Starodávné předměty mají mimozemský původ. Jeden vlastnil Tutanchamon, i zbytek je ale fascinující

Doba bronzová u nás ve střední Evropě zahrnuje období zhruba v rozmezí 2300-800 let př. n. l., v různých částech světa ale přišla jindy, například na Předním východě začala už někdy kolem roku 3300 př. n. l. Z kovů lidé tehdy zpracovávali převážně bronz, naleziště z té doby ovšem vydala i předměty ze železa. Kde se vzalo?

Věda a technika

Amatérský vědec natočil experiment, ve kterém odhalil, že rtuť nadnese i železnou kovadlinu. Co dalšího zjistil?

Železný poklad

V roce 1963 archeolog José María Soler objevil na východě Španělska 66 vzácných artefaktů, převážně ze zlata a stříbra. Téměř desetikilový poklad z Villeny byl uložený v nádobě z doby bronzové. Jenže součástí pokladu byly i dva železné kousky: náramek a malá dutá pozlacená polokoule, možná konec žezla či meče. Jak se tam vzaly, bylo pro vědce záhadou. Nejdřív proto poklad zařadili do počátku doby železné, pak ale dataci správně posunuli do pozdní doby bronzové v době 1400 až 1200 let př. n. l.

Zjistili, že lidstvo opravdu zpracovávalo železo dřív, než se ho naučilo těžit a tavit, což vyžadovalo teplotu 1538 °C. Většina nalezených kousků je ukována z materiálu, který má původ ve vesmíru. Zdrojem byly meteority. Konkrétně siderity, nazývané meteorické železo (což je něco trochu jiného než minerál siderit, který taky obsahuje železo). Ze všech meteoritů je jich asi 18 %. Pocházejí nejspíše z jader rozbitých planetek a tvoří je slitina železa, niklu a někdy i kobaltu. Právě přítomnost niklu a kobaltu v artefaktech je znamením, že železo není z tohoto světa.

Starověký Egypt

Mimozemská dýka: Tutanchamonova zbraň nepochází z našeho světa

Hieroglyf z nebes

Kvůli tomu, že se naši předkové k železu dostávali jen díky objektům z vesmíru, ho považovali za velmi vzácné. Schopnost zpracovávat meteorické železo se musela na mnoha místech vyvíjet nezávisle, protože exempláře z časů před dobou železnou se našly v Severní Americe, na jihu Afriky i v Tibetu.

I faraon Tutanchamon, který vládl v letech 1333–1323 př. n. l., si nechal ukovat dýku z meteoritu. Na Sinajském poloostrově se nacházely zásoby železné rudy a textové prameny naznačují, že Egypťané o nich věděli už od raných dob své historie. Rudu ale používali většinou k výrobě pigmentů pro umění a líčidla. Snadno dostupné železné rudy nejspíš nebyly vysoké kvality a nedaly by se zpracovat na užitečný kov, každopádně nemáme archeologické důkazy o tom, že by na tavení a zpracovávání železa z železné rudy měli Egypťané know-how a nástroje.

Přečtěte si také: Tutanchamonova hrobka dala světu poklad i slavnou kletbu

Záhady a konspirace

Na lidech hořel oděv, miliony stromů šly k zemi. Sílu Tunguského incidentu pocítil celý svět

Podle Diane Johnson z katedry fyzikálních věd na britské Open University Egypťané zavedli přibližně v roce 1295 př. n. l. hieroglyf, který se překládá jako železo z nebe. Postupně se začal používat pro veškeré kovové železo. „Zřejmým vysvětlením pro náhlý vznik nového slova by byla zásadní událost nebo velká sprška meteoritů,“ soudí Diane Johnson. „Textové zmínky ho spojují s aspekty oblohy a s kostmi mrtvého krále, který bude žít navždy jako nehynoucí hvězda na obloze.“

Přestože zpracování meteoritu v té době může znít jako unikátní záležitost, studie z roku 2017 analyzovala poměr niklu a železa ve sbírce artefaktů z doby bronzové a zjistila, že to zas tak výjimečné nebylo. „Současné výsledky doplňující vysoce kvalitní analýzy z literatury naznačují, že většina nebo všechno železo z doby bronzové pochází z meteorického železa, a to až do přechodného období někdy kolem roku 1200 př. n. l.,“ říká autor studie Albert Jambon, profesor ze Sorbonny. Doporučuje nespekulovat o tom, že by snad lidé v době bronzové už uměli tavit železo, a prostě přijmout fakt, že uměli využívat dary mimozemského původu.

Zdroj: IFL Science, Conversation

Video, které jste mohli minout: Levnější dovolená a méně lidí, když se nebojíte. Na Blízkém východě padají ceny, tvrdí experti