Bestiálně povraždil českou rodinu a těla zapálil. Vrah Dahlgren byl ostudou Ameriky

Kouř skutečně pocházel odsud, a tak vnikli do sklepního prostoru domu a snažili se hráběmi rozhrnout hromadu hadrů, kterou našli za dveřmi a z níž se kouřilo. Svého úsilí zanechali, když se mezi textilem objevila lidská ruka. Přivolaní záchranáři a policisté objevili v domě čtyři mrtvé lidi poseté řeznými, sečnými i bodnými ranami, v jednom případě i údery tupým předmětem. Policie začala pátrat po domě i v jeho okolí.

V různých místnostech byly na stěnách a dveřích stopy krve, ale podlaha byla dokonale umytá. Po domě ležely volně položené peníze, nezmizely ani klíče od aut, takže o loupežnou vraždu jistě nešlo. Z výslechů okolí kriminalisté zjistili, že se čtyřčlennou rodinou žil jejich americký příbuzný, Kevin Peter Dahlgren. Nad ránem si už byli jistí, že zohavená těla patří nejbližší rodině – manželům Harokovým a jejich dvěma synům, a tak padlo podezření právě na Dahlgrena. Po něm se ale slehla zem.

Vrah Dahlgren na útěku

Dvacetiletý Dahlgren žil v americké Kalifornii, kde právě prodělal těžký rozchod. Aby si vyčistil hlavu, odjel na delší dobu za sestřenicí do České republiky, kde začal pracovat jako lektor angličtiny. Harokovi si ho rychle oblíbili a Dahlgren zapadl i do širšího kolektivu jejich přátel. Pamatovali si ho jako veselého, milého kluka, který nezkazil žádnou legraci. Poslední dva dny se ale začal chovat divně. Stěžoval si na nedostatek soukromí a večer před vraždami se procházel po domě s nožem v ruce.

Kriminalisté začali po mladíkovi okamžitě pátrat. Zjistili, že zrušil domluvené hodiny angličtiny a zakoupil letenku z Vídně do USA. Dahlgren tedy odjel do Rakouska, kde strávil noc, a druhý den nasedl do letadla. Let měl trvat devět hodin. V té chvíli bylo kriminalistům jasné, že hrají o čas, protože Spojené státy pachatele nevydávají, a pokud Dahlgren zůstane v USA, tak mu brutální vražda čtyř lidí, z toho jednoho nezletilého, projde. V Americe totiž nemohl být souzen za vraždu, kterou spáchal mimo území USA.

Policejní závod s časem

Zpočátku zkusili na pohled nejjednodušší možnost – spojit se s posádkou letadla a přesvědčit ji, aby s letadlem přistála někde v Evropě. Kapitán letadla se však obával Dahlgrenovy reakce na nečekanou změnu, neboť náhlé rozčilení brutálního vraha by mohlo znamenat ohrožení cestujících i posádky. Proto se rozhodl žádosti nevyhovět a pokračovat do USA.

Pro policisty i státní zástupkyni to znamenalo mnohem hektičtější úkol. Bylo potřeba do méně než devíti hodin vyřídit ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti všechny potřebné dokumenty, a to včetně příkazu k zadržení a žádosti o spolupráci s FBI. Celá dokumentace se musela přeložit do angličtiny a odeslat. Pak zbývalo doufat, že americká strana žádosti vyhoví.

Úsilí se vyplatilo – ihned po přistání byl Kevin Peter Dahlgren zadržen agenty FBI a vzat do vazby. Zdaleka ale nebylo vyhráno, česká strana měla 60 dní na doložení potřebných důkazů, na jejichž základě by americká strana poslala vraha zpět do České republiky.

Zametání stop

Proč se Dahlgren odhodlal k hrůznému činu, zůstane nejspíš navždy předmětem dohadů. Faktem je, že trpěl závažnou poruchou osobnosti a sklony k agresivitě. Vykazoval příznaky narcismu, zároveň se mu v osobním životě příliš nedařilo. Je docela dobře možné, že když se ocitl u funkční čtyřčlenné rodiny, negativně na něj zapůsobila její spokojenost a úspěchy jejích členů.

Možná proto ráno 22. května napadl Martina Haroka v jeho pracovně. Zaútočil zezadu, možná nožem či sekerou. Poté šel do ložnice, kde ještě spala jeho sestřenice Veronika Haroková, a zavraždil ji také. Následně šel nahoru za nejstarším synem Filipem, jemuž zasadil mnoho bodných ran do oblasti hlavy. Nejmladší, teprve 17letý David byl ve škole, ale Dahlgren neměl v úmyslu ušetřit ani jeho. V klidu uklidil celý dům a čekal, až se vrátí domů. Přitom ale poskytl policii dost potřebných důkazů. Během dne s úsměvem odmítl vpustit do domu domluvenou uklízečku a poslal ji domů. Později přebral od pošťačky balík, na kterém zanechal otisky prstů společně s krví obětí. Ten den jej v domě a okolí zahlédli sousedé, pokaždé měl na sobě jiné oblečení.

Dahlgren napsal Davidovi SMS, v níž mu sdělil, že se těší, až přijde a půjdou si společně zaběhat. Jakmile ale David přišel domů, Dahlgren jej již u vchodu napadl kamenem a nožem. Těla poté odtáhl do sklepa, zabalil do hadrů, navršil na sebe a zapálil. Až pak odjel do Vídně.

Legislativní boj o vraha

Dostat Dahlgrena zpět do České republiky ale nebylo jednoduché. Dahlgrenovi rodiče najali špičkového advokáta Theodora Simoneho. Dahlgren navíc od začátku tvrdil, že je nevinný, a z činu obviňoval rumunskou mafii, s níž měla podle něj rodina spory. Členy rodiny našel podle své výpovědi v domě mrtvé, a protože se bál i o svůj život, rovnou uprchl.

Simone podal stížnost na policejní postup, při němž byl Dahlgren zatčen a jeho osobní věci předány české straně. Mezi danými věcmi byly kraťasy se stopami krve. Soud v Alexandrii ale stížnost zamítl. Krev na kraťasech navíc usvědčovala Dahlgrena z vraždy – pokud by se o krev někde otřel, jak nejspíš tvrdil, byla by krev na látce ve formě otěru. Místo toho ale byly na látce kapky, které mohly vzniknout jedině ve chvíli, kdy k vraždě došlo.

Americký soud 12. září 2013 rozhodl, že podmínky pro vydání Dahlgrena byly splněny. Obhajoba oznámila, že rozhodnutí napadne. To také učinila 17. října, kdy napadla průběh vydávacího řízení, a rozhodnutí se táhlo až do ledna. Další obstrukce přišly 14. února 2014, kdy obhajoba trvala na tom, že Dahlgren byl zadržen bez důvodného podezření a FBI tím nedodržela nutné podmínky. To by znamenalo, že získané důkazy jsou z toho důvodu neplatné. Soud tuto stížnost zamítl 1. července 2015, Dahlgrenův obhájce se ale nevzdával.

Příliš dlouhé čekání

Obhájcova snaha byla nakonec marná – 31. srpna 2015 přistálo v Praze letadlo s 22letým vrahem na palubě. Kevin Peter Dahlgren byl poněkud ostudně prvním Američanem vydaným české justici ke stíhání. V obstrukcích však pokračoval i u českého soudu. Podal stížnost proti umístění do vazby a zažádal o propuštění na kauci a stíhání na svobodě. Vzhledem k závažnosti činu a vzhledem k tomu, že by mohl opět uprchnout, mu soud nevyhověl.

Ke cti mu nebyl ani znalecký posudek – přestože Dahlgren trpěl duševní poruchou, v době činu byl příčetný. Nakonec byl Dahlgren dne 20. července 2016 odsouzen k výjimečnému trestu odnětí svobody na doživotí a bylo rozhodnuto o jeho umístění do zabezpečovací detence. Podle soudu byl usvědčen mnoha nepřímými důkazy, které tvoří ucelený řetězec. Dahlgren podal v září 2017 k Nejvyššímu soudu dovolání, v němž s ohledem na psychický stav žádal o umístění do detence místo do výkonu trestu, případně o zmírnění trestu.

Na rozhodnutí soudu ale nepočkal, dne 11. ledna 2018 spáchal ve Valdicích sebevraždu oběšením. Soud jeho dovolání 31. 1. 2018 zamítl s ohledem na brutalitu, bezcitnost a zákeřnost činu.

Zdroj: Eurozprávy / Reflex / Lidovky