Katastrofální masakr tisíce spojenců přinesl zvrat války. Den D by bez něj neproběhl

Na jaře 1942 spojenečtí velitelé přemýšleli, kde a jakým způsobem otestovat německou obranu Evropy. Volba padla na omezené vylodění několika tisíců vojáků na plážích u opevněného přístavu Dieppe v Němci okupované části Francie. Vojáci měli po vylodění neutralizovat německou obranu, obsadit přístav a vrátit se s cennými informacemi a plány pobřežního opevnění zpět. Akce dostala krycí jméno Operace Jubilee.

Hlavní část útočných sil tvořili příslušníci 2. kanadské pěší divize, kteří v Británii trávili už druhý rok a teď měli získat první bojové zkušenosti. Spojenci při útoku chtěli prověřit funkčnost vyloďovacích člunů (LCA), komunikačních prostředků a systému velení před chystanou velkou invazí do Evropy, na které trval sovětský vůdce J. V. Stalin.

Brzy ráno 19. srpna 1942 se tak k francouzskému pobřeží blížilo celkem 4 963 Kanaďanů, 1 005 příslušníků britských commandos, 50 amerických rangerů a 15 Francouzů. K dispozici měli 237 lodí a vyloďovacích plavidel včetně šesti torpédoborců. Ze vzduchu invazní síly podporovalo Královské letectvo (RAF) a také bombardéry a stíhače kanadského letectva. V řadách letectva se operace Jubilee účastnili Čechoslováci z 310. a 312. stíhací perutě, kteří zničili několik německých stíhaček a lehkých bombardérů.

Commandos v akci

Útok zahájili commandos na pravém křídle vylodění u Varengeville úspěšným vyšplháním na pobřežní útesy a likvidací šesti 150mm děl. Na levém křídle ale byla situace zoufalá. Britští commandos se ještě na moři střetli s ozbrojeným německým konvojem, takže k pobřeží dorazilo jen sedm z 23 vyloďovacích člunů, kde se ale okamžitě dostaly do německé palby.

Pozornosti Němců unikl jen jeden LCA člun s 20 Brity, kteří se okamžitě vydali na kopce nad vesnicí Barneval, kde měli zničit dělostřeleckou baterii. K tomu ale neměli dost sil, tak aspoň její postavení ostřelovali s takovou intenzitou, že hodinu a půl nebyla schopna zaměřit jednotky vyloďující se na plážích.

Vlastní kanadské jednotky určené k obsazení Dieppe postupně přistávaly v desítkách LCA člunů u oblázkových pláží. Protože se přistání zpozdilo mnohde až o půlhodiny, rozplynula se kouřová clona položená torpédoborci a letectvem a navíc začalo svítat. Němci tak o Kanaďanech už věděli a přivítali je drtivou palbou z kulometů a minometů.

Boj na mostě

Na pravém křídle se jeden z kanadských praporů (South Saskatchewan) vylodil téměř přesně podle plánu v 04:52. Překvapení bylo dokonalé, ne tak místo vylodění. LCA čluny mírně driftovaly, takže část praporu se ocitla na opačné straně ústí řeky Scie. Aby se Kanaďané dostali ke kopcům u vesnice Purville asi čtyři kilometry od Dieppe, museli řeku přejít po jediném mostě. Němci už na ně ale čekali a zasypali je palbou z kulometů a protitankových děl. Na mostě se rychle vršila těla mrtvých a raněných a postup se zastavil.

Váhající Kanaďany chtěl vyburcovat velitel praporu podplukovník Cecil Merritt. „Pojďte dál, nic na tom není!“ křičel a s odhalenou hlavou a helmou v ruce hnal své muže vpřed. Útok se povedlo obnovit, ale už se nedalo nic dělat. Cíle se nepodařilo dosáhnout, ale Merrittova odvaha umožnila evakuovat většinu Kanaďanů z tohoto úseku. Nezvládl to jen malý oddíl, který byl ponechán vzadu, aby kryl ústup.

Na levém křídle se Kanaďané dostali do zoufalé situace už na pláži. Proti nim stála zeď proti mořskému příboji, kterou nedokázali pod palbou překonat. Protože se k nim zároveň nemohlo přiblížit žádné plavidlo, aby je vyzvedlo, byl celý prapor 556 mužů postupně pobit a zajat.

Tankový útok na Dieppe

Přímo u Dieppe se soustředil největší nápor Spojenců, což ale zároveň způsobilo zmatek ve vyloďování. Čluny přistávaly chaoticky v jiném pořadí, než bylo určeno, a okamžitě se ocitaly pod silnou palbou. Celé čety přestaly existovat ještě dřív, než dosáhly pláže, přesto se malým skupinkám podařilo proniknout do města, kde se zapletly do tvrdých bojů s Němci. Na dosažení cíle jich ale bylo příliš málo.

Střed útoku měly podpořit také tanky. Dva z 29 strojů se utopily hned na začátku a jen 15 z nich se podařilo zdolat přílivové bariéry. Bez ženistů ale tanky nedokázaly překonat překážky chránící vjezd do města a musely se vrátit na pláž. Tady se jeden po druhém staly terčem stále přesnější německé palby. Přestože mnohé tanky byly zničeny a další uvízly na pláž, pokračovaly jejich posádky v krycí palbě, díky níž se zbylým Kanaďanům podařilo nalodit a ustoupit. Zbylí tankisté poté padli do zajetí.

Ironií osudu zprávy o tom, že se části Kanaďanů podařilo proniknout do města, vyprovokovaly generálmajora Robertse sledujícího operaci z torpédoborce HMS Calpe k vyslání druhé vlny výsadku. Tvořilo ji 26 vyloďovacích člunů, které se v 07:00 plnou rychlostí řítily k pobřeží. Němci je ale měli jako na dlani a zdecimovali je těžkou palbou ještě na moři. Do Dieppe se nakonec z druhé vlny probojovalo jen pár jednotlivců.

Tragický konec

Už v 09:00 tak velitelé operace tušili, že je po všem. Němci stále drželi pozice okolo Dieppe i uvnitř města a nemilosrdně kosili vojáky na plážích. Byl vydán rozkaz LCA člunům, aby se vydaly ke břehu a naložily, koho najdou. Už ve 12:20 ale bylo jasné, že další evakuace je příliš nebezpečná a vedla by jen k dalším ztrátám, a flotila zamířila zpět k Británii. Na plážích v tu chvíli zůstávalo 3 367 mužů, z toho 2 752 Kanaďanů, mnozí z nich mrtví nebo ranění.

Pro Kanaďany se nájezd na Dieppe stal nejkrvavějším dnem druhé světové války. Z 5 000 kanadských vojáků jich během deseti hodin bylo 800 mrtvých, dalších 2 460 jich bylo zraněných, z nich 100 později zemřelo. Kolem 2 000 vojáků padlo do německého zajetí. Britové přišli o 275 commandos. Německá obrana, která měla odhadem 1 500 mužů, měla 311 mrtvých a 280 zraněných. Spojenci také ztratili jeden torpédoborec, 33 vyloďovacích člunů a 84 stíhacích letadel.

Operace nicméně přinesla cenné poznatky. Spojenci pochopili, že musí zlepšit systém velení na všech úrovních, důsledně zničit leteckými údery a palbou z lodí obranné pozice Němců a vylepšit vybavení včetně vyloďovacích člunů a tanků. O necelé dva roky později pak v Den D 6. června 1944 díky největší vyloďovací operaci všech dob otevřeli v Evropě druhou frontu.

ZDROJ: Juno Beach Centre

Miroslav Honsů

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom