10 věcí, které jste nevěděli o pravých Vikinzích: Jak na tom byly jejich ženy?

V našich představách, a škola nás v tom jen podporuje, jsou Vikingové zarostlí barbaři, kteří v rohatých helmách dobývají svět a občas si jen tak omylem objeví Island nebo Ameriku. Nic nemůže být vzdálenějšího pravdě…

Vikingové nenosili helmy s rohy

Zapomeňte na všechny ty filmy, romány a komiksy, které zobrazují vikinské válečníky v rohatých přilbicích. Neexistuje jediný důkaz, že by něco podobného kdy nosili. Tato představa vznikla až v 19. století, kdy tak začali seveřany zobrazovat romantičtí malíři – zřejmě pod vlivem obrazů slovanských bojovníků. Jediné, co by rohaté přilbice Vikingů mohlo připomínat, byly helmy germánských kněží; ale ti za prvé žili dávno před dobou Vikingů a za druhé nenosili rohy ale parohy.

Vikingové byli extrémně čistotní

Když se řekne Viking, asi si vybavíte zarostlého vousáče se špínou za nehty. Taky omyl. Jedním z nejčastějších předmětů nalezených v hrobech významných vikinských válečníků jsou kosmetické pomůcky: hřebeny, břitvy i pinzety jsou jasným důkazem, že se severští bojovníci starali pečlivě o vousy a vlasy. Máme také písemné důkazy o tom, že ostatním Evropanům přišlo divné, jak se Vikingové nejméně jedenkrát týdně koupou – tak zásadní hygienické návyky neexistovaly ještě ani v 19. století… Vikingové však měli na rozdíl od ostatních Evropanů velkou výhodu: žili v oblastech s přirozeným dostatkem pramenů s teplou vodou.

Vikingové znali chemii

Protože žili v chladných zemích, kde se bez ohně nedalo obejít a současně ho bylo dost těžké rozdělat, vymysleli si Vikingové zvláštní způsob, jak na to. Z kůry stromů získávali cizopasnou houbu troudnatce kopytovitého (m.j. ve své době to byla první houba, se kterou se v Evropě obchodovalo), kterou pak vyvařovali v lidské moči. Chemické látky obsažené v močovině ve spojení s troudem z houby zaručovaly, že oheň půjde rozdělat i ve vlhku a mrazu.

Vikingové používali místo rakví lodě

Když zemřel opravdu významný Viking, byl pohřben ve své lodi. To jednak symbolizovalo jeho poslední plavbu, ale současně mu měla loď sloužit v posmrtném životě. S vládcem byli do lodi ukládáni i jeho nejlepší veslaři a občas i manželky, zbraně a další poklady. Někdy dokonce i jeho oblíbení otroci. Stejně jako u egyptských faraonů z těchto hrobů máme obrovský užitek: dozvídáme se o Vikinzích spoustu zajímavého.

Vikingové rozjeli obchod s otroky

Ve filmech Vikingové přijedou, vyplení osadu a zase odplují. Ve skutečnosti se kromě toho ještě moc rádi zmocňovali otroků: především mladých mužů a pohledných žen. Podařilo se jim s otroky slovanského, keltského i saského původu vytvořit obrovskou obchodní síť, která dopravovala zajatce až do arabských zemí. Vůbec mezi obchodem a loupežnictvím tehdy nebylo velkého rozdílu…

Vikinské ženy měly lidská práva

Zatímco v Evropě to ženy neměly v době temného středověku vůbec snadné, u Vikingů si žily docela dobře. Sice se provdávaly už ve věku kolem 12 let, ale pak byly většinu času paními celého hospodářství – jejich muži totiž raději jezdili na loupeživé a obchodní výpravy. Ženy mohly dědit, žádat o rozvod, a dokonce dostaly zpět věno, když bylo manželství rozděleno. To samozřejmě platilo jen tehdy, když se nejednalo o otrokyně.

Vikingové používali častěji kosy než meče

Přestože jsme v minulém bodu naznačili, jak moc času trávili Vikingové na výpravách, ve skutečnosti jsme trošku přeháněli. Ano, vyskytovali se mezi nimi i takoví, kteří trávili na mořích většinu života, ale drtivá většina žila normálně usedlým životem obyčejných zemědělců. Chovali prasata, kozy a dobytek, žili na malých farmách a během roku byste je asi nerozeznali od jakéhokoliv jiného Evropana. Ale když přišla neúroda, vytáhli ze skříní meče a štíty a plulo se plenit!

Vikingové lyžovali pro zábavu

Lyže se začaly poprvé používat už kolem roku 4000 před naším letopočtem, možná dokonce ještě dříve. Na severu se využívaly hlavně k lovu a rychlé dopravě, ale u Vikingů máme jako u prvních prokázané, že to brali i jako zábavu a sport. Dokonce měli specializovaného boha lyžování – jmenoval se Ullr.

Vikingové milovali blond – ale na mužích

Ideálem mužské krásy byl chlap se světlými vlasy i vousy. A tak brunetové používali silná mýdla s vysokým obsahem louhu, aby si vlasy i vousy odbarvili. Byli tak nejen krásní, ale současně se zbavili i jednoho z nejčastějších problémů své doby – vší.

Vikingové nikdy nebyli Vikingové

Zní to sice divně, ale je to tak. Vikingové se nikdy nepovažovali za jednu skupinu, dokonce se zřejmě tímto slovem ani neoznačovali. Termín Viking znamenal jen seveřana, který vyrážel na námořní výpravy. Vlastně by se tedy mohli psát i s malým písmenem „v“. Vikingové, tedy ti lidé, které tímto slovem dnes nazýváme, to byly ve skutečnosti desítky kmenů, které žily na území dnešního Norska, Švédska a Dánska. Každému vládl náčelník, který s ostatními spolupracoval, jen když se mu to hodilo…

Zdroj: Encyclopedia Britannica