Nacisté v Americe: Strůjce holokaustu nikdo nepotrestal, Američané ho po válce s chutí využívali

Otto von Bolschwing pocházel ze šlechtické rodiny a dal nacistům do ruky velmi nebezpečnou ideologickou zbraň. Ve svých 28 letech sepsal knihu, v níž detailně nastínil celou řadu restrikcí od zabavování pasů a omezení podnikání až po vyloučení ze společenského života. Cílem bylo mít Německo bez Židů.

Výsledkem tohoto postupu byl holokaust a snaha o „konečné řešení židovské otázky“. Není náhoda, že byl von Bolschwing pověřen, aby pracoval pod vedením mladého důstojníka jménem Adolf Eichmann. Následně sepsal v podobném duchu celou řadu traktátů ve snaze ještě více Židům zkomplikovat život v Německu. Eichmannovi jeho myšlenky imponovaly a hrály do karet.

Otázkou zůstává, zda byl von Bolschwing zarytý antisemita, anebo jen cítil, že jde o strunu, která by mohla vyloudit hlavní tón v jeho budoucí kariéře. V roce 1932 vstoupil do NSDAP a následně se stal příslušníkem SS. A přesto všechno se oženil se ženou, která byla z poloviny židovského původu. Mohlo se však jednat o pouhou hru, neboť byl jako agent vyslán do mandátního území Palestiny, kde bylo cílem získávat z židovského území informace využitelné pro další zpravodajskou práci nacistického Německa. Zároveň měl hledat ukryté zlato, které tam Němci měli nechat po první světové válce.

Přechod na druhou stranu

Podobně jako mnoho jiných německých vysokých důstojníků von Bolschwing zjistil, že Německo válku prohraje a je nejvyšší čas začít schraňovat informace, které posléze předá Američanům výměnou za nový život. Jako špión začal ještě před koncem války spolupracovat s americkým kontrarozvědným sborem CIC (předchůdce CIA) v Evropě a stal se velmi cenným agentem. Získával americké doporučující dopisy, pro mnohé špičky rozvědky USA se stal „prakticky nepostradatelným“ a logicky spolupracoval se špionážní sítí jiného nacisty Reinharda Gehlena, který se se svými zpravodajskými znalostmi také schoval pod křídla Ameriky.

Jakkoliv byli někteří příjemci von Bolschwingových informací nadšeni, jiní byli nejen vzhledem k jeho minulosti obezřetnější. Mnozí nevěřili v jeho „polepšení“ a varovali před egoismem a neloajalitou. „Držte jej zkrátka,“ varoval jeden z posudků. Na druhou stranu CIA svého špičkového agenta kryla i před lovci nacistů, promazala jeho minulost a pomohla mu získat americký pas.

Tlak na odhalení byl nakonec i díky důkazům natolik silný, že v roce 1979 na popud americké vlády došlo k vyšetřování jeho nacistické minulosti a posléze k pokusu o deportaci. Kvůli jeho zhoršujícímu se zdravotnímu stavu byl však proces odložen. Otto von Bolschwing nakonec 7. března 1982 zemřel v pečovatelském domě v kalifornském Sacramentu na onemocnění mozku. Pozemské spravedlnosti tak navždy utekl.

Zdroj: Eric Lichtblau: Nacisté ve službách USA