Zima, hlad a války zdecimovaly Evropu i Asii. V tomto století byste se narodit nechtěli
V 17. století se spojilo hned několik negativních faktorů a výsledný scénář znamenal pro drtivou většinu civilizovaného světa pohromu v podobě válek, zimy a hladu. Nejhorší situace byla v Evropě, ale prokletí 17. století se dotklo i jinak neotřesitelné Číny.
Lidstvo si toho v minulosti prožilo hodně a do některých období naší historie by se chtěl vrátit málokdo. Například doba morové epidemie, která připravila ve 14. století o život až 200 milionů lidí, nebo léta, kdy zuřily obě světové války, opravdu nejsou lákavou alternativou. Ale když se řekne 17. století, jen málokoho napadne, jak nepříjemná doba to pro celé lidstvo byla. Tehdy se totiž spojilo hned několik negativních faktorů dohromady a výsledkem je období, kterému se mezi historiky přezdívá Všeobecná krize.
Ledové proudy a hladomor
Bohužel pro tehdejší obyvatele byly problémy nevyhnutelné. Zejména evropská civilizace se totiž potýkala s dopady Malé doby ledové. Ta podle americké vesmírné agentury NASA trvala přibližně mezi lety 1550 a 1850, přičemž nejvýraznější vlna chladu přišla právě uprostřed 17. století, kdy teploty v mnoha oblastech západní Evropy spadly až o 2 °C.
Důkazy o tom najdeme i na obrazech, zasněženou krajinu tehdejší umělci malovali častěji než jindy. Část 17. století byla tak mrazivá, že v Londýně zamrzala Temže, takže se na ní od roku 1608 dokonce konaly lidové slavnosti Frost Fairs – pevný led na řece tehdy unesl celé tržiště. Pro předindustriální společnost závislou na úrodě, ale dlouhé zimy a chladná léta znamenaly katastrofu.
Čtěte také: Školy v Británii hlásí případy „viktoriánské“ nemoci: Zaměňuje se s ekzémem, bleskově se šíří
Nízké výnosy půdy vedly k nedostatku potravin, růstu cen a ekonomickým potížím. Podle studie z roku 2011 právě ochlazení mezi lety 1560 a 1660 mělo na rozmach Všeobecné krize zásadní vliv. A hladoví, zbídačení a zoufalí lidé častěji sahají po zbrani.
Evropa v zajetí válek
Evropu, ale také velkou část Asie, proto pohltil politický chaos. Lidé se tehdy museli vypořádat s téměř neutuchajícími nepokoji, rostoucí chudobou i sérií ničivých válek. Spousta válečných konfliktů probíhala souběžně a mnohé byly velice kruté: anglická občanská válka, Fronda ve Francii, osmdesátiletá válka mezi Nizozemím a Španělskem, polsko-švédská tažení… a také třeba rozvrat říše Ming během mandžuského dobytí Číny.
Na vrcholu pomyslného žebříčku krutosti válek 17. století samozřejmě stojí Třicetiletá válka – konflikt, který zasáhl téměř celý kontinent. Svou roli v něm hrála většina tehdejších mocností a jeho výsledkem bylo osm milionů mrtvých a tak velké zpustošení rozsáhlých oblastí střední Evropy, že se z toho vzpamatovávaly celé generace.
Anonymní autor ve Španělsku náladu ve společnosti okomentoval trefně: „Zdá se, že žijeme v jedné z epoch, kdy se všechny národy obracejí vzhůru nohama, což některé velké myslitele vede k domněnce, že se blíží konec světa.“ O tom, jak vážná situace byla, svědčí i fakt, že právě 17. století je zatím posledním obdobím, kdy se globální populace lidstva snížila. Lidé umírali v boji, hlady, zimou i kvůli nemocem. Podvýživa se projevila i tím, že se snížila průměrná výška dospělých o dva centimetry.
Scénář 17. století možná zní trochu povědomě: klimatická krize, politické pnutí, ekonomické otřesy, války i obavy z konce světa, jak ho známe. To, jak budou lidé jednou nahlížet na 21. století, pořád ještě můžeme ovlivnit… a taky se uklidňovat myšlenkou, že i Všeobecná krize nakonec skončila a přišly lepší časy.
Zdroj: PNAS, Geoffrey Parker – Global Crisis, National Geographic, ABC Science
Video, které jste mohli minout: Jak skutečně proběhla bitva u Thermopyl? Boj 300 Sparťanů byl ještě odvážnější než ve slavném filmu
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
