Hitlerův oblíbenec vraždil po válce ve službách Mosadu. Pro Izrael měl nesmírnou cenu

Otto Skorzeny byl – podobně jako Adolf Hitler – Rakušan, když se narodil 12. června 1908 ve Vídni. V nacistické hierarchii postupně vystoupal až k hodnosti Obersturmbannführera, což byla hodnost speciálně vytvořená pro jednotky SS a NSDAP. Přirovnat by se dala k podplukovníkovi regulérní armády.

Čtěte také: Mnichov byl Hitlerovým mistrovským tahem. Měl i mnohem drsnější plán

Skorzeny se proslavil mimo jiné vysvobozením Benita Mussoliniho ze zajetí italských partyzánů, avšak ačkoli byl prestižním nacistou, sám posléze padl do amerického zajetí. Podařilo se mu však uprchnout a Ronen Bergman ve své knize Zabij jako první detailně popisuje, jak se tento německý důstojník stal součástí vražedného komanda pracujícího pro špionážní službu Mosad.

Němečtí vědci a arabské rakety

Na první pohled vypadá spolupráce vysoce postaveného nacisty a tajné služby národa, který přežil holokaust, nepravděpodobně. Jenže Izrael je obklopen nepřátelskými státy, s nimiž vedl celou řadu válek. Od bojů s Egyptem, Jordánskem a Sýrií, známých jako šestidenní válka, přes desítky let trvající boje s Organizací pro osvobození Palestiny až po jomkipurskou válku, v níž se proti sobě postavily egyptská a syrská vojska na jedné straně a Izrael bránící napadené Golanské výšiny na straně druhé. V pozemních bojích Izrael ukázal svou akceschopnost a strategickou kreativitu. Bál se však raket s chemickými či jadernými hlavicemi, které by mohly dopadnout na jeho území.

Skorzenyho proto s jistou nechutí oslovil izraelský agent Avraham Ahituv. Skorzenyho zájem tajné služby Izraele nepřekvapil, neboť během života zažil mnohá setkání se špiony. Výměnou za beztrestnost a rakouský pas byl velmi ochotný plně spolupracovat. Kdyby však neměl přístup k německým vědcům přímo napojených na egyptský vývoj raket, kterého se Izrael obával, pravděpodobně by neuspěl.

Přesun vědců do Německa

Cílem obranné politiky Mosadu bylo za každou cenu odradit německé vývojáře a techniky od spolupráce s Egyptem, který patřil k hlasitým nepřátelům Izraele. Pokud by se mu rakety podařilo dokončit, měl by mladý stát velmi vážný problém. Rozjela se tedy složitá akce, jejímž prvním krokem bylo, že Skorzeny rozšířil mezi egyptské Němce zprávu, že pracuje na vybudování „čtvrté říše“. Protože se jednalo právě o něj, Hitlerova oblíbence, nevyvolala zpráva výraznou nedůvěru a už vůbec nikdo si nedokázal představit, že by za akcí mohl stát Mosad.

Hermann Vallentin byl bezpečnostní důstojník a o egyptském programu měl obrovské znalosti. Skorzenymu se ho podařilo pozvat na schůzku do Madridu, kde ho za izraelské peníze ubytoval v luxusním hotelu s tím, že by mu rád zprostředkoval setkání s Brity, kteří by také měli zájem o spolupráci. První schůzka sice nikam nevedla, ale kontakt byl navázán a za nějaký čas se Skorzenymu povedlo zorganizovat setkání důstojníků, kteří se podíleli na raketovém projektu Egypta.

Nic víc si Izraelci nemohli přát. Díky tlaku v šedé zóně tajných služeb i mezinárodnímu jednání se část vědců podařilo od Egypta odklonit tím, že dostali práci v Německu. Jinak hrozil „únik“ informací do médií, že se němečtí občané podílejí na vývoji svět ohrožujících zbraní (což ale činili i v rámci USA).

Chladnokrevný vrah

Jenže ne všichni vědci měli to štěstí. Heinz Krug byl vývojář, který vyhledal Skorzenyho pomoc při ochraně před Mosadem a ten mu ji slíbil. V úterý 11. září 1962 jeli Skorzeny a Krug mnichovským lesíkem, zatímco jejich bílý mercedes sledovalo auto izraelského komanda, o němž Skorzeny tvrdil, že v něm sedí jeho osobní stráž. „Pokud Krug choval nějaké podezření, nebylo to na něm znát. Přesně jak Iser Har´el předpověděl. Žádný nacista se jinému nacistovi nemohl jevit důvěryhodněji než slavný Otto Skorzeny. Obě auta sjela z dálnice do lesa. Zapadající slunce zakrývaly stromy. Heinz Krug z místa řidiče vypnul motor a vystoupil z auta ven. Byl to podsaditý muž s vlasy sčesanými dozadu. Otočil se dozadu zvědavý na svou novou tělesnou stráž. Najednou k němu zezadu přistoupil Otto Skorzeny a vpálil mu do týla první kulku,“ popisují okolnosti vraždy Martin Dugard a Bill O´Reilly v knize Lov na SS.

Mrtvé tělo bylo následně polito kyselinou a navíc zasypáno vápnem. Nešlo o Skorzenyho jedinou smrtící akci ve službách Mosadu. V Egyptě měl na svědomí smrt dalších pěti lidí, které zabil výbušný balíček. K explozi došlo v továrně, kde pracovali němečtí raketoví vědci. Není pochyb o tom, že se Izraeli spolupráce s bývalým nepřítelem velice vyplatila.

Zdroj: Haaretz / Bill O'Reilly, Martin Dugard: Lov na SS / Encyclopedia Britannica