Slavný český pilot ničil nacisty a osvobodil Československo. Komunisté hrdinu roky týrali

Příběhy československých pilotů, kteří bojovali během druhé světové války za Královské letectvo Velké Británie, by se neobešly bez jména Františka Fajtla. Jeden z nejslavnějších stíhačů se během svého působení v RAF zapojil do Bitvy o Británii a postupně velel několika základnám i samotné československé 313. stíhací peruti RAF. Ačkoliv nepatřil k nejaktivnějším střelcům – na svém kontě měl čtyři sestřelené letouny – jeho velitelské schopnosti z něj činily neocenitelného spolubojovníka a jednoho z nezapomenutelných hrdinů, kteří na svou udatnost doplatili při srážce s komunistickým režimem.

Armáda mu učarovala

František Fajtl se narodil 20. srpna 1912 v Doníně na Lounsku jako syn zedníka a bratr dvou starších dcer. V roce 1928 nastoupil na Českou obchodní akademii v Teplicích, kde maturoval s dalšími dvěma budoucími piloty Antonínem Zimmerem a Pavlem Kohnem. Ihned poté byl odveden k výkonu základní vojenské služby, kterou nastoupil u 9. mosteckého pěšího pluku Karla Havlíčka Borovského.

Armáda mu ale učarovala natolik, že se rozhodl být vojákem z povolání, k čemuž si dopomohl úspěšným absolvováním důstojnické školy s velmi dobrým prospěchem. Od 1. září 1933 pak studoval Vojenskou akademii, nejprve v Hranicích, ovšem od druhého ročníku na leteckém učilišti v Prostějově.

Spojení Fajtlovy vojenské kariéry s letectvem bylo dokonáno v momentě, kdy se 29. srpna 1934 poprvé vznesl s dvojplošníkem Letov Š-218.31 a započal svůj praktický letecký výcvik. Odsud pak už nebylo daleko k nástupu na leteckou akademii, kterou absolvoval v roce 1935 v hodnosti poručíka. Jeho první základnou byl Přerov, kde působil až do roku 1939, kdy musel přihlížet nacistické okupaci.

Tmavomodrý svět

S přihlédnutím k tomu, že příběh Františka Fajtla volně inspiroval film Tmavomodrý svět, další kroky československého pilota vám už jsou zřejmě známy. Z armády byl propuštěn, ale rozhodl se uprchnout přes Polsko do Francie, kde se připojil k tamějšímu letectvu. Létal ze základen poblíž Lyonu a Paříže na strojích Bloch MB-152 a Morane-Saulnier 406, ovšem pouze do doby, než Francie padla.

Pak následoval rychlý přesun do Severní Afriky a plavba do Velké Británie, kde započala Fajtlova nejslavnější část kariéry. Nejprve byl nasazen u 1. stíhací perutě Northoltu a následně u 17. perutě se základnou v Debdenu. Zde létal na strojích Hawker Hurricane, aby se následně připojil ke 313. peruti a přesedlal spolu s ostatními československými piloty na legendární Spitfire. Jak už bylo uvedeno výše, zúčastnil se Bitvy o Británii a následně doprovázel bombardéry do severozápadní Francie na útočné mise proti nacistickému Německu.

Dne 5. května 1942 byl jeho Spitfire sestřelen nad severní Francií, když vykonával eskortovací misi s bombardéry k městu Lille. Dopadl za zuřivě bráněný atlantický val, ale vyhnul se zajetí a přes Francii se dostal do Španělska, kde byl zajat a uvězněn v koncentračním táboře Miranda de Ebro. Díky diplomatickému zásahu byl ale Fajtl propuštěn a mohl se vrátit ke své letce do Velké Británie, kde pokračoval v bojích.

Věznění komunisty

V Anglii bojoval až do roku 1943, ovšem s postupným vývojem války zatoužil připojit se k obraně vlastní země a začátkem roku 1944 založil spolu s dvaceti dalšími piloty první nezávislý stíhací regiment uvnitř sovětského letectva. Podpořit měl vzdor československého obyvatelstva proti nacistům, takže se postupně zapojil do bojů během Slovenského národního povstání a na samém sklonku války také bitvy o Ostravu.

V roce 1945 se do Prahy vrátil jako hrdina, jeho status ovšem vydržel pouhé tři roky, než k moci nastoupili komunisté. Fajtl byl obětí stalinistických zásahů, zejména kvůli jeho vazbě na Velkou Británii, kvůli které strávil 17 měsíců ve věznici Mírov. I po propuštění byl ale ovlivněn mnoha restrikcemi, nesměl žít v Praze a částečné rehabilitace se dočkal až v roce 1968 během Pražského jara.

Skutečného zadostiučinění se ovšem Fajtlovi dostalo až po revoluci v roce 1989, kdy byl povýšen na generálporučíka a byly mu přiřknuty všechny zásluhy a ocenění, včetně Řádu Bílého lva, nejvyššího státního vyznamenání České republiky. František Fajtl zemřel 4. října 2006 ve věku 94 let v Praze.

Zdroj: Paměť národa