstojník SS v hodnosti SS-Obersturmbannführer Michael Kneissl, syn řezníka a vyučený umělecký truhlář, rodák z Mnichova. Kneissl popravám osobně přihlížel. Po válce byl dopaden a mimořádný lidový soud jej odsoudil k trestu smrti oběšením.
Popraviště na dvoře Kounicových kolejí mělo díky svému uspořádání jednu zvláštnost – bylo na něj vidět. Historky o tom, jak se na popravy českých vlastenců chodili dívat brněnští Němci, a dokonce se prodávaly lístky, dnes ale historici zpochybňují. Podle nich bylo na dvůr vidět z oken některých okolních budov, čehož využívali jejich obyvatelé.
Před 80 lety přijel do Prahy Reinhard Heydrich a začaly kruté popravy a zatýkání. Němci zabíjeli i vynikající vojáky a odbojáře, třeba generály Josefa Bílého a Huga Vojtu. V krvi ale náš národ neutopili. Naopak: vojáci z výsadku Anthropoid tyrana za půl roku zlikvidovali. pic.twitter.com/IiM3ATrfCr
Stanné právo, které Heydrich v protektorátu vyhlásil, mělo ukázat, kdo s koho. Týkalo se jen Čechů, místní Němci z něj byli vyňati, protože se na ně vztahovaly německé zákony. Byla vyhlášena policejní hodina (22:00), po níž se musely zavřít restaurace, kavárny, kina nebo zábavní podniky. Úřady také zakázaly všechny veřejné slavnostní akce, divadla nehrála.
Hitlerův oblíbenec Heydrich se rozhodl český národ zlomit. Bylo zabaveno přes 15 000 rozhlasových přijímačů, z veřejných prostranství mizely sochy, vysoké školy zůstávaly zavřené a na základních se téměř neučilo – v lednu a únoru 1942 byly navíc vyhlášeny uhelné prázdniny.
KVÍZ: Otestujte znalosti z atentátu na Reinharda Heydricha
Heydrich ale zároveň nutně potřeboval udržet pracovní morálku v továrnách důležitých pro válečný průmysl. V duchu politiky cukru a biče proto nabídl dělníkům lepší platy a důchody, vyšší příděly kuřiva a tuků a rekreaci v zabavených hotelech. Němci také rozdali 200 000 párů bot.
Po dobu války měli Češi zůstat tam, kde jsou. Po plánovaném dobytí Sovětského svazu je ale Němci chtěli přesunout na východ, kde se měli stát jakousi „bachařskou“ vrstvou dohlížející na ostatní slovanské národy.
Aniž to tušil, svým vystupováním si Heydrich podepsal rozsudek smrti. V Londýně se už v říjnu exilová československá vláda rozhodla spáchat na zastupujícího říšského protektora atentát. V prosinci 1941 na území protektorátu seskočily výsadky parašutistů s úkolem Heydricha zabít. Začala operace Anthropoid, která vyvrcholila 27. května 1942 atentátem na Heydricha v Praze-Libni.
Heydrich sice útok parašutistů přežil, ale 4. června téhož roku na následky zranění zemřel. Stal se nejvýše postaveným nacistickým pohlavárem z blízkého okolí vůdce třetí říše Adolfa Hitlera, který během druhé světové války zahynul při atentátu.
