Bydlení za Karla IV.: Poddaní spali na jedné hromadě, královský záchod nebyla žádná výhra

Vrcholná gotika nebyla jen o účelnosti, znala a ctila také estetický vjem. Nábytek už nebyl jen pro užitek, ale řada kusů se stávala doslova uměleckým dílem. Truhláři hojně spolupracovali s řezbáři a kováři, kteří jednotlivé kusy nábytku zdobili. Panstvo si v této době zakládalo na přepychu a rádo se obklopovalo hezky vypadajícími věcmi. V kontrastu s tím stojí jednoduché a ryze funkční domy chudých.

Přepych na hradě, nouze v podhradí

Za základní stavební materiály platilo ve středověku dřevo a kámen. Některé velkolepé stavby, jako například katedrály, byly budovány z dobře opracovatelného pískovce. Ve stínu monumentálních sakrálních staveb vznikaly skromné příbytky poddaných. Ti žili se svými rodinami často doslova na jedné hromadě.

Čtěte více: 11 dětí Karla IV.: Řadu z nich potkal krutý osud, to nejschopnější změnilo dějiny Evropy

Středověké rodiny bývaly mnohočetné a kapacita chudinských a vesnických domů s přilehlými prostorami se musela rozdělit nejen mezi lidské obyvatele, přístřeší potřebovalo i zvířectvo. Obyčejný vesnický domek by se do některých velkolepých hradních sálů vešel se svojí nepříliš rozlehlou plochou i několikrát.

Vesnické domy vytápěly pece zabírající značnou část prostoru jizby. Kolem pecí kmitaly hospodyňky. V hradech mezitím plápolal oheň v krbech. Právě oheň byl po setmění jediným zdrojem světla, a tak ve srovnání s dneškem by se nám uličky i vnitřní prostory budov zdály neobyčejně tmavé.

Král není kmán ani v posteli...

Úroveň bydlení krále a jeho poddaných je nesrovnatelná, ale ukažme si některé kontrasty, které se dotýkaly (ne)pohodlí každodenního života. Začneme spánkem – jednou ze základních lidských potřeb.

Ve středověkých domovech poddaných neexistovalo, aby měl každý člen rodiny svoji postel. V jedné posteli, zasunuté obvykle ke zdi do výklenku, spalo tolik rodinných příslušníků, kolik se do ní vešlo – zkrátka celá rodina. Další se mohli vyspat třeba na jednoduchých a jistě velmi nepohodlných dřevěných lavicích, které kromě sezení běžně sloužily i tomuto účelu.

Mohla by vás zajímat: Které z českých korunovačních klenotů nejsou naše? A jak s nimi souvisí morbidní lebka?

Naproti tomu král si hověl v posteli s nebesy, která se na noc obvykle zatahovala. Poblíž mu byli neustále k službám sloužící pro případ, že by během noci něco potřeboval, nebo kdyby snad byl dokonce jakkoliv ohrožen.

Také vykonání další ze základních potřeb bylo pro středověké poddané celkem bojovkou. K dispozici měli pouze suchý záchod na dvoře, případně si mohli odskočit na hromadu hnoje nebo do volné přírody. Také se v historii praví cosi o používání nočníků. Jejich obsah se prý ve středověku vyléval z oken přímo na ulici.

Na hradech byla toaleta vyřešena podstatně přívětivěji. Králové využívali kromě nočníků i tzv. prevét, tedy záchod umístěný v kamenných výklencích. Odpad z prevétu končil v hradním příkopu nebo u hradní zdi.

Kde se vrátit do středověku

Jak jsme zmínili na začátku, středověká společnost už dbala kromě funkčnosti nábytku a vybavení také na vizuální dojem, tedy alespoň vyšší společnost. Král Karel IV. samozřejmě nebyl výjimkou. Také s ohledem na mládí strávené v zahraničí nechyběl jeho sídlům vkus a přepych hodný římského císaře.

Nepřehlédněte: Kratší a skromnější. Součástí oslav korunovace Karla III. bude koncert i dobrovolnictví

„Měl v oblibě především umělecká díla. Za příklad může sloužit hrad Karlštejn, kde byl v císařském paláci tzv. Lucemburský rodokmen od Mikuláše Wurmsera ze Štrasburku, kaple sv. Mikuláše byla vyzdobena scénou se zázrakem s prstem sv. Mikuláše. Zejména kaple sv. Kříže byla nádherně vyzdobena obrazy Mistra Theodorika a jeho dílny,“ uvedl docent Jan Royt z Univerzity Karlovy.

Zdroj: BBC

Sledujte Utajené příběhy českých dějin: