Úsměv krásné středověké ženy vám projasní den. Čekali jsme na něj 800 let

Lidé mají tendenci myslet si, že středověk byl temný, smutný, plný špíny, nemocí a válek. Od toho se patrně odvíjejí i představy o podobě tehdejších lidí, zamračených a zbídačených, těžce se protloukajících životem. Skutečnost je ale taková, že i v takových dobách prožívali lidé radosti, lásku či veselí a mohli se dožít i poměrně dlouhého života. Samozřejmě s ohledem na jejich prostředí a místo, kde žili.

Úsměv starý 800 let

Něco takového se proto rozhodli norští historikové zprostředkovat návštěvníkům výstavy na Norské univerzitě vědy a technologie v Oslu, kde je k vidění realistická rekonstrukce ženy jménem Tora, která žila kolem roku 1200 na území dnešního hlavního města Norska a dožila se úctyhodného věku 65 let. Z jejích kosterních pozůstatků dokázali sestavit pravděpodobný model doplněný všemi důležitými atributy, jako jsou vlasy, řasy, nehty nebo třeba jaterní skvrny. Díky jejímu úsměvu pak mohou návštěvníci zažít vřelé setkání a dozvědět se něco víc o ženě, která zde žila před dlouhými 800 lety.

Za projektem stojí archeoložka Ellen Grav, která Toře přiřkla její osobní příběh. Ačkoliv o ženě neexistují žádné písemné záznamy, její tělo bylo exhumováno nedaleko míst, kde se nacházela čtvrť obchodníků, z čehož tým archeoložky usoudil, že i Tora pocházela z kupecké rodiny. Archeologové rovněž předpokládají, že lidé pohřbení na stejném hřbitově disponovali značným jměním, což měl být i důvod, proč se Tora dožila tak vysokého věku. Historikové jsou pak schopní s jistotou říci, že o spodní zuby přišla delší dobu před smrtí a deformace její páteře naznačuje, že na sklonku svého života chodila shrbená a pravděpodobně o holi.

Poté, co Ellen Grav dala dohromady základní atributy a nechala navrhnout trojrozměrný model, se spojila s dánským maskérem Thomasem Foldbergem, se kterým spolupracovala na výrobě samotného modelu. Kůže 800 let staré ženy je vytvořena ze silikonu a je doplněna o všechny detaily, které byste našli na skutečném těle. Oblečena je pak do šatů, které má na svědomí profesorka textilního oboru na katedře archeologie zmíněné univerzity, resp. zkušená švadlena Nille Glæsel. Ta vytvořila šaty, včetně bot a dalších doplňků dobovými technikami, včetně přípravy a barvení látky přírodním šípkovým barvivem.

Výsledek můžete ohodnotit sami spolu s uvědoměním si, že ačkoliv lidé ze středověku neměli k dispozici vymoženosti dnešní doby, pořád nám byli velmi podobní.

Zdroj: Live Science