Atentát na Heydricha vyprovokoval nacisty k zabití 5 000 lidí. Jak naložili s dětmi?

Již s nástupem Reinharda Heydricha do úřadu zastupujícího říšského protektora na našem území začala první vlna tvrdých represí. Smyslem bylo potlačit sílící protinacistický odboj, což mělo za následek nejen vyhlášení stanného práva v září 1941, ale také popravy řady uvězněných účastníků odboje a komunistů. S přihlédnutím k Heydrichově osudu, spojeného s atentátem na konci května 1942, však přišla i druhá, ještě brutálnější vlna pronásledování, poprav i systematického vyvražďování, během které přišlo o život několik tisíc obyvatel protektorátu.

Druhá heydrichiáda

Okupační správa považovala tzv. druhou heydrichiádu jako přímou odvetu za atentát, který provedli parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš v rámci operace Anthropoid. Již v den atentátu, tedy 27. května 1942, bylo opět vyhlášeno stanné právo, které trvalo až do 3. července téhož roku a umožnilo gestapu a příslušníkům SS prohledávat byty po celé Praze a hledat nejen samotné atentátníky, ale všechny, kdo jim mohli potenciálně pomáhat. Případně ty, kdo by je mohli ke Gabčíkovi, Kubišovi a dalším dovést.

Při pátrání po útočnících bylo zatčeno 1148 osob s tím, že protektorátní vláda vypsala odměnu 10 milionů korun za jakékoliv informace vedoucí k dopadení útočníků. Společně s tím byly zakázány všechny hromadné kulturní a sportovní akce, stejně jako divadelní představení. Dne 8. června 1942 proběhl smuteční obřad spojený s převozem Heydrichova těla do Berlína a pouhé dva dny na to došlo k vyhlazení Lidic.

Lidice a Ležáky

Obec ve středočeském kraji byla vybrána coby exemplární kolektivní trest, když se jakékoliv spojení s atentátem považovalo za nevýznamné a z velké části neprokázané. Přesto byla vesnice se 104 domy srovnána se zemí a obyvatelé buďto popraveni na místě nebo odvlečeni do koncentračních táborů. Podobný osud čekal o dva týdny později také osadu Ležáky na Chrudimsku, jejíž spojitost s atentátem spočívala v ukrytí vysílačky Libuše výsadku Silver A.

Gestapo přivedl na nepříliš silnou stopu zrádce parašutistů Karel Čurda, který na pražském ústředí vypovídal o odbojové buňce na Pardubicku. Dne 24. června proto obklíčilo Ležáky na 150 mužů pardubické roty 20. záložního policejní pluku, kteří následně popravili všech 33 obyvatel osady starších 15 let. Ležácké děti byly z Pardubic převezeny do dětského útulku v Praze a vyjma dvou z nich – Jarmily a Marie Šťulíkové, které byly poslány na převýchovu – našly svou smrt o několik dní později patrně v plynové komoře v Chmelnu.

Ačkoliv období druhé heydrichiády trvalo do 3. července 1942, masové popravy se táhl až do konce války a staly se jedním z hlavních bodů kritického postoje k atentátu na Reinharda Heydricha. Celkem bylo popraveno asi 2 300 lidí, ovšem k tomuto číslu je nutné přičíst také necelých 3 000 židovských občanů, kteří byli z našeho území odesláni do vyhlazovacích táborů. Členové odbojových skupin, podporovatelé a příbuzní atentátníků byli nicméně uvězněni také v Terezíně a někteří z nich zde rovněž přišli o život.

Zdroj: Čestmír Amort - Heydrichiáda