Vražda v autobazaru: Třikrát střelil oběť do zad, průhledné výmluvě nikdo nevěřil

V průběhu pátrání došla policie k závěru, že se mohl odehrát násilný trestný čin. Ve stěně skladu pneumatik zmíněného autobazaru byly nalezeny dvě díry po kulkách. Případ převzalo oddělení vražd. Kriminalisté zaměřili signál z mužova mobilního telefonu, díky kterému zrekonstruovali poslední pohyb pohřešovaného i jeho kontakty.

Detektor lži

Z nich vytipovali Petra Němce, 31letého muže, který byl Danielovou pravou rukou. Vystupoval jako Danielův dobrý kamarád a ochotně jeho příbuzným nabízel pomoc při hledání. V autobazaru pomáhal vyřizovat prodeje aut a zároveň fungoval trochu jako Danielův bodyguard. Tuto pozici měl i přesto, že byl v minulosti čtyřikrát trestaný za majetkovou trestnou činnost, k níž ho motivovala jeho závislost na hracích automatech.

Ta jej bohužel neopustila ani během jeho působení v autobazaru. Měl dluhy a stále si od Daniela K. půjčoval peníze. Známí i kolegové Daniela K. na něj pohlíželi s určitým despektem. Jeden z vyslýchaných svědků navíc tvrdil, že se mu Němec pokoušel prodat pistoli. Kriminalistům tak vyvstal před očima jasný pachatel, a když Němce připojili na detektor lži, ukázalo se, že ví o Danielově zmizení daleko víc.

„Jen jsem se bránil“

Němec se nakonec k vraždě přiznal. Jak policisté předpokládali, šlo o peníze. Danielovi K. došla s věčně zadluženým kamarádem a kolegou trpělivost. Odmítal mu půjčovat další peníze, situace se navíc vyhrotila, když se majitel sháněl po penězích z posledního prodeje. Němcovi se podařilo prodat škodovku za 230 000 korun, peníze však chyběly. Němec je totiž obratem prohrál v kasinu.

Když oba muži řešili tuto situaci ve skladu pneumatik, vyhrotila se podle Němce hádka natolik, že jej Daniel K. napadl. Dokonce na něj vytáhl zbraň. O pistoli se strhla rvačka, při níž padly dva výstřely a udělaly dvě díry do zdi. Nakonec se Němcovi podařilo zbraň získat, Daniela třikrát střelit do zad a jednou do hlavy. To se stalo ve dvě odpoledne.

Večer se na místo vrátil, tělo zabalil do igelitové fólie a odvezl na pole u obce Sedlčánky, kam chodil sportovat. Tam také policii zavedl. Daniel K. byl zastřelen blíže neurčenou zbraní ráže 6,35 mm.

Komu patřila zbraň?

Během procesu vypukl menší konflikt mezi Němcovou sestrou a rodiči zavražděného Daniela K. a předseda senátu Petr Novák musel v soudní síni zjednat klid. Němec téměř nemluvil, klopil oči, a když už měl slovo, stále vyjadřoval lítost a omlouval se pozůstalým. Přitom ale dodával, že se jen bránil.

Podle obžaloby se však o Němcově tvrzení dalo pochybovat – a soudce Novák jí dal za pravdu. Němcova výpověď totiž měla poměrně dost děr. V první řadě u Daniela K. nikdo nikdy neviděl zbraň. Vlastnil pouze znehodnocený starý samopal, který koupil jako milovník vojenské historie, a teleskopický obušek, s nímž vozil tržbu. Oproti tomu Němec se pokoušel jednomu ze svědků prodat pistoli, takže je pravděpodobnější, že zbraň vlastnil a posléze tasil právě Němec.

Rozsudek

Danielovi K. navíc po prodělané tuberkulóze chyběla plíce, nebyl to žádný sportovec a už vůbec ne rváč. Těžko se tak věřilo tomu, že by někoho napadl. Ani by to nedávalo smysl. Němcovi půjčoval bez směnky a smlouvy, jen na dobré slovo. Kdyby Němce zabil, ztratil by tu poslední marnou naději, že své peníze někdy uvidí. Oproti tomu Němec měl důvod se svého věřitele zbavit, proto dávalo větší smysl, že si chtěl ušetřit problémy tak, že jej střelí do zad a zakope na poli.

Když předseda senátu Novák označoval Němcovu verzi za naučenou povídačku připravenou jeho někdejší obhájkyní, Němec viditelně pokyvoval hlavou. Soud jej odsoudil k odnětí svobody v délce 18 let a zaplacení 620 000 Kč pozůstalým.

Zdroje: Idnes / Pražský deník / Regiony