Jak začala Hitlerova cesta na Pražský hrad? Osud Československa zpečetil klíčový rozkaz
Adolf Hitler v Praze Zdroj: Getty Images
Adolf Hitler při četbě novin v roce 1934 Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Adolf Hitler Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Arthur Neville Chamberlain a Adolf Hitler Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Adolf Hitler Zdroj: Getty Images
Adolf Hitler Zdroj: Getty Images
„Míru, svobodě a demokracii, fašismus už nikdy více, miliony mrtvých jsou varováním…“ Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Dům, kde Adolf Hitler strávil první týdny života Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Dům, kde Adolf Hitler strávil první týdny života Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Pamětní deska před domem je přivezená z bývalého koncetračního tábora Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Adolf Hitler Zdroj: Getty Images
Adolf Hitler a jeho osobní lékař Theodor Morell Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
K Hitlerovi měl Hess blízko Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Hitler dorazil na východní frontu Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Hitler a Mussolini při debatě u vlaku Zdroj: Getty Images
Hitler vykukující z okénka vlaku Zdroj: Getty Images
Říšský vůdce dokázal Evropě, že mu Sudety nestačily aneb Jak začala naše temná hodina.
Mnichovská dohoda je jednou z nejtemnějších kapitol našich dějin. Představitelé Francie a Velké Británie ustoupili nárokům Adolfa Hitlera na postoupení československého pohraničí Německu, čemuž v Mnichově otevřeně přikyvoval italský diktátor Benito Mussolini. Hitler uvedl, že německá menšina je v Československu vystavena barbarskému pronásledování a že podepsání dohody je nutné, aby Německo nemuselo sáhnout k násilí. Ve skutečnosti ale měl Hitler už dávno před jednáním v Mnichově vypracovaný plán napadení Československa, ke kterému chtěl tak jako tak přistoupit, aby mu nic nebránilo v budoucím útoku na Francii.
Když tedy 30. září po půlnoci předali Chamberlain, Daladier, Mussolini a Hitler podepsanou dohodu československému vyslanci, aby ji doručil do Prahy, Německo už bylo připravené začít s obsazováním Sudet, ke kterému došlo hned následující den. V rychlém sledu proběhly schůzky významných osobností v Praze, z nichž ale žádný odpor kvůli odmítnutí Beneše nevzešel, 4. října rezignovala vláda Jana Syrového a o další dva dny později Slovensko pod vedením čerstvě jmenovaného předsedy autonomní slovenské vlády Jozefa Tisa vycítilo svou příležitost na odtržení od Česka. To Hitler podporoval, protože rozdělením Československa na dva celky fakticky zanikly jakékoliv záruky ze strany západních mocností na pomoc celému Československu, kdyby Hitlerovi pohraničí nestačilo.
K tématu: Výhrůžky vyhlazením a zhroucený Hácha. Jak Hitler zabral Československo?
A jak Hitler předpokládal, tak se i stalo. V pátek 21. října 1938 vydal rozkaz k vojenské likvidaci zbytku Československa, čímž začaly přípravy na okupaci. Překvapivě se celý plán na poměry bleskového obsazení Sudet vlekl, ale Hitler trpělivě čekal až do poloviny března následujícího roku, kdy si slovenský sněm odhlasoval vytvoření samostatného státu. Pak už bylo Německo opět připravené k bleskové operaci, ještě v ten den byl před Hitlera předvolán prezident Hácha, po nátlaku podepsal kapitulaci, a ačkoliv mělo obsazení Čech, Moravy a Slezska začít až o den později, tedy 15. března, už navečer 14. března vstoupily přes hranice první vojáci elitního pluku SS a o necelých 24 hodin později už na ně z oken Pražského hradu shlížel sám Hitler.
Zdroj: History Channel, Vojenstvi.cz
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Zanechte nám svůj e-mail a 1x týdně vás upozorníme na to nejnovější a nejlepší z našeho webu.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů