Únos strůjce holocaustu Adolfa Eichmanna: Jak Mosad dopadl nacistického masového vraha?

Únosu předcházela více než tříletá příprava, do níž se zapojily desítky lidí. Někteří ani netušili, že pomáhají chytit nacistického arcivraha. V roce 1957 se k šéfovi izraelské tajné služby Mosad Isseru Harelovi dostala informace, že údajně mrtvý Adolf Eichmann žije v Jižní Americe. Pro zkušeného agenta to byla vzrušující zpráva. Adolf Eichmann měl na starosti konečné řešení, tedy vyhlazení Židů v nacistech okupovaných územích. Dostat ho před soud ve státě Izrael by znamenalo alespoň symbolickou odplatu za hrůzy spáchané během války.

Z Eichmanna se stal Klement

Informace o tom, že se Eichmann ukrývá v Argentině, se dostala k Harelovým uším skrze Žida Lothara Hermanna, který v jihoamerickém státě žil. Jeho dcera si začala s jakýmsi Nicolasem Eichmannem, který se netajil nacistickými postoji a mohl být synem Adolfa Eichmanna. Po tom, co izraelský agent kontaktoval Hermanna a vedl s ním rozhovor, ale vyšlo najevo, že se jedná o falešnou stopu. Hermann sveřepě trval na tom, že se Eichmann skrývá pod jménem Francisco Schmidt.

Adolf Eichmann's fake Red Cross passport under the name Ricardo Klement. #theeichmannshow https://t.co/ggLbES0gez pic.twitter.com/s8E2IG1vZD

— Eichmann Show Movie (@EichmannShow) December 6, 2014

Harel sice Hermannovi nedůvěřoval, ale doufal, že je základ jeho vyprávění pravdivý. Zřídil proto zvláštní skupinu, která se měla zabývat pátráním po válečných zločincích. Další vyšetřování v Evropě ukázalo, že Eichmann nejspíše unikl do Argentiny s falešnými doklady na jméno Ricardo Klement. Příjmení se objevilo i během vyšetřování, na němž spolupracoval Lothar Hermann. Bylo evidentní, že jsou agenti Mosadu Eichmannovi na stopě.

Dalším důkazem bylo zmizení Veroniky, manželky Eichmanna, i s dětmi. Po válce žila v Německu a tvrdila, že je její muž mrtvý. Eichmanna ale jen kryla a když se naskytla příležitost, unikla za ním do Argentiny.

Domněnku, že Eichmann žije v Argentině, potvrzovalo i to, že se jihoamerický stát stal oblíbeným útočištěm nacistů. Existovala zde početná německá komunita, která od meziválečných let sympatizovala s nacisty v Evropě. Těsně po válce vládl Argentině Juan Domingo Perón, jehož politický směr peronismus se inspiroval italským fašismem. Buenos Aires navíc bylo už tehdy několikamilionovým velkoměstem, jehož obyvatelé se skládali hlavně z evropských přistěhovalců. Ztratit se zde nebylo tak těžké a nikdo se nepodivoval nad německým původem nově příchozích.

Úkryt na předměstí Buenos Aires

Pátrání po Eichmannovi začalo u jednoho domu na předměstí Los Olivos, který Hermann označil za Eichmannův příbytek. Agenti ale zjistili, že je dům v rekonstrukci a pokud v něm Eichmann žil, už se odstěhoval. Dělníci je odkázali na mladého Němce, který pracoval v nedaleké dílně a měl být Eichmannovým synem. Když ho agenti sledovali, dostali se na jiné buenosaireské předměstí: San Fernando.

V bažinatém terénu u železniční trati agenti objevili nevzhledný domek se zahradou, jehož obyvatele začali sledovat. Dokonce předstírali, že jsou američtí obchodníci a mají zájem o vykoupení pozemků, aby zde vybudovali novou továrnu. Fotoaparátem skrytým v aktovce se jim podařilo Eichmanna vyfotit. Stále nebylo jasné, že se opravdu jedná o nacistického vraha. Tato nejistota provázela vyšetřování až do konce. Harel se rozhodl, že ke stoprocentní identifikaci dojde až v momentě únosu a že pokud by byl unesen nevinný člověk, bude odškodněn.

Speciální letadlo pro Eichmanna

Isser Harel si uvědomoval, že podobně náročné jako unést Eichmanna bude dostat ho přes oceán do Izraele. Nabízela se dvě řešení. Buď lodí, nebo letadlem. Naštěstí se blížilo výročí 150 let argentinské nezávislosti, ke kterému jihoamerická republika plánovala uspořádat velkolepé oslavy s účastí zahraničních delegací. Harel tak začal vyjednávat s izraelskými aerolinkami El Al, aby vypravily speciální let s izraelskou delegací, která se oslav zúčastní. Na zpáteční cestě speciálu by bylo o pasažéra víc. Eichmanna.

#OTD: Isser Harel, founder of the #Mossad, who captured #Eichman, dies at 91 in 2003 #spymaster pic.twitter.com/clvmhWL4QN

— The International Spy Museum (@IntlSpyMuseum) February 17, 2016

Harel řídil operaci z Buenos Aires až od začátku května 1960, ale už předtím jeho agenti začali obhlížet terén a hledali vhodné konspirační byty. Nakonec si jich pronajali sedm, přičemž nejdůležitější byla vila s krycím jménem Tira (hebrejsky palác). Tam agenti vybudovali skryté vězení pro Eichmanna, které mělo zůstat neobjevené i při případné policejní prohlídce.

Původní plán byl unést Eichmanna 10. května a následně ho dopravit do izraelského letadla. Jenže argentinská vláda posunula přijetí izraelské delegace o týden. Harel tak musel rozhodnout, zda únos o týden odloží, nebo unese Eichmanna v naplánovaný termín a následně ho bude držet v konspiračním bytě. Rozhodl se pro druhou možnost, oddalování únosu mohlo způsobit prozrazení. To by celou akci zhatilo. Harel chytře předpokládal, že agenti budou moct věznit Eichmanna celý týden po únosu, protože jeho žena Veronika nepůjde na policii. Tím by byla nucena prozradit Eichmannovu totožnost. Tehdy Harel nemohl vědět, že Veronika utajení manžela brala velice vážně, a že dokonce Eichmannovu totožnost tajila před dětmi. Správně ale odhadl, že vrahova manželka nebude hledat pomoc u policistů.

Únos Adolfa Eichmanna

Den únosu byl nakonec stanoven na 11. května. Eichmann se jako obvykle vracel večer z práce. U domu na něj čekala dvě auta. Jedno ho reflektory oslnilo a od toho druhého vyrazili agenti přímo k nacistovi, povalili ho na zem a odtáhli do auta. Eichmann se nebránil, jako by tušil, že ho dohnala spravedlnost. Následně ho agenti převezli do připraveného vězení v Tiře. V malé skryté místnosti pod permanentním dohledem strávil Eichmann devět dní. Ačkoli měli agenti zákaz s Eichmannem hovořit, došlo na výslech, během kterého Eichmann řekl, že mu přišlo zvláštní, že mají o podmáčené pozemky na okraji metropole zájem nějací kupci. Agenti tak dostali důkaz, že i přes velkou snahu o utajení akce byli na pokraji odhalení.

Mezitím Harel vytvořil plán, jak dostat Eichmanna do Izraele v roli nemocného člena posádky vládního speciálu. Aby byla báchorka o nemocném perfektní, sehnal Harel Izraelce, který předstíral zranění hlavy po autonehodě. Dostal se tak do nemocnice, kde na lékaře apeloval, aby ho pustili zpátky do Izraele vládním speciálem, že tak nebude muset platit za letenku a dostane se do vlasti. Lékaři nakonec svolili. Izraelec se dostal do jednoho z konspiračních bytů, kde na jeho doklady přilepili Eichmannovu fotku. Sám pak odcestoval z Argentiny později.

Během operace se Harel dostal na stopu i dalšímu nacistickému tyranovi, který hledal úkryt za oceánem. Josef Mengele se měl v Buenos Aires skrývat také. Pátrání ale nepřineslo kýžené výsledky. Mengele Mosadu unikl, po zbytek života se skrýval na různých místech v Brazílii.

Let do Izraele

V noci 20. května lékař, který byl členem komanda, omámil Eichmanna anestetikem a společně s dalšími agenty ho dopravil na letiště. Přes kontrolu se dostali velice snadno, protože hlídači už si na agenty v uniformách El Al zvykli z předchozích dní. Eichmann podpíraný agenty a skrytý v hloučku ostatních zaměstnanců aerolinek se dostal do letadla. Agenti ho uložili na sedačku v první třídě. Chvíli po půlnoci 21. května se izraelské letadlo vzneslo a zamířilo k africkému Dakaru, odkud se pak vydalo na letiště v Tel Avivu.

Izraelské tajné službě se podařil nevídaný kousek, který ale způsobil mezinárodní skandál, protože agenti operovali na území cizího státu bez jeho svolení. Eichmann byl dopraven do izraelského vězení, kde čekal do dubna následujícího roku na soud. V srpnu 1962 byl odsouzen a oběšen. Stal se jediným člověkem, nad kterým izraelský civilní soud vynesl rozsudek smrti.