28. března 2022 12:55
Adam Vala

Britové bombardovali nacisty na hraně válečného zločinu. Utrpení civilistů vedlo k pomstě

Winston Churchill se chtěl Němcům pomstít za podobné bombardování Coventry. Jeho cílem bylo vesměs zcela obyčejné město s průmyslovým významem.

Plošné bombardování nebo kobercový nálet. Těmito termíny je označován zásah cílového území velkým počtem bomb, shozených z jednoho či více svazů bombardérů letících v těsné formaci. Nejčastěji byl využíván k ničení průmyslových, ale i civilních cílů za účelem narušení výrobních postupů a kapacit stejně jako podlomení morálky obyvatelstva. K prvnímu plošnému bombardování došlo v roce 1937 při útoku na město Guernica během španělské občanské války, o několik let později jej ale hojně využívali Němci i spojenecká vojska v dosud největším konfliktu moderních dějin.

Tři vlny plné zkázy

Pro Brity přišla první zkouška tohoto typu útoku v noci z 28. na 29. března roku 1942. Cílem se stalo severoněmecké město Lübeck, které po náletu připomínalo svou jen několik hodin starou podobu velmi vzdáleně. Přes 230 bombardérů Wellington a Stirling shodilo na město přibližně 400 tun výbušnin, prostřednictvím kterých bylo zcela zničeno 1 468 budov, dalších 2 180 vážně poškozeno a neuvěřitelných 9 103 poškozeno lehce. Vyjádřeno plošně, Britové zasáhli svými bombami 62 procent všech budov ve městě a je jistým zázrakem, že o život v kontextu tak masivního náletu přišlo pouze 301 lidí.

Útok na Lübeck proběhl ve třech vlnách s tím, že první dorazila nad město v čase 23:18 a poslední odletěla krátce před třetí hodinou ranní. Němci byli dokonale zaskočeni a téměř vůbec se nebránili – během noci dokázali sestřelit jen 12 bombardérů. Osmělené posádky RAF proto slétaly z obvyklých 10 000 stop pro bombardování až na hranici 2 000 stop a i za přispění úplňku a jasného nebe mířily velmi přesně. Ráno se historickým centrem města táhl přibližně 300 metrů široký pás naprosté zkázy, kopírující směr náletu britských bombardérů. Efektivní z pohledu RAF byla také volba munice, kdy první svaz shazoval výbušné bomby, zatímco další bomby zápalné, které se mohly dostat do poničených domů a nad rámec jejich vlastního poškození v nich ještě rozpoutat požár.

Lübeck neměl žádný zásadní význam

Pokud se ptáte, co bylo tak důležitého v Lübecku, aby na něj Britové tímto způsobem zaútočili, pak budete možná překvapeni. Kromě nedaleké továrny na ponorky a skutečnosti, že šlo o přístavní město, nevykazoval Lübeck takřka žádnou míru strategické důležitosti. Podle vrchniho velitele bombardovacího letectva RAF Arthura Harrise si Britové vybrali Lübeck jako cvičný cíl, ve kterém chtěli otestovat nejen způsob kobercového náletu, ale také sekvenci použití jednotlivých druhů bomb. „Nebyl to klíčový cíl, ale přišlo mi lepší zničit průmyslové město částečné důležitosti, než selhat při zničení velkého,“ uvedl Harris později ve své autobiografii.

Winston Churchill se po bombardování Lübecku odvolával na podobný druh útoku ze strany Luftwaffe při náletu na město Coventry. V rozhovorech s americkým prezidentem Rooseveltem i sovětským vůdcem Stalinem zmiňoval, že v průběhu léta 1942 proběhne několik podobných útoků o velikosti bombardování Coventry. Smyslem bylo zasáhnout morálku Německa a jeho obyvatel, což se zhmotnilo například během bombardování města Rostock jen o měsíc později, ale ještě mnohokrát do skončení války i za přispění amerického letectva. Nutno ovšem také doplnit, že se Němci pomstili při podobných náletech na města Exeter, Bath, Norwich nebo York.

Kvůli drtivému dopadu na civilní budovy a masivní ztráty na životech obyvatel – a to nejen ve druhé světové válce, ale také ve válce ve Vietnamu – proto byl tento druh bombardování zařazen v roce 1977 mezi válečné zločiny. Zmíněn je v dodatku Ženevské úmluvy ze zmíněného roku, konkrétně v článku č. 51 a vymezuje, že válečným zločinem se kobercový nálet stává ve chvíli, kdy je zasažena oblast, v níž se koncentruje civilní obyvatelstvo.

Typickým příkladem, byť v té době ještě nešlo podle úmluv o válečný zločin, bylo masivní bombardování Rotterdamu ze strany Němců při invazi do Nizozemska nebo drtivý nálet na Drážďany, který mají na svědomí spojenecké bombardéry.

Zdroj: Bomber Harris: His Life and Times

Adam Vala

Adam Vala

Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom