Alfréd Bartoš se po atentátu na Heydricha zastřelil

Než se v noci na 29. prosince 1941 otevřely nad středočeskými Semicemi padáky výsadku Silver A, absolvoval jeho velitel Alfréd Bartoš na svých 25 let tvrdou a komplikovanou životní cestu. Narodil se za první světové války 23. září 1916 ve Vídni, do školy už ale chodil v Sezemicích u Pardubic. Po pardubickém gymnáziu, kde maturoval s vyznamenáním, vystudoval Vojenskou akademii v Hranicích a mobilizace v září 1938 ho zastihla v hodnosti poručíka jezdectva u Dragounského pluku 8. Ten sídlil v Pardubicích, které se nakonec staly mladému parašutistovi osudnými.

Výcvik ve stylu Commandos

V Británii, kam se dostal v roce 1940 přes Tunisko a Francii, se Alfréd Bartoš přihlásil do výcvikového programu Oddělení pro zvláštní operace (SOE) v drsném prostředí skotské vysočiny. Tady čeští a slovenští dobrovolníci pod dohledem instruktorů procházeli tvrdým, 3–4 týdny trvajícím výcvikem ve stylu britských Commandos, kdy se učili zametat stopy, pracovat s trhavinami a nehlučně zabíjet. Následoval desetidenní výcvik seskoku s padákem na letišti Ringway u Manchesteru.

SILVER A.
Alfréd Bartoš, velitel, 23.9.1916 - 22.6.1942, Pardubice.
Josef Valčík, 2.11.1914 - 18.6.1942, krypta kostela sv. Cyrila a Metoděje, Praha.
Jiří Potůček, radista, 12.7.1919 - 2.7.1942, Trnová. pic.twitter.com/u5k3jxqR1y
— simtefamily (@simtefamily) August 20, 2018

Za celou dobu války výcvikem prošlo na 500 československých parašutistů, z nichž 88 během války seskočilo na území protektorátu, další pak zamířili na Slovensko a do Francie, Itálie nebo Jugoslávie. Z nasazených parašutistů 42 mužů padlo v boji s nacisty – někteří si vzali život v obklíčení, zemřeli při přestřelkách nebo byli popraveni, další zahynuli v troskách sestřelených letadel. Devět parašutistů bylo zajato a vězněno do konce války, pět z nich selhalo a začalo spolupracovat s nacisty. Konce války se na svobodě dožilo jen 32 mužů.

Silver A, Silver B a Anthropoid

Těsně před koncem roku 1941 mladý poručík Bartoš zdaleka netušil, do které skupiny se nakonec zařadí. Spolu s ním nedaleko Poděbrad seskočili ještě rotmistr Josef Valčík (27) a četař Jiří Potůček (22), který měl jako šifrant a radista na starost vysílačku. Bombardér Handley Page Halifax Mk.II od 138. perutě RAF ovšem neměl tu noc z 28. na 29. prosince 1941 na starost jen Bartošovu skupinu Silver A.

O něco dříve do temnoty poblíž Prahy „vysypal“ Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše z výsadku Anthropoid, jejichž cílem byl Reinhard Heydrich. Jako poslední z bombardéru poblíž Přelouče seskočili Vladimír Zemek a Jaromír Škacha, oba ze skupiny Silver B. Navigační chyba posádky přitom způsobila, že všechny tři skupiny vyskočily několik desítek kilometrů od plánovaných míst.

Před 80 lety byly na území Protektorátu vysazeny výsadky Silver A, Silver B a Anthropoid:

Alfréd Bartoš (†22.6.1942)
Josef Valčík (†18.6.1942)
Jiří Potůček (†2.7.1942)
Jan Zemek (†6.7.1994)
Vladimír Škacha (†23.3.1987)
Jozef Gabčík (†18.6.1942)
Jan Kubiš (†18.6.1942) pic.twitter.com/Ws9j6aoEiq
— Kramerius - Národní digitální knihovna (@kramerius_nkcr) December 28, 2021

Pod svícnem je nejvíc tma

Alfréd Bartoš nezaváhal. Okolní krajinu dobře znal a podle hesla „pod svícnem je nejvíc tma“ zamířil se svou skupinou – možná poněkud překvapivě – přímo do Pardubic. Tady se mu podařilo domluvit úkryt u spolužáka z vojenské akademie Václava Krupky a jeho půvabné ženy Hany. Další manželskou dvojicí, která se parašutistů ujala, byli přátelé Krupkových Taťána a František Hladěnovi. Schneller Franz, jak se Františkovi díky jeho kariéře motocyklového závodníka přezdívalo, se stal během okupace odhadcem aut zabavených gestapem a pro Bartoše měly jeho kontakty cenu zlata.

Kromě koordinace všech dalších výsadků na území protektorátu bylo jedním z hlavních úkolů Silver A zajistit bezpečné a pravidelné spojení odboje s Londýnem. K tomu sloužila vysílačka typu Mk.VI C s krycím názvem Libuše. Parašutisté, kteří se jejím prostřednictvím poprvé ozvali 15. ledna 1942, její umístění několikrát měnili. Nejčastěji Libuše operovala v okolí Ležáků, což se po atentátu na Heydricha stalo této vesnici osudným.

Dalším úkolem Bartošovy skupiny bylo spojit se v Praze se štábním kapitánem Morávkem, členem legendární skupiny přezdívané gestapem „Tři králové“, a jeho prostřednictvím kontaktovat nejcennějšího informátora československé rozvědky. Tím byl předválečný agent A-54 Paul Thümmel, který působil uvnitř německé vojenské kontrarozvědky Abwehr.

Hana Krupková, Pardubice.
Společně se svým mužem Václavem patřila mezi nejdůležitější spolupracovníky Silver A. Působila jako spojka po celém Protektorátu, navázala spojení se škpt. Morávkem (3 králové), ubytovávala A. Bartoše a pomáhala mu se šifrováním zpráv.
Zatčena 17.6.1942. pic.twitter.com/B5AoPI4JWw
— simtefamily (@simtefamily) September 21, 2018

Ženy Alfréda Bartoše

Jako spojky mezi Pardubicemi a Prahou sloužily nejčastěji Hana Krupková a Taťána Hladěnová, které byly blízkými přítelkyněmi. Obě novopečené odbojářky ale Bartoše zajímaly i z jiného důvodu – mladý parašutista byl komunikativní a pohledný a zřejmě rád flirtoval se ženami. Dokonce navštívil svou předválečnou snoubenku. Když si ale začal s Taťánou, musel se celý výsadek ze zahradního domku Hladěnových, kde bývalý závodník parašutisty ukrýval, stěhovat. Objektem jeho zájmu se pak stala i spolužákova manželka Hana Krupková.

Jiří Strach Alfréda Bartoše ve svém dvoudílném filmu Operace Silver A z roku 2007 vykreslil jako nezodpovědného sukničkáře, jak daleko ale parašutista v náklonnosti k oběma ženám zašel, nevíme. Jisté je, že se společensky založený Bartoš rád volně pohyboval po pardubických ulicích a několik lidí ho dokonce poznalo. Chodil i do restaurace hotelu Vyhlídka, kde byl díky majiteli jako číšník fiktivně zaměstnán jeho kolega z výsadku Josef Valčík.

Přesně před 77 lety provedli čeští parašutisté atentát na Reinharda Heydricha, 4. června prominentní nacista na následky zranění zemřel. 7. června 1942 proběhla v Praze smuteční slavnost. Snímek, který vyšel jako titulní snímek časopisu Pestrý týden, je z Pražského hradu. pic.twitter.com/MPKjoGEq0H
— Česko ve fotografii (@cesko365) May 27, 2019

Atentát na Heydricha

Když Jan Kubiš a Jozef Gabčík 27. května 1942 krátce po půl jedenácté dopoledne zaútočili v Praze-Libni na projíždějící automobil zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ležel Alfréd Bartoš v horečkách v ložnici u Krupkových. Z nemoci se dostal, osudu však neunikl.

Gestapo bylo na nohou a do pátrání po parašutistech nasadilo všechny prostředky. Heydrich zemřel na následky zranění 4. června 1942, 10. června pak oddíly SS vypálily a srovnaly se zemí Lidice na Kladensku. Zásadní stopu ale gestapo získalo až 16. června, kdy do jeho pražské centrály dorazil parašutista Karel Čurda z výsadku Out Distance (seskočil 27. března 1942), aby udal své kolegy včetně atentátníků a jejich spolupracovníků.

Josef Valčík se narodil 2.listopadu 1914 ve Smolině.
Padl v boji za vlast 18.června 1942, v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici.
Jako hluboce věřící katolík sebevraždu vždy odsuzoval, ale dobře věděl, co znamená dostat se živý do rukou gestapa.https://t.co/dEP45rplPC pic.twitter.com/Hf9Xo1izQn
— Petra S (@Petula3112) November 2, 2019

Likvidace Silver A

Alfréda Bartoše se gestapo pokusilo vlákat do léčky v Pardubicích 21. června. Velitel Silver A se v divoké přestřelce pokusil uniknout na svobodu, v bezvýchodné situaci se ale na rohu ulic Smilovy a Sladkovského nakonec sám zastřelil. Zemřel následující den v nemocnici.

Gestapu neunikli ani jeho dva spolubojovníci. Josef Valčík se po atentátu připojil k parašutistům v Praze a 18. června zahynul spolu s ostatními v kostele svatých Cyrila a Metoděje. Radista Jiří Potůček se 30. června 1942 prostřílel ze zátahu gestapa a ještě tři dny unikal. Když vyhladovělý a unavený usnul v křoví nedaleko obce Trnová, objevil ho protektorátní četník Karel Půlpán a ve spánku nebo v sebeobraně ho zastřelil. Nacisté už 24. června vypálili Ležáky a zavraždili jejich obyvatele.

Gestapo zatklo a popravilo mnoho z pardubických spolupracovníků Silver A včetně Taťány a Františka Hladěnových. Krásná Hana Krupková přežila – při výslechu nabídla své tělo vyšetřovateli výměnou za svobodu pro sebe a svého manžela. Zemřela v roce 1997 v Německu.

ZDROJ: Zdeněk Jelínek: Operace Silver A