Střet medvěda a mrože je bojem o každou vteřinu. Kvůli mrožům Vikingové opustili Grónsko

Na souši vypadají mroži neohrabaně. Samčí kly jsou sice až metr dlouhé a byly ceněné podobně jako slonovina, ale nejsou primárně určené k boji. Samice má kly zhruba o polovinu menší, ale i ona jimi spíše odtrhává na dně přichycené korýše a měkkýše, kterými se živí. Navíc je používají jako oporu pří vylézání na ledové kry.

Záchranou je stádo

Mohutní samci mohou vážit až 1 200 kg, subtilnější samice přes 800 kg. Když se lednímu medvědovi podaří stádo odpočívající na pláži překvapit, nastane zmatek a všeobecný úprk. Pokud nemá medvěd dopředu pevně vybranou oběť, snadno se stane, že se mu rozptýlí pozornost a on neví, na které z míhajících se těl se zaměřit. Jak můžete vidět v dokumentu Extrémní zvířata 9. dubna ve 21:10 na Prima ZOOM, hraje se o vteřiny a mroži se snaží dostat do vody, kde jsou mnohem obratnější a mají vyšší šanci na úprk.

Medvěd vs. mrož Zdroj: iStock

Medvěd vs. mrož Zdroj: iStock

Obchod s mrožovinou

Přestože mohou být mroží kly i zbraní, staly se v minulosti i ceněnou surovinou. Ne nadarmo se mrožovině přezdívalo slonovina severu. Studie z Cambridgské univerzity dokládá, že to byl právě úbytek mrožů a ceněného obchodního artiklu, který stál za odchodem Vikingů z Grónska. Tento ostrov je sám o sobě poměrně nehostinný, ale na obchod s mrožovinou měli grónští Vikingové téměř monopol.

Obchod zde rozeběhl Erik Rudý, který byl za dvojnásobnou vraždu odsouzen do vyhnanství a v Grónsku se usadil. Rozbor DNA ukázal, že naprostá většina mrožích klů, které se mezi roky 900–1400 dostaly do Evropy, pocházela právě odtud. Za zmizením Vikingů z oblasti pak zřejmě stály klimatické změny, které donutily mrože hledat jiné lokality a Vikingům vzaly úrodu. Přišli tak nejen o jídlo, ale i hodnotnou komoditu.

Zdroj: University of Cambridge