Vylodění v Normandii se účastnili i čeští letci. Co bylo jejich úkolem?

Ačkoli se ve spojení s Dnem D nejvíce mluví o vylodění, tedy o invazních člunech, obojživelných tancích, ztrátách na plážích a dobývání bunkrů, nesmí se zapomenout na podporu ze vzduchu, které se účastnili i českoslovenští piloti.

Ostatně britská RAF prokázala svou bojeschopnost během válečného konfliktu hned několikrát, ať už v bitvě o Británii, při opakovaných výsadcích, anebo když bombardéry ničily důležité uzly před samotnou invazí. Těsně před Dnem D dokonce letadla získala pruhovaný nátěr, tzv. AEAF stripes, které měly spojenecké letouny jasně odlišit od nepřátelských. Cílem bylo eliminovat přátelskou palbu. Operace se zúčastnily i všechny čtyři československé perutě, které za války vznikly v rámci britského RAF. Šlo o čtyři perutě stíhačů a bombardovací peruť č. 311.

Vylodění 150 000 spojenců

Základním kamenem úspěšné invaze na kontinentální Evropu bylo utajení celé operace. Jen díky němu se mohli k pobřeží Normandie dostat první výsadky v podobě amerických a britských vojáků. „V 6:30 se vylodili první vojáci, Američané, kteří se s obojživelnými tanky vylodili na pobřeží Utah (kódový název pláže, pozn. autora). Necelou hodinu poté, v 7:25, se vylodili první britští vojáci na úsecích pobřeží Gold a Sword a po nich následovalo na pobřežích Juno 2 400 Kanaďanů, jimž zajišťovalo podporu 76 obojživelných tanků. Do půlnoci se vylodilo 155 000 spojeneckých vojáků,“ píše ve své knize M. Gilbert.

Shodou okolností byli mezi prvními výsadkáři i Češi, kteří invazi kryli ze vzduchu: pilot Josef Stránský a jeho navigátor František Bouda. Jejich dvoumotorový stíhací-bombardovací De Havilland Mosquito FB.Mk.VI vzlétl v 01:00 hodin k bombardovací akci, při níž napadl jednu ze silničních křižovatek v Normandii. Velitel 134. stíhacího křídla Tomáš Vybíral koordinoval v den invaze lety z předsunutého letiště Appledram v Sussexu. Jeho spitfiry vzlétly v 7:20 k první ochraně kanadských jednotek v prostoru Berniéres a Cabourg. Hitler si ještě několik dnů po invazi myslel, že se jedná o předstíranou akci a ke skutečnému vylodění dojde v Pas-De-Calais.

V den invaze vzlétlo 11 590 spojeneckých letadel k celkem 14 674 bojových letům. Z toho 127 letadel bylo během akce ztraceno. Útok zároveň podpořilo 867 kluzáků. Samotného vylodění se účastnilo 1 213 bojových lodí, 4 126 invazních plavidel, 736 podpůrných lodí a 864 obchodních lodí.

Základ studené války

Dnes je jasné, že celá akce měla zásadní vliv na urychlení války. Hitler se dostal do kleští na východě, kde vítězně postupovala Rudá armáda, i na západě, kde se na kontinent začali valit spojenci. Konec tisícileté říše se zrychlil a Evropa si zadělala na další vývoj: studenou válku, kdy ji ostře rozdělila nejen Berlínská zeď, ale i minová pole a elektrické ploty na česko-německé hranici. Z bývalých spojenců se stali úhlavní nepřátelé a jejich názorová polarita přetrvává dodnes.